Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2022

14. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 6. dubna 2022 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 4. do 10. 4. 2022. Měsíc je vidět na večerní obloze a bude v první čtvrti. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši a slabší Mars a Saturn budou v konjunkci. Aktivita Slunce byla výrazně zvýšená a nastaly také slabší geomagnetické bouře. Z ISS se vrátila trojice kosmonautů a už se tam chystá první soukromá turistická posádka Axiom Mission 1. Na Floridě probíhají testy rakety SLS. Ve vesmíru je desátá česká družice – BDSAT. Před 70 lety byla na Slunci zaznamenána skupina skvrn s dosud největší rozlohou v historii pozorování.

Obloha

Konjunkce Venuše, Saturn, Mars a Měsíc; Peruc Autor: Jana Konečná
Konjunkce Venuše, Saturn, Mars a Měsíc; Peruc
Autor: Jana Konečná
Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 9. dubna v 8:48 SELČ.
Nyní v době vydání článku by platilo, že jeho tenký srpek se již vynořil na večerní obloze v konjunkci s Uranem, ale zřejmě jeho spatření zabrání oblačnost. V úterý 5. dubna najdeme dorůstající srpek mezi Plejádami a Hyádami v Býku. K zákrytu hvězdy kappa 1 Tau dojde kolem 23:15 SELČ už jen asi 10° nad obzorem. Možná stihneme zahlédnout i výstup kolem 23:35.
V pátek 8. dubna kolem 22:20 SELČ by měl nastat okamžik nejlepšího nasvětlení útvarů zvaných Lunar X a Lunar V. Ty se budou nacházet na terminátoru a jde jen o náhodné nasvícení kráterů připomínajících uvedená písmena.

Planety:
Z večerní oblohy mizí Uran a na Merkur si musíme ještě tak týden počkat. Zatím tedy to nejzajímavější nabízí ranní obloha, kde září nepřehlédnutelně jasná Venuše (−4,4 mag), která je viditelná i na denní obloze. O něco výše dochází ke konjunkci planety Saturn (0,9 mag) a Mars (1 mag). Nejblíže k sobě budou 5. dubna, asi 18 úhlových minut.

Planety a Měsíc ráno 28. března z Dolního Benešova Autor: František Gaidečka
Planety a Měsíc ráno 28. března z Dolního Benešova
Autor: František Gaidečka

Aktivita Slunce je asi nejvyšší za dlouhé roky. Několik dlouhotrvajících erupcí, na pomezí dvou nejvyšších kategorií M a X, způsobily výrony hmoty z koróny a zvýšenou geomagnetickou aktivitu. Na svědomí je měla aktivní oblast, která v týdnu celou dobu přecházela vlivem rotace Slunce přes střed slunečního kotouče a nyní pomalu zapadá. Výrazná skvrna je i v jedné z aktivních oblastí poblíž středu kotouče, ale erupční aktivita je zde zatím nízká. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-19 úspěšně dosedla 29. 3. do kazašské stepi. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se v něm vrátila dvojice Rusů Anton Škaplerov, Pjotr Dubrov a americký astronaut Mark Vande Hei. Pjotr a Mark byli ve vesmíru téměř jeden rok. Současnou posádku stanice tvoří Němec, tři Rusové a tři Američané. I přes jednostranné prohlášení o ukončení spolupráce, které vyřkl 3. dubna šéf Roskosmosu Rogozin, spolupráce na stanici zatím pokračuje a není příliš pravděpodobné, že bude ukončena. Řada Rogozinových výroků se ukázala být jen nenaplněnými sny nebo nepravdami, ať už šlo o plány budoucích ruských misí,  výzkumu vesmíru, nebo aktuálních sporů.

Sojuz MS-19 odlétá od ISS Autor: NASA TV
Sojuz MS-19 odlétá od ISS
Autor: NASA TV

Pokud půjde vše podle plánu, měla by proběhnout další soukromá mise kosmické lodi Crew Dragon. Ta měla startovat 6. dubna pomocí rakety Falcon 9 na misi Axiom 1. Mise AX-1 je prvním zcela soukromě financovaným pilotovaným letem k Mezinárodní kosmické stanici. Velitelem je Michael López-Alegría (Argentina) z Axiom Space, roli pilota plní turista Larry Connor (USA). Leotví specialisté jsou turista Mark Pathy (Kanada) a Ejtan Stibe (Izrael). Start bude posunut, dokud nebude dokončen test tankování rakety SLS na sousední rampě.

Mezitím proběhla soukromá mise suborbitání rakety a kosmické lodi New Shepard (mise NS-20). Šlo o čtvrtou komerční misi. Na palubě bylo opět šest turistů.

Ze všech startů raket v uplynulém týdnu nás nejvíce zajímala mise rakety Falcon 9 nazvaná Transporter 4.  Při těchto startech bývá vyneseno velké množství družic najednou. Z českého pohledu je zajímavé, že do vesmíru se mezi nimi vydala také desátá česká družice BDSAT. Pohled na hlavní náklad této mise a další detaily přinesl Kosmotýdeník na kosmonautix.cz.

Na floridském kosmodromu probíhá kompletní předstartovní test rakety SLS. V jeho průběhu se zhoršilo počasí, a dokonce došlo ke třem bleskovým výbojům, které zasáhly přímo startovní komplex LC-39B. Žádný blesk nezasáhl přímo mobilní startovní věž. Nejbližší výboj sjel po lanech natažených mezi stožáry sloužícími k ochraně před blesky. Raketa bude naplněna kapalným vodíkem a kyslíkem a proběhne kompletní odpočet, jako před skutečným startem. Další problém se objevil v neděli 3. 4., když větráky na mobilní vypouštěcí věži nepracují tak, aby odháněly pryč nebezpečné plyny během zkušebního tankování. Nyní tedy probíhá vyhodnocení situace a podle toho bude následovat ono zkušební plnění pohonnými látkami někdy během týdne.

Také na texaském kosmodromu SpaceX v Boca Chica probíhají přípravy na první pokus o start na oběžnou dráhu. Nosič B4 nahrazuje nyní vylepšený B7 a na něj má být posléze posazena Starship číslo 24. Nový nosič bude mít již 33 motorů, což by měl být finální počet a také již půjde o motory Raptor 2, které mají vyšší tah a jednodušší konstrukci. K případnému pokusu o start zřejmě povede cesta ještě několik měsíců dlouhá.

Úspěšný start zaznamenala raketa Electron, když z novozélandského kosmodromu z Mahia vynesla dvě družice BlackSky druhé generace.

Úspěšné starty zaznamenaly také dvě čínské rakety. Menší CZ-11 vynesla družice Tianping-2 A, B a C. Raketa CZ-6A startovala na svou premiérovou misi a rovnou úspěšně s družemi Pujian-2 a Tiankun-2.

Výročí

8. dubna 1947 (75 let) byla pozorována velká sluneční skvrna. V dnešních měřítkách měla zatím největší zaznamenanou plochu v milióntinách viditelného povrchu Slunce. Konkrétně tato skvrna jich zabrala asi 6 000. Když to srovnáme s největší skvrnou po roce 2000, AR 9393, která zabírala oblast kolem 2 000 milióntin, vidíme, že byla opravdu znatelně větší.

10. dubna 1667 (355 let) zemřel významný český vědec Jan Marek Marci z Lanškrouna. Je považován za prvního českého fyzika a samozřejmě se zabýval i astronomií.

Výhled na příští týden 

  • Velmi jasný Merkur na večerní obloze
  • výročí: Charles Messier
  • výročí: Leonid Alexejevič Kulik
  • výročí: John Hadley
  • výročí: Apollo 16
  • výročí: Surveyor 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Velká sluneční skvrna, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »