Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2019

11. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 13. března 2018 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 11. 3. do 17. 3. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter a Saturn, Venuše už je jen velmi nízko nad obzorem. Kometa Iwamoto je na pomezí Vozky a Persea. Společné úsilí SpaceX a NASA vedlo k úspěšnému letu lodi Crew Dragon. Chystá se start kosmické lodi Sojuz MS-12 s třemi kosmonauty k ISS. Před 140 lety se narodil Albert Einstein a před 120 lety objevil W. Pickering měsíček Saturnu Phoebe.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 14. března v 11:27 SEČ. Březnový zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech (a Plzni) uvádí zajímavou možnost pozorovat tzv. ouško, tedy valy zálivu Sinus Iridum, a to dne 16. března večer. 
15. března kolem 21:10 SEČ se bude za neosvětlenou stranu měsíce schovávat hvězdička 6,5 mag ze souhvězdí Blíženců. Další zákryt pak nastane 17. března krátce po 21. hodině. To dojde k zákrytu hvězdy 6,6 mag v souhvězdí Raka (a kolem 21:30 ještě další nedaleké hvězdy podobného jasu).

Planety:
Večer je vidět Mars (1,2 mag) a Uran (5,9 mag) nad jihozápadem. Ráno je vidět nad jihovýchodem Jupiter (−2,1 mag) a níže na jihovýchodě je Saturn (0,6 mag). Venuše (−4,1 mag) už je vidět jen obtížně velmi nízko nad obzorem za pokročilého svítání.

Aktivita Slunce je velmi nízká, ale na povrchu se vyskytovala zajímavá skupina skvrn. Navíc 8. března zde došlo dokonce k slabší erupci (C1) a vyvržení hmoty z koróny, což je opravdu mimořádná událost v tomto období extrémního minima aktivity. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) se nachází na pomezí Vozky a Persea. Její viditelnost se bude zhoršovat s narůstající fází Měsíce.

Pohyb komety C/2018 Y1 (Iwamoto) v 11. týdnu roku 2019 (Guide 9)
Pohyb komety C/2018 Y1 (Iwamoto) v 11. týdnu roku 2019 (Guide 9)

Kosmonautika

V uplynulém týdnu pokračovala mimořádně sledovaná mise nepilotované kosmické lodi Crew Dragon v rámci zkušební mise DM-1. V pátek došlo k úspěšnému odpojení od ISS a přistání ve vlnách Atlantiku. Nyní je už loď v přístavu a misi lze hodnotit jako mimořádně úspěšnou. Tato konkrétní kabina bude ještě využita k tzv. Flight Abort Testu, kdy se bude zkoušet záchrana lodi v náročných podmínkách letu po startu rakety. Pokud i tento test bude úspěšný, zřejmě by již nic nemělo stát v cestě tomu, aby ještě letos letěli v Crew Dragonu astronauti.

V nadcházejícím týdnu se nejvíce můžeme těšit na start rakety Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz MS-12 s třemi kosmonauty k ISS. Start je v plánu 14. března ve 20:14 SEČ. Dva členové posádky, kteří obsadí tuto kosmickou loď, jsou známi už od podzimu, protože jde o dva nešťastníky, kteří přistáli předčasně po nesprávné funkci rakety Sojuz v říjnu 2018. Jsou jimi Alexej Ovčinin a Nick Hague. Třetí členkou v posádce bude Christina Kochová. Jakmile doplní posádku ISS, dojde k čistě ženami provedenému výstupu do volného prostoru, což bude první taková událost v historii.

15. března má odstartovat z Francouzské Guayány menší raketa Vega s družicí PRISMA (Precursore Iperspettrale della Missione Applicativa), družice italské agentury je určena k testu technologií snímání povrchu Země v mnoha oborech spektra.

Na 15. března byl odložen také start rakety Delta IV z Floridy, která má vynést geostacionární družici WGS-10.

Počínaje 16. březnem začíná startovní okno malé rakety Electron z Nového Zélandu s malou družicí DARPA R3D2 (s prototypem rozkládací antény).

Výročí

14. března 1879 (140 let) se narodil geniální fyzik Albert Einstein. Jeho obecná teorie relativity je dosud nejlepším nástrojem pro popis gravitace, která ovlivňuje jevy pozorované v našem okolí i v dalekém vesmíru.

14. března 1934 (85 let) se narodil muž, který je stále posledním člověkem, který opustil povrch Měsíce, Eugene Cernan. Kromě slavného Apolla 17 letěl již v roce 1966 v lodi Gemini 9. O tři roky později se zúčastnil testovacího letu Apollo 10, tedy vyzkoušení celé sestavy připravené na let k Měsíci, na oběžné dráze kolem Země. Jeho nejslavnější let v lodi Apollo 17 proběhl v prosinci 1972. Z jeho měsíční mise pochází také československá vlajka, kterou měl celou dobu při sobě, neboť jeho prarodiče pocházejí z České republiky. Vlajka s astronautovým věnováním je nyní umístěna na pilíři největšího dalekohledu v České republice – Perkova dvoumetrového dalekohledu na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

17. března 1899 (120 let) objevil W. Pickering Saturnův měsíček Phoebe. Tento asi 200 km velký měsíc nepravidelného tvaru pokrytý mnoha krátery obíhá Saturn po dráze, která napovídá, že jde možná o bývalý objekt Kuiperova pásu, který byl později Saturnem zachycen.

Výhled na příští týden 

  • Začátek astronomického jara
  • Výročí: Friedrich Argelander
  • Výročí: Pierre-Simon Laplace

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Phoebe, Eugene Cernan, Albert Einstein, Vesmírný týden


40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »