Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 20. března 2024 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Obloha

Měsíc byl v první čtvrti 17. března v 5:11 SEČ a bude v úplňku v pondělí 25. března v 8:00 SEČ.

Planety
Jupiter (−2,1 mag) je večer nejvýraznějším objektem nad západem a o něco výše směrem k Plejádám je ještě slabý Uran (5,8 mag). Nízko na večerní obloze je také Merkur (cca −0,5 mag), který se úhlově vzdaluje od Slunce a má stále vysoký jas, takže začalo období jeho nejlepší viditelnosti.

Aktivita Slunce se snížila a nastalo jen několik slabších erupcí na sklonku uplynulého týdne. Jedna z nich, třídy M4, nastala těsně u východního okraje slunečního kotouče, takže se opět dočkáme nějaké zajímavější aktivní oblasti s velkými skvrnami. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena světlem dorůstajícího Měsíce. Situace se změní až 27. března. Mapka k vyhledání komety na CzSkY.cz.

20. března ve 4:06 SEČ začne astronomické jaro. V tomto okamžiku tedy Slunce překročí nebeský rovník. I když astrologicky vstupuje do znamení Berana, ve skutečnosti bude ještě do 17. dubna v souhvězdí Ryb.

Kosmonautika a sondy

Sonda Voyager 1 stále nevysílá použitelná vědecká data, a to již od listopadu 2023. Nyní se však jednomu inženýrovi z Deep Space Network podařilo dekódovat signál vyslaný sondou a zjistil, že jde o výpis z paměti palubního přístroje FDS (subsystém letových dat). Tato nová data byla přijata na základě signálu vyslaného 1. března. Trvalo 22,5 hodiny, než příkaz dosáhl sondy a dalších 22,5 hodiny letěl zpět k Zemi. Nyní budou inženýři data vyhodnocovat a na základě toho se pokusí poslat na Voyager 1 nový povel, který třeba přiblíží Voyager běžnému provoznímu stavu.

Hlavní událostí týdne byl třetí testovací let SuperHeavy a Starship. SpaceX postoupila opět o notný kus dopředu. Raketa SuperHeavy se tentokrát dokázala po rozdělení stupňů otočit a zkusila dosednout do moře u pobřeží Texasu. Před přistáním všan neměla dostatečný tah motorů a dopadla velkou rychlostí. Loď Starship se dostala úspěšně na přeletovou dráhu a zanikla nad Indickým oceánem poté, co se pokusila o řízený vstup do atmosféry. Ten nebyl sice úplně úspěšný, ale opět byla získána cenná data. Loď se rozpadla ve výšce 65 km.

20. března je v plánu start rakety CZ-8 se sondou Queqiao-2, která je určena k přenosu signálu z odvrácené strany Měsíce, kde má v budoucnu přistát mise Chang'e 6, odebrat zde vzorky, a dopravit je na Zemi. Tato mise je zatím v plánu někdy v první polovině roku 2024.

21. března má odstartovat raketa Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-25 k ISS. Velitelem mise bude Oleg Novickij (Rusko), pro něhož jde již o 4. let do kosmu, palubní inženýrkou bude Tracy Caldwell Dyson (USA), která letí potřetí a v roli účastnice kosmického letu bude Marina Vasilevskaja (Bělorusko), která se vrací v druhém Sojuzu, který je nyní u stanice.

21. března má odstartovat také Falcon 9 s nákladním Dragonem, který poveze náklad na ISS. Jde už o zásobovací misi s pořadovým číslem CRS-30.

Výročí

22. března 1799 (225 let) se narodil německý astronom Friedrich Argelander. Vytvořil velký katalog 324 000 hvězd a zabýval se proměnnými hvězdami (Argelanderova metoda odhadu jasnosti, zavedení desetin magnitudy).

23. března 1749 (275 let) se narodil významný francouzský vědec Pierre-Simon Laplace. Jeho přínos matematice, fyzice či astronomii je asi lidem v těchto oborech všeobecně znám. Připomeňme například teorii pravděpodobnosti a nebeskou mechaniku, což byla jeho hlavní díla. Laplace v astronomii řešil řadu úloh. Pomocí počtu pravděpodobnosti se mu podařilo dokázat, že nově objevená planeta Uran není na kometární dráze. Dále vysvětlil nerovnoměrnosti v pohybu jednotlivých planet gravitačním působením okolních planet. Vznik planetárního systému se pokoušel vysvětlit smršťováním a chladnutím plynné koule z níž se otrhly menší a daly vzniknout planetám, což není úplně špatná myšlenka. Tyto a řadu dalších poznatků shrnul právě v díle Nebeská mechanika.

Výhled na příští týden 

  • Merkur a kometa 12P na večerní obloze
  • Výročí: Meteor 1
  • Výročí: Mariner 7
  • Výročí: Mariner 10 u Merkuru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Friedrich Argelander, Vesmírný týden, Pierre-Simon Laplace


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu

Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »