Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2011

14. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 14. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 14. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí pro týden od 4. do 10. 4. 2011.

Měsíc v podobě srpku září ve večerních hodinách. Z planet je nejlépe pozorovatelný Saturn. Pokračují ranní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. dubna 2011 ve 21:00 SELC

Obloha:

Mladý Měsíc se vynoří na večerní obloze. V pondělí bude jeho stáří 28 hodin po novu. Nacházet se bude přibližně v pozici, kde byl před týdnem Merkur, tedy téměř nad západním obzorem. Od úterý by měl být dobře viditelný okem. První čtvrť nastává až v pondělí 11. dubna.

Planety viditelné okem: Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny je viditelný celou noc. V úterý 5. dubna je v opozici se Zemí (8,61 AU od Země). Prstence jsou trochu sevřenější. Můžete zkoušet pozorovat bouři na jeho severní polokouli (mírně světlejší oblast v podobě pásu) - především v časech uvedených na AF.
Jupiter (-2,1 mag) je vidět v korónografu SOHO.
Venuše (-4,0 mag) je vidět pouze za pokročilého svítání nízko nad východojihovýchodem.

Aktivita Slunce je nižší. Velké skvrny postupně zmizely, menších je však stále dost.

Viditelnost ISS a NanoSail-D je v tomto týdnu ideální v ranních hodinách. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Start rakety Ariane 5-ECA 30. března byl v poslední chvíli přerušen. Hlavní motor již běžel a zahalil raketu do oblaku kouře, ale postranní motory na tuhé palivo se nespustily. Raketa zůstala na rampě. Náklad je v pořádku, ale zabere to nejméně několik dní, než bude známa přesná příčina problémů, které způsobily, že nebylo postranním motorům povoleno se spustit. Video (Youtube).
  • 30. března zanikla v hustých vrstvách atmosféry japonská nákladní loď HTV, která odletěla od Mezinárodní stanice ISS 28. března.
  • 1. dubna bylo dokončeno vyjmutí hlavních motorů (SSME) z raketoplánu Discovery, který nedávno ukončil poslední let do vesmíru.
  • MESSENGER již pořizuje snímky z oběžné dráhy Merkuru.
  • 4. dubna má z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz TMA-21 s tříčlennou posádkou Samokuťjajev, Borisenko, Garan.

Výročí

  • 5. dubna 1991 (20 let) odstartovala v raketoplánu Atlantis vesmírná observatoř Compton. Pozorovala vesmír v oboru gama záření, tedy vysokoenergetické části elektromagnetických vln.
  • 6. dubna 2006 (5 let) protnula sonda New Horizons dráhu Marsu a trvalo jí to pouze 78 dní (obvyklá doba letu k Marsu je 6 měsíců). Sonda je na cestě k Plutu a dál a nyní je za dráhou Uranu.
  • 7. dubna 2001 odstartovala k Marsu dnes jeho nejdéle sloužící oběžnice - Mars Odyssey. V současnosti sleduje klima a povrch planety a předává údaje z vozítka Opportunity.

Mapa oblohy na duben s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mars Odyssey, Compton gamma ray observatory


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »