Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2024

14. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 3. dubna 2024 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 4. do 7. 4. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti. Na večerní obloze je kometa 12P/Pons-Brooks, Merkur a Jupiter. Aktivita Slunce byla velmi vysoká díky aktivní oblasti, která nyní zapadla. Poslední start rakety Delta IV Heavy byl nakonec odložen až na pondělí 1. dubna. Před 110 lety se narodil významný český astronom Zdeněk Kopal, který spolupracoval i s NASA při projektu Apollo.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 2. dubna v 5:15 SELČ. Bude vidět v druhé polovině noci a ráno a většinou jen nízko nad obzorem.

Planety
Jupiter (−2,1 mag) je večer nejvýraznějším objektem nad západem a asi 4° nad ním je ještě slabý Uran (5,8 mag). Nízko na večerní obloze je také Merkur (cca 1,5 až 3 mag). Jeho viditelnost se bude rychle zhoršovat, ale jeho úhlový průměr bude větší a fáze srpku stále užší.

Aktivita Slunce byla vysoká, a to díky krásné aktivní oblasti AR3615, kde byla velká skupina skvrn a docházelo i k silným erupcím. Skvrny mizí s tím, jak se ty nejzajímavější dostávají na odvrácenou polokouli. Musíme čekat, kdy se objeví nové. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní nejjasnější, ale kvůli velmi nízké výšce nad obzorem i za soumraku není ideálně viditelná. K vyhledání zpočátku pomůže hvězda Hamal ze souhvězdí Berana, od které se bude vzdalovat směrem doleva. Mapka k vyhledání komety na CzSkY.cz.

Kosmonautika a sondy

V uplynulém týdnu jsme se těšili na poslední start silné rakety Delta IV Heavy. Cituji slova Matěje Soukupa z článku na Kosmonautix.cz, že končí raketa, která nikdy neselhala. Raketa, která vynesla sondu Parker Solar Probe nebo kosmickou loď Orion na její testovací let. Raketa, která byla ve službě již dvacet let a jejíž starty byly vždy poměrně vzácné, jelikož vždy startovala maximálně jednou do roka. Start se měl původně uskutečnit 28. března, pak byl odložen na 29. března a nakonec se má letět až 1. dubna. Nákladem je jako už poměrně tradičně vojenská družice NROL-70.

Na ISS nyní přibyla trojice ze Sojuzu MS-25 vedená Rusem Olegem Novickým. Druhou členkou posádky je Američanka Tracy Caldwell Dyson a třetí je Běloruska Marina Vasileuská.

Na Falconu 9 nyní kromě Starlinků startovala také telekomunikační družice Eutelsat 36D.

Výročí

2. dubna 1964 (60 let) odstartovala sovětská sonda Zond 1 k Venuši. Vzhledem k tomu, že došlo k narušení hermetické části a bylo zřejmé, že nebude splněn její úkol, nebyla označena jako Veněra. Se sondou bylo ztraceno spojení v polovině května, kdy se blížila Venuši, kterou nakonec minula ve vzdálenosti asi 100 tisíc kilometrů.

3. dubna 1984 (40 let) letěl do kosmu v rámci programu Interkosmos první Ind Rakesh Sharma . Bylo to na palubě Sojuzu T-11. Pobyl 7 dní na Saljutu 7. Indové se nyní plánují vrátit do kosmu pomocí vlastní rakety a kosmické lodi Gaganján.

4. dubna 1914 (110 let) se narodil významný český astronom profesor Zdeněk Kopal. Popularizoval svou oblíbenou vědu a od roku 1937 působil v zahraničí. Zabýval se studiem dvojhvězd, Měsíce a dalších těles Sluneční soustavy. Spolupracoval s NASA při projektu Apollo. Česká astronomická společnost dnes uděluje Kopalovu přednášku za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc, Jupiter a kometa 12P na večerní obloze
  • Výročí: Gemini 1
  • Výročí: Mercury 7
  • Výročí: Georgi Ivanov, první Bulhar v kosmu
  • Výročí: zachycení družice SMM raketoplánem
  • Výročí: Bernhard Schmidt
  • Výročí: Westar 1, první komerční družice USA
  • Výročí: Christiaan Huygens

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 – článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Zdeněk Kopal, Rakesh Sharma, Zond 1


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »