Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2022

14. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 6. dubna 2022 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 4. do 10. 4. 2022. Měsíc je vidět na večerní obloze a bude v první čtvrti. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši a slabší Mars a Saturn budou v konjunkci. Aktivita Slunce byla výrazně zvýšená a nastaly také slabší geomagnetické bouře. Z ISS se vrátila trojice kosmonautů a už se tam chystá první soukromá turistická posádka Axiom Mission 1. Na Floridě probíhají testy rakety SLS. Ve vesmíru je desátá česká družice – BDSAT. Před 70 lety byla na Slunci zaznamenána skupina skvrn s dosud největší rozlohou v historii pozorování.

Obloha

Konjunkce Venuše, Saturn, Mars a Měsíc; Peruc Autor: Jana Konečná
Konjunkce Venuše, Saturn, Mars a Měsíc; Peruc
Autor: Jana Konečná
Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 9. dubna v 8:48 SELČ.
Nyní v době vydání článku by platilo, že jeho tenký srpek se již vynořil na večerní obloze v konjunkci s Uranem, ale zřejmě jeho spatření zabrání oblačnost. V úterý 5. dubna najdeme dorůstající srpek mezi Plejádami a Hyádami v Býku. K zákrytu hvězdy kappa 1 Tau dojde kolem 23:15 SELČ už jen asi 10° nad obzorem. Možná stihneme zahlédnout i výstup kolem 23:35.
V pátek 8. dubna kolem 22:20 SELČ by měl nastat okamžik nejlepšího nasvětlení útvarů zvaných Lunar X a Lunar V. Ty se budou nacházet na terminátoru a jde jen o náhodné nasvícení kráterů připomínajících uvedená písmena.

Planety:
Z večerní oblohy mizí Uran a na Merkur si musíme ještě tak týden počkat. Zatím tedy to nejzajímavější nabízí ranní obloha, kde září nepřehlédnutelně jasná Venuše (−4,4 mag), která je viditelná i na denní obloze. O něco výše dochází ke konjunkci planety Saturn (0,9 mag) a Mars (1 mag). Nejblíže k sobě budou 5. dubna, asi 18 úhlových minut.

Planety a Měsíc ráno 28. března z Dolního Benešova Autor: František Gaidečka
Planety a Měsíc ráno 28. března z Dolního Benešova
Autor: František Gaidečka

Aktivita Slunce je asi nejvyšší za dlouhé roky. Několik dlouhotrvajících erupcí, na pomezí dvou nejvyšších kategorií M a X, způsobily výrony hmoty z koróny a zvýšenou geomagnetickou aktivitu. Na svědomí je měla aktivní oblast, která v týdnu celou dobu přecházela vlivem rotace Slunce přes střed slunečního kotouče a nyní pomalu zapadá. Výrazná skvrna je i v jedné z aktivních oblastí poblíž středu kotouče, ale erupční aktivita je zde zatím nízká. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-19 úspěšně dosedla 29. 3. do kazašské stepi. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se v něm vrátila dvojice Rusů Anton Škaplerov, Pjotr Dubrov a americký astronaut Mark Vande Hei. Pjotr a Mark byli ve vesmíru téměř jeden rok. Současnou posádku stanice tvoří Němec, tři Rusové a tři Američané. I přes jednostranné prohlášení o ukončení spolupráce, které vyřkl 3. dubna šéf Roskosmosu Rogozin, spolupráce na stanici zatím pokračuje a není příliš pravděpodobné, že bude ukončena. Řada Rogozinových výroků se ukázala být jen nenaplněnými sny nebo nepravdami, ať už šlo o plány budoucích ruských misí,  výzkumu vesmíru, nebo aktuálních sporů.

Sojuz MS-19 odlétá od ISS Autor: NASA TV
Sojuz MS-19 odlétá od ISS
Autor: NASA TV

Pokud půjde vše podle plánu, měla by proběhnout další soukromá mise kosmické lodi Crew Dragon. Ta měla startovat 6. dubna pomocí rakety Falcon 9 na misi Axiom 1. Mise AX-1 je prvním zcela soukromě financovaným pilotovaným letem k Mezinárodní kosmické stanici. Velitelem je Michael López-Alegría (Argentina) z Axiom Space, roli pilota plní turista Larry Connor (USA). Leotví specialisté jsou turista Mark Pathy (Kanada) a Ejtan Stibe (Izrael). Start bude posunut, dokud nebude dokončen test tankování rakety SLS na sousední rampě.

Mezitím proběhla soukromá mise suborbitání rakety a kosmické lodi New Shepard (mise NS-20). Šlo o čtvrtou komerční misi. Na palubě bylo opět šest turistů.

Ze všech startů raket v uplynulém týdnu nás nejvíce zajímala mise rakety Falcon 9 nazvaná Transporter 4.  Při těchto startech bývá vyneseno velké množství družic najednou. Z českého pohledu je zajímavé, že do vesmíru se mezi nimi vydala také desátá česká družice BDSAT. Pohled na hlavní náklad této mise a další detaily přinesl Kosmotýdeník na kosmonautix.cz.

Na floridském kosmodromu probíhá kompletní předstartovní test rakety SLS. V jeho průběhu se zhoršilo počasí, a dokonce došlo ke třem bleskovým výbojům, které zasáhly přímo startovní komplex LC-39B. Žádný blesk nezasáhl přímo mobilní startovní věž. Nejbližší výboj sjel po lanech natažených mezi stožáry sloužícími k ochraně před blesky. Raketa bude naplněna kapalným vodíkem a kyslíkem a proběhne kompletní odpočet, jako před skutečným startem. Další problém se objevil v neděli 3. 4., když větráky na mobilní vypouštěcí věži nepracují tak, aby odháněly pryč nebezpečné plyny během zkušebního tankování. Nyní tedy probíhá vyhodnocení situace a podle toho bude následovat ono zkušební plnění pohonnými látkami někdy během týdne.

Také na texaském kosmodromu SpaceX v Boca Chica probíhají přípravy na první pokus o start na oběžnou dráhu. Nosič B4 nahrazuje nyní vylepšený B7 a na něj má být posléze posazena Starship číslo 24. Nový nosič bude mít již 33 motorů, což by měl být finální počet a také již půjde o motory Raptor 2, které mají vyšší tah a jednodušší konstrukci. K případnému pokusu o start zřejmě povede cesta ještě několik měsíců dlouhá.

Úspěšný start zaznamenala raketa Electron, když z novozélandského kosmodromu z Mahia vynesla dvě družice BlackSky druhé generace.

Úspěšné starty zaznamenaly také dvě čínské rakety. Menší CZ-11 vynesla družice Tianping-2 A, B a C. Raketa CZ-6A startovala na svou premiérovou misi a rovnou úspěšně s družemi Pujian-2 a Tiankun-2.

Výročí

8. dubna 1947 (75 let) byla pozorována velká sluneční skvrna. V dnešních měřítkách měla zatím největší zaznamenanou plochu v milióntinách viditelného povrchu Slunce. Konkrétně tato skvrna jich zabrala asi 6 000. Když to srovnáme s největší skvrnou po roce 2000, AR 9393, která zabírala oblast kolem 2 000 milióntin, vidíme, že byla opravdu znatelně větší.

10. dubna 1667 (355 let) zemřel významný český vědec Jan Marek Marci z Lanškrouna. Je považován za prvního českého fyzika a samozřejmě se zabýval i astronomií.

Výhled na příští týden 

  • Velmi jasný Merkur na večerní obloze
  • výročí: Charles Messier
  • výročí: Leonid Alexejevič Kulik
  • výročí: John Hadley
  • výročí: Apollo 16
  • výročí: Surveyor 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Velká sluneční skvrna, Vesmírný týden


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »