Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2016

15. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 13. dubna 2015 v 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 11. 4. do 17. 4. 2016. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer je vidět za soumraku Merkur a vysoko je planeta Jupiter. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. V druhé polovině noci je vidět kometa 252P/LINEAR. ISS začíná večerní přelety přes sluneční disk. Aktivita Slunce se zvýšila, na povrchu je velká skvrna. Falcon 9 vynesl Dragon k ISS a jeho první stupeň opět bezpečně přistál, tentokrát na mořské plošině. Před 55 lety obletěl Gagarin Zemi.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 14. dubna ve 5:59 SELČ. Hned v neděli 10. dubna večer tu máme nízko nad západním obzorem zákryt hvězd v Hyádách. Začíná po 22. hodině, výstup je zhruba v jedenáct. Hvězdy Théta 1,2 vylezou téměř současně. O den později si případně můžeme prohlédnout zákryt proměnné hvězdy 111 Tauri o jasnosti asi 5 mag.

Planety:

Jupiter (–2,3 mag) je vidět nejlépe v první polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Merkur (asi -0,5 mag) je dobře viditelný večer po západu Slunce. Jeho největší elongace připadá na pondělí 18. dubna, ale teď je jasnější a tedy dobře viditelný i pouhým okem. K prvotnímu vyhledání po osmé večer doporučujeme triedr.
Ráno lze dobře pozorovat planety Mars (–0,9 mag) a Saturn (0,3 mag). Jsou od sebe jen sedm stupňů poblíž Antara ze Štíra.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
12. 4. 0:15; 20:05   10. 4. Ganymed zákryt zač. 20:48
Europa zatmění konec 22:10
14. 4. 1:55; 21:45   11. 4. Kallisto zákryt konec 21:05
16. 4. 23:25   16. 4. Io přechod měsíce 0:05 – 2:19
Io přechod stínu 0:55 – 3:09
Europa přechod měsíce zač. 1:47
      17. 4. Io přechod měsíce 18:31 – 20:46
Io přechod stínu 19:23 – 21:38
Europa zákryt 20:16
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Mapka poloh komety 252P v 13. a 14. týdnu 2016. Data: Guide 9
Mapka poloh komety 252P v 13. a 14. týdnu 2016. Data: Guide 9
Kometa 252P/LINEAR by měla být ještě dobře viditelná nad ránem, kdy vystupuje nejvýše. Postupně slábne, ale k pozorování by měl stačit větší triedr. Najdeme ji v Hadonoši, jak ukazuje orientační mapka poloh komety pro 3:00 SELČ každého dne. Podrobnější informace nabízí web kommet.cz.

Mezinárodní stanice ISS bude v nadcházejícím týdnu často létat před slunečním diskem a to především v pozdním odpoledni a večer. Předpovědi se dají snadno vygenerovat na webu ISS Transit Finder. Kromě toho končí večerní přelety na soumrakové obloze.

Aktivita Slunce je mírně zvýšená a hlavně od víkendu máme na povrchu pěknou aktivní oblast s velkou skvrnou. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat také on-line prostřednictvím družice SDO.

Kosmonautika

  • SpaceX to opět dokázala. Přistání prvního stupně rakety Falcon 9 se podařilo a dokonce poprvé i na mořské plošině, ačkoli i předchozí pokusy nebyly beznadějné. Přitom hlavní úkol, tedy vynést náklad na ISS, se podařilo splnit na jedničku a Dragon byl úspěšně zachycen robotickou paží ISS v neděli ve 13:23 SELČ.

Výročí

  • 11. dubna 2006 (10 let) byla na oběžnou dráhu Venuše navedena sonda Venus Express. Tato sonda zkoumala především atmosféru Venuše a některé změny na povrchu (horké lávové proudy na povrchu). Mise byla ukončena vstupem do atmosféry v lednu 2015.
  • 12. dubna 1961 (55 let) odstartoval do kosmu první člověk, Jurij Alexejevič Gagarin. Výročí se věnuje zajímavě pojatá stránka ukazující vývoj kosmonautiky od roku 1957 do roku 2015. K padesátiletému výročí jsme uvedli článek Jurij Gagarin nás všechny před padesáti roky pozval do vesmíru.
  • 12. dubna 1981 (30 let) odstartoval ke svému prvnímu letu STS-1 raketoplán Columbia.

Výhled na příští týden

  • Večerní Merkur
  • Výročí: Saljut 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, STS 1, Venus Express, Columbia, Jurij Gagarin


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »