Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2017

11. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 15. března 2017 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 13. 3. do 19. 3. 2017. Měsíc je po úplňku. Venuše ve fázi srpku se pomalu úhlově blíží ke Slunci. Večer pokračuje také viditelnost planety Mars. Jupiter začíná být vidět celou noc, ale vrcholí až po půlnoci, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha opět nabídne slabší komety. Na Floridě probíhá příprava tří raket ke startu. První na řadě by měl být Falcon 9 s družicí Echostar 23, následovat má Delta IV a Atlas V.

Obloha

Měsíc je po úplňku. Poslední čtvrť připadá až na pondělí 20. února v 16:58 SEČ. V noci z úterý na středu bude poblíž Měsíce Jupiter.

Pozice Marsu, Venuše a Merkuru 19. 3. 2017 a v okolních dnech. Data: Stellarium
Pozice Marsu, Venuše a Merkuru 19. 3. 2017 a v okolních dnech. Data: Stellarium

Planety:
Venuše (–4,3 mag) mění fázi do úzkého srpku a blíží se úhlově ke Slunci (jak je vidět výše na obrázku). Slabší Mars (1,4 mag) je výše v souhvězdí Berana.
Jupiter (–2,4 mag) vychází už před 21. hodinou, nad jihem vrcholí až před druhou hodinou. Stále jej najdeme v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,5 mag) je nejlépe vidět na ranní obloze, na jihu je kolem šesté.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
13. 3. 2:30, 22:25   12. 3. Io přechod stínu 22:50 – (1:02)
Io přechod měsíce 23:27 – (1:36)
16. 3. 0:05   13. 3. Ganymed zákryt konec 22:15
Io zákryt konec 22:44
18. 3. 1:40; 21:30   17. 3. Europa zatmění zač. 22:54
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nyní opravdu velmi nízká, kotouč je pochopitelně beze skvrn. V ostrém kontrastu s tím vídáme fotografie polárních září z polárních oblastí. Březen je prostě polárním zářím nakloněn, bez ohledu na to, zda nastávají erupce, nebo ne. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Večerní obloha opět pozve k pozorování komet. V nabídce je krátkoperiodická 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a dlouhoperiodická C/2015 V2 (Johnson). Kometa 41P se pohybuje pod zadními koly Velkého vozu, kometa Johnson je stále v horních partiích Herkula. Celkovou situaci kolem 20:30 SEČ i detaily poloh nabízí mapky níže.

Mapky s polohami komet v 11. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapky s polohami komet v 11. týdnu 2017. Data: Guide 9

Kosmonautika

  • Falcon 9 už má za sebou statický zážeh, který proběhl 10. března. Předpokládáme tedy, že ke startu s družicí Echostar 23 by mohlo dojít 14. března. Tentokrát půjde o dosud nejtěžší náklad dopravený na dráhu přechodovou ke geostacionární, takže není v plánu přistání prvního stupně.
  • V noci na úterý 7. března úspěšně odstartovala raketa Vega s družicí Sentinel 2B. ESA tak má na podobné oběžné dráze dvě družice sloužící k dálkovému průzkumu Země.

Výročí

  • 17. března 2002 (15 let) odstartovala na svou misi dvojice satelitů GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment). Jak z názvu vyplývá, jejich úkolem bylo měřit odchylky gravitačního pole Země a studovat rozložení vody na Zemi. Měření drobných odchylek gravitačního pole vede k přesnému popisu tvaru Země a k pochopení vnitřní stavby planety. Družice dále přinášejí poznatky o změnách v klimatu, o rozložení ledovců apod. GRACE měřily s přesností 10-3 m/s2. Ještě přesněji proměřila zemské gravitační pole evropská družice GOCE (s přesností 10-5 m/s2).

Výhled na příští týden

  • Venuše v dolní konjunkci
  • 100 pozorování: Zvířetníkové světlo
  • Výročí: Nicolas Louis de Lacaille
  • Výročí: třetí mise raketoplánu Columbia
  • Výročí: Wernher von Braun

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, GRACE


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »