Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2022

14. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 6. dubna 2022 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 4. do 10. 4. 2022. Měsíc je vidět na večerní obloze a bude v první čtvrti. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši a slabší Mars a Saturn budou v konjunkci. Aktivita Slunce byla výrazně zvýšená a nastaly také slabší geomagnetické bouře. Z ISS se vrátila trojice kosmonautů a už se tam chystá první soukromá turistická posádka Axiom Mission 1. Na Floridě probíhají testy rakety SLS. Ve vesmíru je desátá česká družice – BDSAT. Před 70 lety byla na Slunci zaznamenána skupina skvrn s dosud největší rozlohou v historii pozorování.

Obloha

Konjunkce Venuše, Saturn, Mars a Měsíc; Peruc Autor: Jana Konečná
Konjunkce Venuše, Saturn, Mars a Měsíc; Peruc
Autor: Jana Konečná
Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 9. dubna v 8:48 SELČ.
Nyní v době vydání článku by platilo, že jeho tenký srpek se již vynořil na večerní obloze v konjunkci s Uranem, ale zřejmě jeho spatření zabrání oblačnost. V úterý 5. dubna najdeme dorůstající srpek mezi Plejádami a Hyádami v Býku. K zákrytu hvězdy kappa 1 Tau dojde kolem 23:15 SELČ už jen asi 10° nad obzorem. Možná stihneme zahlédnout i výstup kolem 23:35.
V pátek 8. dubna kolem 22:20 SELČ by měl nastat okamžik nejlepšího nasvětlení útvarů zvaných Lunar X a Lunar V. Ty se budou nacházet na terminátoru a jde jen o náhodné nasvícení kráterů připomínajících uvedená písmena.

Planety:
Z večerní oblohy mizí Uran a na Merkur si musíme ještě tak týden počkat. Zatím tedy to nejzajímavější nabízí ranní obloha, kde září nepřehlédnutelně jasná Venuše (−4,4 mag), která je viditelná i na denní obloze. O něco výše dochází ke konjunkci planety Saturn (0,9 mag) a Mars (1 mag). Nejblíže k sobě budou 5. dubna, asi 18 úhlových minut.

Planety a Měsíc ráno 28. března z Dolního Benešova Autor: František Gaidečka
Planety a Měsíc ráno 28. března z Dolního Benešova
Autor: František Gaidečka

Aktivita Slunce je asi nejvyšší za dlouhé roky. Několik dlouhotrvajících erupcí, na pomezí dvou nejvyšších kategorií M a X, způsobily výrony hmoty z koróny a zvýšenou geomagnetickou aktivitu. Na svědomí je měla aktivní oblast, která v týdnu celou dobu přecházela vlivem rotace Slunce přes střed slunečního kotouče a nyní pomalu zapadá. Výrazná skvrna je i v jedné z aktivních oblastí poblíž středu kotouče, ale erupční aktivita je zde zatím nízká. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-19 úspěšně dosedla 29. 3. do kazašské stepi. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se v něm vrátila dvojice Rusů Anton Škaplerov, Pjotr Dubrov a americký astronaut Mark Vande Hei. Pjotr a Mark byli ve vesmíru téměř jeden rok. Současnou posádku stanice tvoří Němec, tři Rusové a tři Američané. I přes jednostranné prohlášení o ukončení spolupráce, které vyřkl 3. dubna šéf Roskosmosu Rogozin, spolupráce na stanici zatím pokračuje a není příliš pravděpodobné, že bude ukončena. Řada Rogozinových výroků se ukázala být jen nenaplněnými sny nebo nepravdami, ať už šlo o plány budoucích ruských misí,  výzkumu vesmíru, nebo aktuálních sporů.

Sojuz MS-19 odlétá od ISS Autor: NASA TV
Sojuz MS-19 odlétá od ISS
Autor: NASA TV

Pokud půjde vše podle plánu, měla by proběhnout další soukromá mise kosmické lodi Crew Dragon. Ta měla startovat 6. dubna pomocí rakety Falcon 9 na misi Axiom 1. Mise AX-1 je prvním zcela soukromě financovaným pilotovaným letem k Mezinárodní kosmické stanici. Velitelem je Michael López-Alegría (Argentina) z Axiom Space, roli pilota plní turista Larry Connor (USA). Leotví specialisté jsou turista Mark Pathy (Kanada) a Ejtan Stibe (Izrael). Start bude posunut, dokud nebude dokončen test tankování rakety SLS na sousední rampě.

Mezitím proběhla soukromá mise suborbitání rakety a kosmické lodi New Shepard (mise NS-20). Šlo o čtvrtou komerční misi. Na palubě bylo opět šest turistů.

Ze všech startů raket v uplynulém týdnu nás nejvíce zajímala mise rakety Falcon 9 nazvaná Transporter 4.  Při těchto startech bývá vyneseno velké množství družic najednou. Z českého pohledu je zajímavé, že do vesmíru se mezi nimi vydala také desátá česká družice BDSAT. Pohled na hlavní náklad této mise a další detaily přinesl Kosmotýdeník na kosmonautix.cz.

Na floridském kosmodromu probíhá kompletní předstartovní test rakety SLS. V jeho průběhu se zhoršilo počasí, a dokonce došlo ke třem bleskovým výbojům, které zasáhly přímo startovní komplex LC-39B. Žádný blesk nezasáhl přímo mobilní startovní věž. Nejbližší výboj sjel po lanech natažených mezi stožáry sloužícími k ochraně před blesky. Raketa bude naplněna kapalným vodíkem a kyslíkem a proběhne kompletní odpočet, jako před skutečným startem. Další problém se objevil v neděli 3. 4., když větráky na mobilní vypouštěcí věži nepracují tak, aby odháněly pryč nebezpečné plyny během zkušebního tankování. Nyní tedy probíhá vyhodnocení situace a podle toho bude následovat ono zkušební plnění pohonnými látkami někdy během týdne.

Také na texaském kosmodromu SpaceX v Boca Chica probíhají přípravy na první pokus o start na oběžnou dráhu. Nosič B4 nahrazuje nyní vylepšený B7 a na něj má být posléze posazena Starship číslo 24. Nový nosič bude mít již 33 motorů, což by měl být finální počet a také již půjde o motory Raptor 2, které mají vyšší tah a jednodušší konstrukci. K případnému pokusu o start zřejmě povede cesta ještě několik měsíců dlouhá.

Úspěšný start zaznamenala raketa Electron, když z novozélandského kosmodromu z Mahia vynesla dvě družice BlackSky druhé generace.

Úspěšné starty zaznamenaly také dvě čínské rakety. Menší CZ-11 vynesla družice Tianping-2 A, B a C. Raketa CZ-6A startovala na svou premiérovou misi a rovnou úspěšně s družemi Pujian-2 a Tiankun-2.

Výročí

8. dubna 1947 (75 let) byla pozorována velká sluneční skvrna. V dnešních měřítkách měla zatím největší zaznamenanou plochu v milióntinách viditelného povrchu Slunce. Konkrétně tato skvrna jich zabrala asi 6 000. Když to srovnáme s největší skvrnou po roce 2000, AR 9393, která zabírala oblast kolem 2 000 milióntin, vidíme, že byla opravdu znatelně větší.

10. dubna 1667 (355 let) zemřel významný český vědec Jan Marek Marci z Lanškrouna. Je považován za prvního českého fyzika a samozřejmě se zabýval i astronomií.

Výhled na příští týden 

  • Velmi jasný Merkur na večerní obloze
  • výročí: Charles Messier
  • výročí: Leonid Alexejevič Kulik
  • výročí: John Hadley
  • výročí: Apollo 16
  • výročí: Surveyor 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Velká sluneční skvrna, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »