Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2018

13. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 28. 3. 2018 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 26. 3. do 1. 4. 2018. Měsíc dorůstá do úplňku. Večer je nad západem jasná Venuše a mizející Uran. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter, Mars a Saturn. Očekáváme ještě dva zákryty jasnějších hvězd Měsícem. Z objektů noční oblohy si připomeneme hvězdu alfa Geminorum, tedy Kastora. Blíží se zánik čínské stanice Nebeský palác 1. Proběhnou čtyři starty raket a jeden výstup do volného kosmu. Před 50 lety zahynul Jurij Gagarin, první člověk ve vesmíru.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 31. března ve 14:37 SELČ. V noci na středu, 28. března cca po 2:50 SELČ nastane vstup hvězdy 6,3 mag za neosvětlenou stranu Měsíce. Další vstup hvězdy 6,7 mag se pak odehraje ve čtvrtek 29. března večer po 23:30.

Planety:
Merkur
mizí směrem ke Slunci. Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem. Uran (5,8 mag) už je po setmění je nízko a prakticky nepozorovatelný.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,3 mag), nad jihem je kolem 3:30 letního času. Později se objevují také Mars (0,5 mag) a Saturn (0,5 mag). Všechny planety jsou ale poměrně nízko nad obzorem.
Úkazy Jupiterových měsíců: Úkazy už uvádíme v letním středoevropském čase. Ty vhodné nastávají až o víkendu, ale dočkáme se i dvou stínů téměř současně.
31. března ve 3:39 začíná zatmění Ió. 1. dubna od 0:59 do 3:08 přechází stín Ió a od 1:49 do 3:57 samotný měsíc. Ve 3:18 navíc vstoupí na kotouč Jupiteru i stín Ganymédu a vydrží tam až do 5:02.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 27. března ve 3:05 SELČ, 29. 3. ve 4:30, 30. 3. v 0:35 a 1. 4. ve 3:00.

Aktivita Slunce je nízká. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Hvězda Castor
Večer při pohledu vysoko nad jižní obzor spatříme souhvězdí Blíženců. Spodní a trochu jasnější hvězda v jejich hlavách je Pollux. Trochu slabší a výše je Castor. Jde trochu o paradox, protože Castor je označen jako alfa, což obvykle přísluší nejjasnější hvězdě v souhvězdí. Hvězda je od nás jen 52 světelných roků a jde o vícenásobný systém šesti hvězd. Malým dalekohledem zde rozlišíme dvě hvězdy. Na hvězdu se můžete podívat i v jednom z dílů pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

  • Ve středu 21. března úspěšně odstartovala a v pátek také zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice loď Sojuz MS-08 s třemi členy posádky, Olegem Artěmjevem, Richardem Arnoldem a Andrewem Feustelem.
  • V období kolem 2. dubna (± 1,7 dne) očekáváme zánik první čínské vesmírné stanice Nebeský palác (Tiangong 1). V závislosti na stavu atmosféry tedy může dojít k zániku už na konci týdne. Přelety při pohledu ze střední Evropy nastávaly jen nízko nad jihem a nyní nebudou nastávat už vůbec. Každopádně je pravděpodobné, že spadne spíše do oceánu, ale nikdo neví.
  • Michal Václavík z České kosmické kanceláře přinesl pro Kosmonautix.cz novinky ohledně chystané orbitální stanice na dráze kolem Měsíce.
  • Očekáváme čtyři starty. Z ruského Plesecku má 28. 3. odstartovat raketa Sojuz 2-1V s tajnou družicí řady Kosmos. 29. března jsou na řadě tři starty. Z kalifornského Vandenbergu má letět Falcon 9 s pátou várkou deseti družic Iridium-NEXT, z indické Šrírakoty raketa GSLV Mk2 s geostacionární družicí GSat-6A a z čínského Xichangu raketa CZ-3B vynese dvě navigační družice sítě Beidou. Astronauti Feustel a Arnold vystoupí 29. 3. ke kosmické vycházce na ISS.

Výročí

  • 26. března 1958 (60 let) odstartovala americká družice Explorer 3. Celkově to byla druhá americká družice, protože Explorer 2 se nedostal na oběžnou dráhu. Tato družice potvrdila objev předchůdkyně, tedy výskyt Van Allenových radiačních pásů v okolí Země.
  • 27. března 1968 (50 let) zahynul první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Stalo se tak během cvičného letu s Vladimirem Serjoginem na Migu-15UTI vyrobeném v Aeru Vodochody. Vyšetřování nehody přinášelo řadu teorií, zbytečné utajování pak i spekulace. Letadlo se možná snažilo vyhnout něčemu, co pokládali piloti za překážku, ať už to měl být meteorologický balón, nebo hejno ptáků. Vyskytly se i informace, že se v oblasti nacházel letoun Suchoj Su-15 a že se dostali do turbulence za tímto letounem. Každopádně letadlo šlo do vývrtky a tu už po vylétnutí z nízko ležící oblačnosti pilot nevyrovnal. Z pohledu dnešních předpisů se zdá, že let vůbec neměl být povolen.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Venuše s Uranem
  • Výročí: Luna 4
  • Výročí: TRACE
  • Výročí: Explorer 17 (AE-A)
  • Výročí: Saljut 2
  • Výročí: Apollo 6
  • Výročí: STS-6, Challenger, první výstup z raketoplánu
  • Výročí: Pioneer 11
  • Výročí: Luna 14
  • Výročí: Discovery, mise STS 56

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jurij Gagarin, Explorer 3, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »