Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2022

13. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 30. března 2022 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 3. do 3. 4. 2022. Měsíc bude v novu. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši, a právě se u ní vyskytuje Měsíc a další planety, Saturn a Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená díky větší oblasti se skvrnami. Proběhl úspěšný výstup do volného kosmu z paluby ISS a byla vynesena ruská komunikační družice z Plesecka. Před 220 resp. 215 lety začínala éra objevů nových „planet“ Sluneční soustavy. Byly objeveny, dnes již správně planetky, číslo 2 Pallas a číslo 4 Vesta.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 1. dubna v 8:24 SELČ. V pondělí 28. března ráno jej ještě najdeme pod Venuší na ranní obloze, ovšem jen extrémně nízko na začátku občanského úsvitu, kdy je Slunce už jen 6° pod obzorem.

Planety:
Venuše (−4,4 mag) je ráno jen nízko nad jihovýchodem a v dalekohledu připomíná Měsíc ve čtvrti. Vyhledat se dá i na denní obloze. Planety Saturn (0,9 mag) a Mars (1,1 mag) jsou nedaleko pod ní a blíží se k sobě.

Aktivita Slunce se zvýšila. Může za to nová aktivní oblast s pěknými skvrnami, která se v minulém týdnu natočila směrem k Zemi. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

V úterý 29. března startovala raketa Sojuz-2.1a z kosmodromu Pleseck. Vynesla odtud telekomunikační družici řady Meridian-M (20L).

Na ISS proběhl výstup do volného kosmu za účelem údržby stanice a dalších vylepšení. Výstup vykonali astronauti Matthias Maurer (ESA, Německo) a Raja Chari (NASA, USA).

Výročí

28. března 1802 (220 let) objevil Heinrich Olbers planetku (2) Pallas. 29. března 1807 (215 let) objevil Olbers planetku (4) Vesta. Obě tělesa patří mezi největší zástupce hlavního pásu asteroidů mezi drahami Marsu a Jupiteru. Tehdy byly řazeny mezi planety a čekal je tak podobný osud jako Pluto. Planetku Vesta podrobně zkoumala sonda DAWN.

1. dubna 1997 (25 let) prošla přísluním jasná kometa Hale-Bopp. Označena jako C/1995 O1 byla objevena dva roky před průletem kolem Slunce. Kometa byla vidět pouhým okem po dobu jednoho roku a z města i v přítomnosti pouličních lamp byla nepřehlédnutelná od března do května 1997. Na podobnou kometu si asi ještě dlouho počkáme. Na jižní polokouli měli štěstí na podobně jasnou a ještě krásnější kometu McNaught, která zazářila v lednu 2007 a u nás byla vidět i ve dne. Poslední dobře viditelnou kometou byla C/2020 F3 (NEOWISE), viditelná pouhým okem v létě 2020.

2. dubna 1952 (70 let) zemřel významný francouzský astronom Bernard Lyot. Pracoval především na observatoři v Meudonu nedaleko Paříže a kromě studia Slunce je znám např. jako objevitel prachových bouří na Marsu.

3. dubna 1827 (195 let) zemřel Ernst Florens Chladni. Ačkoli z akustiky si nejspíš vybavíme spíše Chladniho obrazce, v astronomii sehrál významnou úlohu tím, že sestavil sbírku meteoritů a započal tak jejich podrobnější výzkum.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc na večerní obloze
  • výročí: velká sluneční skvrna (1947)
  • výročí: Jan Marek Marci z Lanškrouna

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Ernst Chladni, Hale-Bopp, 2020 F3 NEOWISE, 4 vesta, Pallas, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »