Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2017

11. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 15. března 2017 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 13. 3. do 19. 3. 2017. Měsíc je po úplňku. Venuše ve fázi srpku se pomalu úhlově blíží ke Slunci. Večer pokračuje také viditelnost planety Mars. Jupiter začíná být vidět celou noc, ale vrcholí až po půlnoci, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha opět nabídne slabší komety. Na Floridě probíhá příprava tří raket ke startu. První na řadě by měl být Falcon 9 s družicí Echostar 23, následovat má Delta IV a Atlas V.

Obloha

Měsíc je po úplňku. Poslední čtvrť připadá až na pondělí 20. února v 16:58 SEČ. V noci z úterý na středu bude poblíž Měsíce Jupiter.

Pozice Marsu, Venuše a Merkuru 19. 3. 2017 a v okolních dnech. Data: Stellarium
Pozice Marsu, Venuše a Merkuru 19. 3. 2017 a v okolních dnech. Data: Stellarium

Planety:
Venuše (–4,3 mag) mění fázi do úzkého srpku a blíží se úhlově ke Slunci (jak je vidět výše na obrázku). Slabší Mars (1,4 mag) je výše v souhvězdí Berana.
Jupiter (–2,4 mag) vychází už před 21. hodinou, nad jihem vrcholí až před druhou hodinou. Stále jej najdeme v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,5 mag) je nejlépe vidět na ranní obloze, na jihu je kolem šesté.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
13. 3. 2:30, 22:25   12. 3. Io přechod stínu 22:50 – (1:02)
Io přechod měsíce 23:27 – (1:36)
16. 3. 0:05   13. 3. Ganymed zákryt konec 22:15
Io zákryt konec 22:44
18. 3. 1:40; 21:30   17. 3. Europa zatmění zač. 22:54
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nyní opravdu velmi nízká, kotouč je pochopitelně beze skvrn. V ostrém kontrastu s tím vídáme fotografie polárních září z polárních oblastí. Březen je prostě polárním zářím nakloněn, bez ohledu na to, zda nastávají erupce, nebo ne. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Večerní obloha opět pozve k pozorování komet. V nabídce je krátkoperiodická 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a dlouhoperiodická C/2015 V2 (Johnson). Kometa 41P se pohybuje pod zadními koly Velkého vozu, kometa Johnson je stále v horních partiích Herkula. Celkovou situaci kolem 20:30 SEČ i detaily poloh nabízí mapky níže.

Mapky s polohami komet v 11. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapky s polohami komet v 11. týdnu 2017. Data: Guide 9

Kosmonautika

  • Falcon 9 už má za sebou statický zážeh, který proběhl 10. března. Předpokládáme tedy, že ke startu s družicí Echostar 23 by mohlo dojít 14. března. Tentokrát půjde o dosud nejtěžší náklad dopravený na dráhu přechodovou ke geostacionární, takže není v plánu přistání prvního stupně.
  • V noci na úterý 7. března úspěšně odstartovala raketa Vega s družicí Sentinel 2B. ESA tak má na podobné oběžné dráze dvě družice sloužící k dálkovému průzkumu Země.

Výročí

  • 17. března 2002 (15 let) odstartovala na svou misi dvojice satelitů GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment). Jak z názvu vyplývá, jejich úkolem bylo měřit odchylky gravitačního pole Země a studovat rozložení vody na Zemi. Měření drobných odchylek gravitačního pole vede k přesnému popisu tvaru Země a k pochopení vnitřní stavby planety. Družice dále přinášejí poznatky o změnách v klimatu, o rozložení ledovců apod. GRACE měřily s přesností 10-3 m/s2. Ještě přesněji proměřila zemské gravitační pole evropská družice GOCE (s přesností 10-5 m/s2).

Výhled na příští týden

  • Venuše v dolní konjunkci
  • 100 pozorování: Zvířetníkové světlo
  • Výročí: Nicolas Louis de Lacaille
  • Výročí: třetí mise raketoplánu Columbia
  • Výročí: Wernher von Braun

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, GRACE


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »