13. vesmírný týden 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 3. do 2. 4. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a v konjunkci s Marsem. Těsná přiblížení čekají také Jupiter a Merkur a Venuši s Uranem. Aktivita Slunce je nízká, ale skvrn je vidět hodně, a dokonce nastala další nečekaná polární záře. Falcon 9 letos letěl a první stupeň přistál již po dvacáté. Terran 1 téměř uspěl. Poškozený Sojuz přistane v Kazachstánu. Indická raketa LVM3 vynesla další družice One Web. Před 55 lety zahynul první kosmonaut Jurij A. Gagarin.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti ve středu 29. března ve 4:32 SELČ.
Planety
Nejvýraznějším objektem je večer nad západním obzorem Venuše (−4 mag). Ta bude 30. 3. večer v konjunkci s Uranem (5,8 mag), který bude 1,2 stupně daleko. Velmi nízko nad obzorem je Jupiter (−2,1 mag) a Merkur (cca −1 mag). Tyto planety budou v konjunkci již 27. března na vzdálenost 1,5°. Mars (0,9 mag) je v Blížencích a bude 28. 3. v konjunkci s Měsícem.
Aktivita Slunce je nízká, ale v noci na pátek 24. 3. nastala poměrně nečekaná polární záře. Podařilo se ji za oblačností vyfotografovat i z jižní Moravy, ale velmi hezká byla už ze severu Německa a Polska. Na povrchu Slunce je nyní hodně oblastí se skvrnami. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
Japonská mise Hakuto-R dosáhla oběžné dráhy Měsíce. Stalo se tak po úsporném způsobu přeletu trvajícícm asi 100 dní. Datum přistání není přesně určeno, ale mělo by k němu dojít někdy na konci dubna.
28. března by se měla od ISS odpojit poškozená kosmická loď Sojuz MS-22 a přistát s nákladem, ale bez posádky ne stepích Kazachstánu.
Úsvit 3D tištěných raket předvedla firma Relativity Space, která si připsala téměř úspěšný start rakety Terran 1, ale nezažehl se motor Aeon na horním stupni, a tak nebylo dosaženo oběžné dráhy. Pohled na noční start rakety s motory na kapalný metan a kyslík byl ovšem sám o sobě úchvatný. Modrá se ve spalinách prostě běžně nevidí. Stále čekáme na první dosažení oběžné dráhy raketou na kapalný metan (předtím neuspěla ani čínská raketa Zhuque-2 soukromé společnosti Land Space). Kdo bude další v řadě? Super Heavy a Starship? Uvidíme.
SpaceX se stala se svými znovupoužitelnými nosiči Falcon 9 natolik úspěšnou firmou, že za první tři měsíce roku 2023 vypustila již 20 raket Falcon 9. Poslední byl start s 56 družicemi Starlink 24. 3., přičemž první stupeň číslo 1067 letěl již po desáté. Další dva Falcony mají letět v tomto týdnu. 29. 3. se Starlinky z Floridy (SLC-40) a 30. 3. z Kalifornie s vojenským projektem SDA Tranche 0 L1.
Úspěšný start si připsala také společnost Rocket Lab, jejíž Electron vynesl dvě družice BlackSky Gen-2.
One Web dosáhl finalizace první fáze výstavby konstelace družic, když indická raketa LVM3 vynesla 26. 3. 36 družic, které budou obíhat ve výšce 1200 km.
Výročí
27. března 1968 (55 let) zahynul první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Stalo se tak během cvičného letu s Vladimirem Serjoginem na Migu-15UTI vyrobeném v Aeru Vodochody. Vyšetřování nehody přinášelo řadu teorií, zbytečné utajování pak i spekulace. Letadlo se možná snažilo vyhnout něčemu, co pokládali piloti za překážku, ať už to měl být meteorologický balón, nebo hejno ptáků. Vyskytly se i informace, že se v oblasti nacházel letoun Suchoj Su-15 a že se dostali do turbulence za tímto letounem. Každopádně letadlo šlo do vývrtky a tu už po vylétnutí z nízko ležící oblačnosti pilot nevyrovnal. Z pohledu dnešních předpisů se zdá, že let vůbec neměl být povolen.
1. dubna 1998 (25 let) byla vynesena sluneční observatoř TRACE. Zkratka znamená Transition Region and Coronal Explorer. Hlavním úkolem mise bylo studovat smyčky magnetického pole při povrchu Slunce a jejich propojení s korónou.
2. dubna 1963 (60 let) odstartovala k Měsíci na raketě Molnija 8K78 sovětská sonda Luna 4. Sondy této řady druhé generace po Luně 3 už se měly pokoušet o částečně řízený dopad na povrch tlumený airbagy. Sonda se úspěšně dostala na přechodovou oběžnou dráhu kolem Země a později také na přeletovou k Měsíci. Poté však selhal astronavigační systém a k pokusu o přistání nedošlo. Luna 4 minula Měsíc ve vzdálenosti přibližně 8400 km. SSSR se pokoušel vyslat řadu dalších sond, ale pokud neuspěly a zůstaly například uvězněny na oběžné dráze Země, ani se o nich nemluvilo.
Výhled na příští týden
- výročí: Explorer 17 (AE-A)
- výročí: Saljut 2
- výročí: Apollo 6
- výročí: STS-6, Challenger, první výstup z raketoplánu
- výročí: Pioneer 11
- výročí: Luna 14
- výročí: Discovery, mise STS 56
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
