Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2011

14. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 14. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 14. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí pro týden od 4. do 10. 4. 2011.

Měsíc v podobě srpku září ve večerních hodinách. Z planet je nejlépe pozorovatelný Saturn. Pokračují ranní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. dubna 2011 ve 21:00 SELC

Obloha:

Mladý Měsíc se vynoří na večerní obloze. V pondělí bude jeho stáří 28 hodin po novu. Nacházet se bude přibližně v pozici, kde byl před týdnem Merkur, tedy téměř nad západním obzorem. Od úterý by měl být dobře viditelný okem. První čtvrť nastává až v pondělí 11. dubna.

Planety viditelné okem: Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny je viditelný celou noc. V úterý 5. dubna je v opozici se Zemí (8,61 AU od Země). Prstence jsou trochu sevřenější. Můžete zkoušet pozorovat bouři na jeho severní polokouli (mírně světlejší oblast v podobě pásu) - především v časech uvedených na AF.
Jupiter (-2,1 mag) je vidět v korónografu SOHO.
Venuše (-4,0 mag) je vidět pouze za pokročilého svítání nízko nad východojihovýchodem.

Aktivita Slunce je nižší. Velké skvrny postupně zmizely, menších je však stále dost.

Viditelnost ISS a NanoSail-D je v tomto týdnu ideální v ranních hodinách. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Start rakety Ariane 5-ECA 30. března byl v poslední chvíli přerušen. Hlavní motor již běžel a zahalil raketu do oblaku kouře, ale postranní motory na tuhé palivo se nespustily. Raketa zůstala na rampě. Náklad je v pořádku, ale zabere to nejméně několik dní, než bude známa přesná příčina problémů, které způsobily, že nebylo postranním motorům povoleno se spustit. Video (Youtube).
  • 30. března zanikla v hustých vrstvách atmosféry japonská nákladní loď HTV, která odletěla od Mezinárodní stanice ISS 28. března.
  • 1. dubna bylo dokončeno vyjmutí hlavních motorů (SSME) z raketoplánu Discovery, který nedávno ukončil poslední let do vesmíru.
  • MESSENGER již pořizuje snímky z oběžné dráhy Merkuru.
  • 4. dubna má z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz TMA-21 s tříčlennou posádkou Samokuťjajev, Borisenko, Garan.

Výročí

  • 5. dubna 1991 (20 let) odstartovala v raketoplánu Atlantis vesmírná observatoř Compton. Pozorovala vesmír v oboru gama záření, tedy vysokoenergetické části elektromagnetických vln.
  • 6. dubna 2006 (5 let) protnula sonda New Horizons dráhu Marsu a trvalo jí to pouze 78 dní (obvyklá doba letu k Marsu je 6 měsíců). Sonda je na cestě k Plutu a dál a nyní je za dráhou Uranu.
  • 7. dubna 2001 odstartovala k Marsu dnes jeho nejdéle sloužící oběžnice - Mars Odyssey. V současnosti sleduje klima a povrch planety a předává údaje z vozítka Opportunity.

Mapa oblohy na duben s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mars Odyssey, Compton gamma ray observatory


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »