Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2016

12. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 23. března 2016 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 21. 3. do 27. 3. 2016. Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter je vidět celou noc. Nezapomeňme opět na dvojité úkazy měsíců a jejich stínů. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nízká. ISS má opět kompletní šestičlennou posádku. ExoMars úspěšně odstartoval. V neděli ráno se mění čas.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 23. března ve 13:01 SEČ. V pondělí a v úterý večer si můžeme všimnou Měsíce poblíž Jupiteru.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je vidět celou noc. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Minulý týden byl ve znamení nadprůměrného seeingu i krásných přechodů měsíců a jejich stínů. Dokazují to snímky na Astrofóru. Další dvojpřechod Io a Ganymeda nás čeká v noci ze středy na čtvrtek. V pátek večer potom dvojpřechod Io a Europy.
Ráno lze dobře pozorovat planety Mars (–0,4 mag) a Saturn (0,4 mag). Jsou od sebe jen deset stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
21. 3. 1:05; 20:55   23. 3. Europa zákryt zač. 23:17
Ganymed přechod měsíce 23:19 – (2:31)
Ganymed přechod stínu (0:46 – 4:04)
Io přechod měsíce 23:22 – (1:36)
Io přechod stínu 23:44 – (1:58)
Europa zatmění konec (24. 3. 2:45)
23. 3. 2:45; 22:35   24. 3. Io zákryt zač. 20:35
Io zatmění konec 23:14
24. 3. 18:30   25. 3.; Io přechod měsíce 17:48 – 20:02
Europa přechod měsíce 17:50 – 20:36
Io přechod stínu 18:12 – 20:27
Europa přechod stínu 18:40 – 21:27
25. 3. 4:20   27. 3. Ganymed zatmění konec 18:11
26. 3. 0:15; 20:05      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Pozorovatele Slunce jistě potěší neustálý výskyt skvrn i pěkných protuberancí, ovšem erupční aktivita je opravdu na nejnižší úrovni. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Příchod letního časuzaznamenáme v noci na neděli 27. března, když si budeme muset posunout čas z 2:00 SEČ na 3:00 SELČ.

Kosmonautika

  • Poměrně náročné manévry, které musel vykonat urychlovací stupeň Briz-M, se v pondělí během dne podařily a tak jsme mohli večer s uspokojením sledovat, jak sonda ExoMars 2016 ohlásila, že je na cestě k Marsu a je v pořádku.
  • Tříčlenná posádka Sojuzu TMA-20M ve složení Alexej Ovčinin, Oleg Skripočka a Jeffrey Williams úspěšně doletěla na stanici ISS. O bezproblémový start se postarala raketa Sojuz FG. Expedice 47 na ISS je tedy kompletní.
  • Druhý a zároveň poslední start nákladní lodi Cygnus na raketě Atlas V je v plánu 24. března. Díky silnější raketě poletí opět prodloužená verze s větším nákladem.

Výročí

  • 21. března 1866 (150 let) se narodila americká astronomka Antonia Maury. Na Harvardské observatoři pracovala jako „živá kalkulačka“. Svůj talent vložila i do tvorby katalogu spekter hvězd, který později využil Ejnar Hertzsprung k rozpoznání typů hvězd a jejich vývoje.
  • 25. března 1786 (230 let) se narodil italský astronom, optik a botanik Giovanni Battista Amici. Jeho schopnosti výroby zrcadlových dalekohledů jej řadí mezi nejlepší konstruktéry začátku 19. století. Známá jsou jeho pozorování Jupiterových měsíců ve dne nebo rozlišení dvojhvězdy se složkami 0,5". Kromě toho také zdokonalil mikroskop. Jako první například pozoroval pylové láčky, vyrůstající z pylu dopadlého na bliznu.
  • 25. března 1811 (205 let) byla Honoré Flaugerguesem objevena Velká kometa 1811. Byla po dobu 260 dnů pozorovatelná pouhým okem, což překonala až v letech 1996 a 1997 kometa Hale-Bopp. Podle vzhledu komety a doby pozorovatelnosti se u obou komet předpokládá, že mají velké jádro (desítky kilometrů).
  • 25. března 1961 (55 let) startoval Sputnik 10 (rusky Korabl-Sputnik 5, 5. let lodi Vostok) se psem Zvjozdočka (= Hvězdička, údajně pojmenovaný Jurijem Gagarinem). Se psem letěla i maketa kosmonauta Ivan Ivanovič a úspěch letu znamenal zelenou pro start člověka do vesmíru.
  • 25. března 1996 (20 let) se kolem Země prosmýkla kometa Hyakutake a stala se tak nečekanou jasnou vlasaticí, která vyplnila období čekání na jinou výraznou kometu C/1995 O1 (Hale-Bopp). Pomineme-li „Velkou denní kometu“ C/2006 P1 (McNaught), stále čekáme na výraznou kometu s dlouhým ohonem přes půl oblohy, jako měla právě kometa C/1996 B2 (Hyakutake).

Výhled na příští týden

  • Večerní Merkur
  • Progress MS-2 k ISS
  • Výročí: ICE vzdáleně kolem 1P/Halley
  • Výročí: Luna 10
  • Výročí: Hermann Carl Vogel

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kometa hyakutake, Sputnik 5, Antonia Maury, Vesmírný týden, Giovanni Battista Amici, Kometa 1811


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »