Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2018

15. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 11. dubna v 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 9. 4. do 15. 4. 2018. Měsíc je na ranní obloze před novem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už po půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Z objektů noční oblohy připomeneme trojici galaxií ve Lvu. ISS má nové zásoby a přístroje dovezené lodí Dragon. Očekáváme živý rozhovor s Andrewem Feustelem na ČT24. Virgin Galactic probudila motor VSS Unity. 12. dubna mají proběhnout dva starty raket. Konstruktér František Kozelský se narodil před 105 lety.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 8. dubna v 9:18 SELČ.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,4 mag), nad jihem je kolem 3. hodiny letního času. Mars (0,1 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou nízko a nejvýše vystupují až ráno.
Úkazy Jupiterových měsíců: 9. dubna v 0:00 SELČ začíná zatmění Io a jeho zákryt končí ve 2:49. 10. dubna v 0:09 skončí Io přechod kotouče Jupiteru. 11. dubna od 3:00 do 5:15 proběhne přechod stínu měsíce Europa, samotný měsíc vstoupí na kotouč ve 4:20. 12. dubna od 0:16 do 1:16 proběhne zákryt Ganymedu. 13. dubna v 1:33 skončí zákryt Europy. 15. dubna začíná ve 4:46 přechod stínu Io.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 10. dubna ve 4:35 SELČ, 11. 4. v 0:25, 13. 4. ve 2:05 a 15. 4. ve 3:40.

Aktivita Slunce je nízká. Přesto pokračuje aktivita polárních září v severských šířkách, kde i přes nástup „bílých nocí“ zatím šlo nějaké úkazy zpozorovat. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Leo triplet
Dnes si připomeneme pěknou trojici galaxií ve Lvu. Trojice M 65, M 66 a NGC 3628 je pěkným objektem pro pozorování pod zadními nohami souhvězdí Lva. Vyhledávání začněme na prodloužené spojnici hvězd delta a theta Leonis. Pokračujeme-li od nich asi o polovinu jejich vzdálenosti dolů, najdeme zde trojici hvězd v přímce, z nichž první je nejjasnější (5,3 mag). M 65 je potom vlevo od nich, pokud si hvězdy představíme jako základnu rovnostranného trojúhelníku. M 66 hned vedle je podobně slabá a výše ležící NGC 3628 je pěkně protažená a o něco slabší. Od trojice hvězd doprava hledejte případně ještě čtvrtou, slabší galaxii, NGC 3593. Galaxii M 65 je věnován i poslední díl pořadu Noční obloha.

Přehledová mapka k vyhledání trojice galaxií ve Lvu
Přehledová mapka k vyhledání trojice galaxií ve Lvu

Kosmonautika

V pondělí 9. dubna v rámci pořadu Hydepark Civilizace bude na poměrně dlouhých 20 minut v přímém přenosu hostem astronaut Andrew Feustel z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. Obvyklá doba spojení se stanicí bývá kolem 10 minut a většinou se o dotazy dělí více stran. V tomto případě se povedlo vyjednat maximální možný čas a tak se máme opravdu na co těšit. Moderovat bude vynikající Daniel Stach.

2. dubna odstartovala k ISS loď Dragon v rámci mise CRS-14. První stupeň Falconu 9 i kabina lodi už letěly podruhé a nyní je již náklad na palubě ISS.

5. dubna proběhl úspěšný start rakety Ariane 5 z Francouzské Guayány. Na palubě byla dvojice družic DSN-1/Superbird-8 a HYLAS 4. Při minulém startu došlo k odchylce od plánované trajektorie, ale start byl nakonec úspěšný. Tentokrát vše proběhlo bez problémů.

Společnost Virgin Galactic provedla 5. dubna první motorický let svého suborbitálního letounu VSS Unity. Motor hořel 30 sekund a bylo dosaženo výšky 25 km.

Ve čtvrtek 12. dubna (v den výročí startu Gagarina a prvního raketoplánu) očekáváme start dvou raket. Indická PSLV má vynést družici IRNSS-1I. Raketa Atlas 5 poletí s družicí AFSPC-11 a experimentem EAGLE.

Výročí

12. dubna 1913 (105 let) se narodil konstruktér astronomických přístrojů a čestný člen České astronomické společnosti František Kozelský.

15. dubna 1793 (225 let) se narodil známý astronom Friedrich Struve. S jeho původem je to lehce komplikovanější, protože se narodil na severu Německa na hranici okupační zóny Norsko-Dánské. Před Francouzi pak otec přesunul rodinu do Ruska. Svá astronomická pozorování započal na hvězdárně Tartu v dnešním Estonsku. Struve se stal známý především díky jeho pozorováním dvojhvězd. Katalog, který vytvořil byl první ucelenou prací svého druhu. Provedl také přesná měření aberace světla (1843). Po Besselovi, který změřil jako první paralaxu blízké hvězdy (61 Cyg), změřil paralaxu Vegy. Tím zjistil, že je poměrně blízko vzhledem k dalším hvězdám (asi 25 světelných roků).

Výhled na příští týden 

  • Spirální galaxie IC 342
  • Výročí: Jiří Mrázek
  • Výročí: Friedrich Struve

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Friedrich Struve, František Kozelský, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »