Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2020

11. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 11. března 2020 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2020. Měsíc bude mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno postupně uvidíme Mars, Jupiter a Saturn. Od druhé poloviny týdne můžeme večer sledovat komety nerušené měsíčním svitem. K ISS míří poslední klasická nákladní loď Dragon. Sonda OSIRIS-Rex si blíže prohlédla místo budoucího odběru vzorků z planetky Bennu. Před 185 lety se narodil Giovanni Schiaparelli, který nechtěně rozšířil špatně převzatý pojem canali na povrchu Marsu.

Obloha

Měsíc bude v (super)úplňku v pondělí 9. března ve 18:47 SEČ. Bude to jen o trochu menší úplněk, než očekávaný superúplněk dubnový. Rozdíl bude okem neřešitelně malý, takže si letos užijeme velký úplněk nejméně dvakrát. Zákryty hvězd Měsícem jsou položeny nevýhodně do druhé poloviny noci. Např. 12. 3. krátce před 1:00 SEČ vyleze zpoza kousku neosvětlené strany Měsíce hvězda 80 Vir (5,7 mag) ze souhvězdí Panny. 14. března kolem 3. ráno se kolem Měsíce budou vyskytovat hvězdy ró 3, 4 z Vah. Zatímco trojka o jasnosti 5,8 mag vyleze kolem 2:55, tak čtyřka o jasnosti 5,4 mag zaleze asi ve 3:10 a vyleze asi ve 4:15.

Sluneční skvrna 7. března 2020 Autor: NASA/SDO/HMI
Sluneční skvrna 7. března 2020
Autor: NASA/SDO/HMI
Planety:
Venuše (−4,4 mag) je vidět večer vysoko na obloze jako zářivá hvězda – Večernice. Večer 8. a 9. března prochází poblíž Uranu, bude od něj asi dva úhlové stupně. Ráno je vidět Mars (1 mag), Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,7 mag). Všechny planety jsou však za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem, ale už je od sebe dělí úhlová vzdálenost jen deset stupňů.

Aktivita Slunce je velmi velmi nízká. Po 34 dnech beze skvrn se na povrchu objevila v jižních šířkách drobná skvrnka. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 5. března 2020 Autor: Michael Jäger
Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 5. března 2020
Autor: Michael Jäger
Na obloze stále sledujeme zjasňující kometu C/2019 Y4 (ATLAS). Kvůli úplňku byla nyní obtížněji pozorovatelná a tak s odhady jasu počkejme, až bude vizuálně viditelná na tmavé bezměsíčné obloze. Poslední odhady směřovaly k 11 mag při velikosti komy 5 úhlových minut. Nyní se nachází v hlavě Velké medvědice. Od 11. března bude večer vidět na bezměsíčné obloze asi 6° od Dubhe.

Stále platí, že nejjasnější kometou na obloze je C/2017 T2 (PanSTARRS), která má asi 9 mag a nachází se v Kasiopeji poblíž mlhoviny Srdce.

Relativně jasná (asi 9,5 mag) je také kometa C/2019 Y1 (ATLAS), ta se však nachází relativně nízko na obloze, večer jen asi 15 stupňů vysoko, asi 2 stupně od alfy Andromedy, Alpheratz, v levém horním rohu Pegasova čtverce.

Kosmonautika

Oblaka vytvořená 7. 3. 2020 prvním a druhým stupněm rakety Falcon 9 při vynášení lodi Dragon na misi CRS-20 Autor: John Kraus
Oblaka vytvořená 7. 3. 2020 prvním a druhým stupněm rakety Falcon 9 při vynášení lodi Dragon na misi CRS-20
Autor: John Kraus
V sobotu 7. března odstartovala na zásobovací misi CRS-20 vůbec poslední nákladní loď Dragon. Tato konkrétní kabina letí již potřetí, a protože SpaceX už má ve fázi finálních příprav loď pro přepravu kosmonautů s názvem Crew Dragon, lze očekávat, že další zásobovací mise již provede tato novější kosmická loď. První let lodi Dragon se uskutečnil v roce 2014 a tehdy šlo o první soukromou zásobovací loď. Dnes se setkáváme ještě s lodí Cygnus a kromě nich zásobují ISS i ruské Progessy a japonská HTV. Dříve se do zásobování zapojovala i Evropa s velkými loděmi ATV a nějaké drobné zásoby samozřejmě dováží i Sojuzy s kosmonauty. O dopravu Američanů a v budoucnu i turistů na ISS se mají brzy starat právě nové Crew Dragony a Starliner firmy Boeing. Vzhledem k nedávným potížím lodi Starliner při testovacím letu (nedoletěla k ISS a ukázalo se, že byly odhaleny chyby v kontrole software lodi), očekáváme jako první let Crew Dragonu, zřejmě někdy v druhém kvartálu 2020.

První stupeň rakety Falcon 9 přistál 7. 3. 2020 na Floridě po vynesení nákladní lodi Dragon na misi CRS-20 Autor: SpaceX
První stupeň rakety Falcon 9 přistál 7. 3. 2020 na Floridě po vynesení nákladní lodi Dragon na misi CRS-20
Autor: SpaceX

Dobré zprávy přišly k sondě DSCOVR. Ta se vrátila k vědeckému sběru dat a snímání po selhání systému orientace, po kterém přešla do nouzového režimu. Jedná se o sondu v Lagrangeově bodě L1 asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci, kde se nachází mj. i sonda SOHO. DSCOVR zde sleduje vesmírné počasí i naši Zemi.

Malé i velké fanoušky vesmíru upozorňujeme na soutěž o knihu Nej… Vesmír v pohybu, kterou vyhlásil Michael Voplatka v recenzi na Kosmonautix.cz.

Sonda OSIRIS-Rex se 3. března přiblížila na 250 metrů nad povrch planetky Bennu. Úkolem bylo vyzkoušet sestupový manévr a zdokumentovat vybranou lokalitu k budoucímu odběru vzorků. Další plánovaný pokus o sestup ještě níž (125 m) bude v dubnu, potom v červnu se dostane i blíže než 50 metrů. První pokus o odběr je zatím v plánu v srpnu 2020.

9. března má odstartovat čínská raketa CZ-3B s geostacionární navigační družicí Beidou-3.

14. března je v plánu start rakety Falcon 9 s dalšími 60 družicemi sítě Starlink.

Výročí

11. března 1960 (60 let) odstartovala americká sonda Pioneer-5. Šlo o technologický test. Zkoumala meziplanetární prostředí a přenos dat na velkou vzdálenost.

12. března 1835 (185 let) ne narodil americký astronom a matematik Simon Newcomb. Uplatnil se jako ředitel vojenské US Naval Observatory, kde se zabýval pohyby planet pro účely navigace. Byl také zakládající člen a první prezident Americké astronomické společnosti.

13. března 1855 (165 let) se narodil americký astronom Percival Lowell. Poté, co se dověděl o pozorováních Schiaparelliho, který na Marsu zaznamenal kanály, rozhodl se s blízkou opozicí Marsu 1894 zbudovat novou observatoř. U Flagstaffu v Arizoně, ve vysoké nadmořské výšce, měl k dispozici 61cm dalekohled z dílny Alvana Clarka. Bohužel i přes vynikající podmínky k pozorování se dopustil osudové chyby, když kanály a oázy na Marsu potvrdil. Existenci kanálů svými pozorováními z Paříže později vyvrátil Antoniadi a nakonec i snímky Marineru 4, sondy, která jako první snímkovala Mars. Po roce 1905 zaměřil Lowell svoji pozornost k hledání planety za dráhou Neptunu. Žádnou nenašel, ale v práci mohli pokračovat další, protože na to zbylo dost peněz. Nakonec na Lowellově observatoři uspěl Clyde Tombaugh, když mohl v roce 1930 oznámit objev Pluta. Naneštěstí už se pak další tělesa za Neptunem až do roku 1992 nalézt nepodařilo, což vedlo k nevhodnému zařazení Pluta mezi planety. Od počátku bylo zřejmé, že jde o malý objekt, ale ještě dlouho po objevu asi nikoho nenapadlo, že v těchto končinách Sluneční soustavy zdaleka není sám. Dnes je největším známým zástupcem trpasličích planet a sám o sobě dost neobvyklým, protože jej doprovází velký měsíc Charon (o poloviční velikosti Pluta samého) a také další rodinka čtyř malých měsíčků.

13. března 1980 (40 let) byl týmem astronomů Pascu, Seidelmann, Baum a Currie objeven měsíček Saturnu Calypso. Těleso o rozměrech zhruba 30×15 km se nachází na dráze měsíce Tethys v jeho Lagrangeově bodě č. 5.

14. března 1835 (185 let) se narodil italský astronom Giovanni Schiaparelli, který, jak je zmíněno výše, je známý především „objevem“ kanálů na Marsu během velké opozice v roce 1877. Podle všeho šlo o nesprávně pojatý pojem canali, který měl představovat dlouhé přímé objekty na povrchu planety, ale do hledání kanálů se pak zapojili i další a není divu, že je tam začli vidět také. Z jiných jeho astronomických zápisů připomeňme především jeho návrh, že meteorické roje souvisí s kometami, přičemž to dokumentoval na souvislosti Leonid s kometou 55P/Tempel-Tuttle.

Výhled na příští týden 

  • Venuše spěchá do Plejád
  • Zvířetníkové světlo, Messiérův maraton
  • Výročí: Caroline Herschel
  • Výročí: Alexej Leonov výstup do kosmu
  • Výročí: Ranger 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer 5, Simon Newcomb, Percival Lowell, Giovanni Schiaparelli, Calypso, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »