12. vesmírný týden 2019
Přehled událostí na obloze od 18. 3. do 24. 3. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) má opět šestičlennou posádku. SpaceX plánuje první zážeh motoru Raptor na zkušební StarShip Hopperu v Texasu. Očekáváme dva odložené starty raket z minulého týdne. Před 220 lety se narodil Friedrich Argelander a před 270 lety Pierre-Simon Laplace. Ve středu začíná astronomické jaro.
Obloha
Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 21. března ve 2:43 SEČ.
Planety:
Večer je vidět oměrně vysoko Mars (1,3 mag) na pomezí Berana a Býka. Nízko nad západem je také Uran (5,9 mag). Ráno je vidět nízko nad jihem Jupiter (−2,1 mag) a ještě níže nad jihovýchodem najdeme Saturn (0,6 mag). Venuše (−4 mag) je sice ještě téměř 40° od Slunce, ale ráno jen v malém úhlu a tedy prakticky nepozorovatelná. Ani na denní obloze to není ideální, dopoledne vystoupá max. na 25° nad jižní obzor.
Aktivita Slunce je velmi nízká. Občas se však v zemském magnetickém poli objeví trhlina, která na několik hodin propustí více částic ze slunečního větru. Jedna taková se otevřela zrovna v noci na neděli a přinesla pěkné polární záře do severních šířek. Při štěstí na počasí může výsledek vaší výpravy za polární září vypadat jako na snímcích Václava Uhlíře z norských Lofot.
Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.
Slunce překročí jarní bod 20. března ve 22:58 SEČ. Začne astronomické jaro.
Kosmonautika
Start rakety Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz MS-12 proběhl tentokrát podle plánu a již po šesti hodinách zakotvila kosmická loď u ISS. Alexej Ovčinin, Nick Hague a Christina Kochová doplnili členy expedice 59.
Na texaském kosmodromu SpaceX Boca Chica probíhají přípravy na zážeh motoru Raptor, který byl minulý týden zabudován do zkušebního exempláře StarShip Hopper. Zřejmě půjde zatím jen o statický zážeh, ale časem asi můžeme čekat malé skoky do vzduchu.
Americká vojenská telekomunikační družice WGS-10 byla vynesena 15. března pomocí rakety Delta IV M+. Starty rakety Vega s družicí PRISMA a rakety Electron z Nového Zélandu s malou družicí DARPA R3D2 byly odloženy prozatím na 22. března.
Výročí
22. března 1799 (220 let) se narodil německý astronom Friedrich Argelander. Vytvořil velký katalog 324 000 hvězd a zabýval se proměnnými hvězdami (Argelanderova metoda odhadu jasnosti, zavedení desetin magnitudy).
23. března 1749 (270 let) se narodil významný francouzský vědec Pierre-Simon Laplace. Jeho přínos matematice, fyzice či astronomii je asi lidem v těchto oborech všeobecně znám. Připomeňme například teorii pravděpodobnosti a nebeskou mechaniku, což byla jeho hlavní díla. Laplace v astronomii řešil řadu úloh. Pomocí počtu pravděpodobnosti se mu podařilo dokázat, že nově objevená planeta Uran není na kometární dráze. Dále vysvětlil nerovnoměrnosti v pohybu jednotlivých planet gravitačním působením okolních planet. Vznik planetárního systému se pokoušel vysvětlit smršťováním a chladnutím plynné koule z níž se otrhly menší a daly vzniknout planetám, což není úplně špatná myšlenka. Tyto a řadu dalších poznatků shrnul právě v díle Nebeská mechanika.
Výhled na příští týden
- první start rakety firmy OneSpace
- změna času na letní
- Výročí: Mariner 10 u Merkuru
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
