Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2019

12. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 20. března v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 18. 3. do 24. 3. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) má opět šestičlennou posádku. SpaceX plánuje první zážeh motoru Raptor na zkušební StarShip Hopperu v Texasu. Očekáváme dva odložené starty raket z minulého týdne. Před 220 lety se narodil Friedrich Argelander a před 270 lety Pierre-Simon Laplace. Ve středu začíná astronomické jaro.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 21. března ve 2:43 SEČ.

Planety:
Večer je vidět oměrně vysoko Mars (1,3 mag) na pomezí Berana a Býka. Nízko nad západem je také Uran (5,9 mag). Ráno je vidět nízko nad jihem Jupiter (−2,1 mag) a ještě níže nad jihovýchodem najdeme Saturn (0,6 mag). Venuše (−4 mag) je sice ještě téměř 40° od Slunce, ale ráno jen v malém úhlu a tedy prakticky nepozorovatelná. Ani na denní obloze to není ideální, dopoledne vystoupá max. na 25° nad jižní obzor.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Občas se však v zemském magnetickém poli objeví trhlina, která na několik hodin propustí více částic ze slunečního větru. Jedna taková se otevřela zrovna v noci na neděli a přinesla pěkné polární záře do severních šířek. Při štěstí na počasí může výsledek vaší výpravy za polární září vypadat jako na snímcích Václava Uhlíře z norských Lofot.
Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.
Slunce překročí jarní bod 20. března ve 22:58 SEČ. Začne astronomické jaro.

Kosmonautika

Start rakety Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz MS-12 proběhl tentokrát podle plánu a již po šesti hodinách zakotvila kosmická loď u ISS. Alexej Ovčinin, Nick Hague a Christina Kochová doplnili členy expedice 59.

Na texaském kosmodromu SpaceX Boca Chica probíhají přípravy na zážeh motoru Raptor, který byl minulý týden zabudován do zkušebního exempláře StarShip Hopper. Zřejmě půjde zatím jen o statický zážeh, ale časem asi můžeme čekat malé skoky do vzduchu.

Americká vojenská telekomunikační družice WGS-10 byla vynesena 15. března pomocí rakety Delta IV M+. Starty rakety Vega s družicí PRISMA a rakety Electron z Nového Zélandu s malou družicí DARPA R3D2 byly odloženy prozatím na 22. března.

Výročí

22. března 1799 (220 let) se narodil německý astronom Friedrich Argelander. Vytvořil velký katalog 324 000 hvězd a zabýval se proměnnými hvězdami (Argelanderova metoda odhadu jasnosti, zavedení desetin magnitudy).

23. března 1749 (270 let) se narodil významný francouzský vědec Pierre-Simon Laplace. Jeho přínos matematice, fyzice či astronomii je asi lidem v těchto oborech všeobecně znám. Připomeňme například teorii pravděpodobnosti a nebeskou mechaniku, což byla jeho hlavní díla. Laplace v astronomii řešil řadu úloh. Pomocí počtu pravděpodobnosti se mu podařilo dokázat, že nově objevená planeta Uran není na kometární dráze. Dále vysvětlil nerovnoměrnosti v pohybu jednotlivých planet gravitačním působením okolních planet. Vznik planetárního systému se pokoušel vysvětlit smršťováním a chladnutím plynné koule z níž se otrhly menší a daly vzniknout planetám, což není úplně špatná myšlenka. Tyto a řadu dalších poznatků shrnul právě v díle Nebeská mechanika.

Výhled na příští týden 

  • první start rakety firmy OneSpace
  • změna času na letní
  • Výročí: Mariner 10 u Merkuru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pierre-Simon Laplace, Friedrich Argelander


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »