Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2019

12. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 20. března v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 18. 3. do 24. 3. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) má opět šestičlennou posádku. SpaceX plánuje první zážeh motoru Raptor na zkušební StarShip Hopperu v Texasu. Očekáváme dva odložené starty raket z minulého týdne. Před 220 lety se narodil Friedrich Argelander a před 270 lety Pierre-Simon Laplace. Ve středu začíná astronomické jaro.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 21. března ve 2:43 SEČ.

Planety:
Večer je vidět oměrně vysoko Mars (1,3 mag) na pomezí Berana a Býka. Nízko nad západem je také Uran (5,9 mag). Ráno je vidět nízko nad jihem Jupiter (−2,1 mag) a ještě níže nad jihovýchodem najdeme Saturn (0,6 mag). Venuše (−4 mag) je sice ještě téměř 40° od Slunce, ale ráno jen v malém úhlu a tedy prakticky nepozorovatelná. Ani na denní obloze to není ideální, dopoledne vystoupá max. na 25° nad jižní obzor.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Občas se však v zemském magnetickém poli objeví trhlina, která na několik hodin propustí více částic ze slunečního větru. Jedna taková se otevřela zrovna v noci na neděli a přinesla pěkné polární záře do severních šířek. Při štěstí na počasí může výsledek vaší výpravy za polární září vypadat jako na snímcích Václava Uhlíře z norských Lofot.
Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.
Slunce překročí jarní bod 20. března ve 22:58 SEČ. Začne astronomické jaro.

Kosmonautika

Start rakety Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz MS-12 proběhl tentokrát podle plánu a již po šesti hodinách zakotvila kosmická loď u ISS. Alexej Ovčinin, Nick Hague a Christina Kochová doplnili členy expedice 59.

Na texaském kosmodromu SpaceX Boca Chica probíhají přípravy na zážeh motoru Raptor, který byl minulý týden zabudován do zkušebního exempláře StarShip Hopper. Zřejmě půjde zatím jen o statický zážeh, ale časem asi můžeme čekat malé skoky do vzduchu.

Americká vojenská telekomunikační družice WGS-10 byla vynesena 15. března pomocí rakety Delta IV M+. Starty rakety Vega s družicí PRISMA a rakety Electron z Nového Zélandu s malou družicí DARPA R3D2 byly odloženy prozatím na 22. března.

Výročí

22. března 1799 (220 let) se narodil německý astronom Friedrich Argelander. Vytvořil velký katalog 324 000 hvězd a zabýval se proměnnými hvězdami (Argelanderova metoda odhadu jasnosti, zavedení desetin magnitudy).

23. března 1749 (270 let) se narodil významný francouzský vědec Pierre-Simon Laplace. Jeho přínos matematice, fyzice či astronomii je asi lidem v těchto oborech všeobecně znám. Připomeňme například teorii pravděpodobnosti a nebeskou mechaniku, což byla jeho hlavní díla. Laplace v astronomii řešil řadu úloh. Pomocí počtu pravděpodobnosti se mu podařilo dokázat, že nově objevená planeta Uran není na kometární dráze. Dále vysvětlil nerovnoměrnosti v pohybu jednotlivých planet gravitačním působením okolních planet. Vznik planetárního systému se pokoušel vysvětlit smršťováním a chladnutím plynné koule z níž se otrhly menší a daly vzniknout planetám, což není úplně špatná myšlenka. Tyto a řadu dalších poznatků shrnul právě v díle Nebeská mechanika.

Výhled na příští týden 

  • první start rakety firmy OneSpace
  • změna času na letní
  • Výročí: Mariner 10 u Merkuru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pierre-Simon Laplace, Friedrich Argelander


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »