14. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 2. dubna v 5:15 SELČ. Bude vidět v druhé polovině noci a ráno a většinou jen nízko nad obzorem.

Planety
Jupiter (−2,1 mag) je večer nejvýraznějším objektem nad západem a asi 4° nad ním je ještě slabý Uran (5,8 mag). Nízko na večerní obloze je také Merkur (cca 1,5 až 3 mag). Jeho viditelnost se bude rychle zhoršovat, ale jeho úhlový průměr bude větší a fáze srpku stále užší.

Aktivita Slunce byla vysoká, a to díky krásné aktivní oblasti AR3615, kde byla velká skupina skvrn a docházelo i k silným erupcím. Skvrny mizí s tím, jak se ty nejzajímavější dostávají na odvrácenou polokouli. Musíme čekat, kdy se objeví nové. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní nejjasnější, ale kvůli velmi nízké výšce nad obzorem i za soumraku není ideálně viditelná. K vyhledání zpočátku pomůže hvězda Hamal ze souhvězdí Berana, od které se bude vzdalovat směrem doleva. Mapka k vyhledání komety na CzSkY.cz.

Kosmonautika a sondy

V uplynulém týdnu jsme se těšili na poslední start silné rakety Delta IV Heavy. Cituji slova Matěje Soukupa z článku na Kosmonautix.cz, že končí raketa, která nikdy neselhala. Raketa, která vynesla sondu Parker Solar Probe nebo kosmickou loď Orion na její testovací let. Raketa, která byla ve službě již dvacet let a jejíž starty byly vždy poměrně vzácné, jelikož vždy startovala maximálně jednou do roka. Start se měl původně uskutečnit 28. března, pak byl odložen na 29. března a nakonec se má letět až 1. dubna. Nákladem je jako už poměrně tradičně vojenská družice NROL-70.

Na ISS nyní přibyla trojice ze Sojuzu MS-25 vedená Rusem Olegem Novickým. Druhou členkou posádky je Američanka Tracy Caldwell Dyson a třetí je Běloruska Marina Vasileuská.

Na Falconu 9 nyní kromě Starlinků startovala také telekomunikační družice Eutelsat 36D.

Výročí

2. dubna 1964 (60 let) odstartovala sovětská sonda Zond 1 k Venuši. Vzhledem k tomu, že došlo k narušení hermetické části a bylo zřejmé, že nebude splněn její úkol, nebyla označena jako Veněra. Se sondou bylo ztraceno spojení v polovině května, kdy se blížila Venuši, kterou nakonec minula ve vzdálenosti asi 100 tisíc kilometrů.

3. dubna 1984 (40 let) letěl do kosmu v rámci programu Interkosmos první Ind Rakesh Sharma . Bylo to na palubě Sojuzu T-11. Pobyl 7 dní na Saljutu 7. Indové se nyní plánují vrátit do kosmu pomocí vlastní rakety a kosmické lodi Gaganján.

4. dubna 1914 (110 let) se narodil významný český astronom profesor Zdeněk Kopal. Popularizoval svou oblíbenou vědu a od roku 1937 působil v zahraničí. Zabýval se studiem dvojhvězd, Měsíce a dalších těles Sluneční soustavy. Spolupracoval s NASA při projektu Apollo. Česká astronomická společnost dnes uděluje Kopalovu přednášku za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku.

Výhled na příští týden 

• Měsíc, Jupiter a kometa 12P na večerní obloze
• Výročí: Gemini 1
• Výročí: Mercury 7
• Výročí: Georgi Ivanov, první Bulhar v kosmu
• Výročí: zachycení družice SMM raketoplánem
• Výročí: Bernhard Schmidt
• Výročí: Westar 1, první komerční družice USA
• Výročí: Christiaan Huygens

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 – článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).