Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2018

15. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 11. dubna v 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 9. 4. do 15. 4. 2018. Měsíc je na ranní obloze před novem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už po půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Z objektů noční oblohy připomeneme trojici galaxií ve Lvu. ISS má nové zásoby a přístroje dovezené lodí Dragon. Očekáváme živý rozhovor s Andrewem Feustelem na ČT24. Virgin Galactic probudila motor VSS Unity. 12. dubna mají proběhnout dva starty raket. Konstruktér František Kozelský se narodil před 105 lety.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 8. dubna v 9:18 SELČ.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,4 mag), nad jihem je kolem 3. hodiny letního času. Mars (0,1 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou nízko a nejvýše vystupují až ráno.
Úkazy Jupiterových měsíců: 9. dubna v 0:00 SELČ začíná zatmění Io a jeho zákryt končí ve 2:49. 10. dubna v 0:09 skončí Io přechod kotouče Jupiteru. 11. dubna od 3:00 do 5:15 proběhne přechod stínu měsíce Europa, samotný měsíc vstoupí na kotouč ve 4:20. 12. dubna od 0:16 do 1:16 proběhne zákryt Ganymedu. 13. dubna v 1:33 skončí zákryt Europy. 15. dubna začíná ve 4:46 přechod stínu Io.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 10. dubna ve 4:35 SELČ, 11. 4. v 0:25, 13. 4. ve 2:05 a 15. 4. ve 3:40.

Aktivita Slunce je nízká. Přesto pokračuje aktivita polárních září v severských šířkách, kde i přes nástup „bílých nocí“ zatím šlo nějaké úkazy zpozorovat. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Leo triplet
Dnes si připomeneme pěknou trojici galaxií ve Lvu. Trojice M 65, M 66 a NGC 3628 je pěkným objektem pro pozorování pod zadními nohami souhvězdí Lva. Vyhledávání začněme na prodloužené spojnici hvězd delta a theta Leonis. Pokračujeme-li od nich asi o polovinu jejich vzdálenosti dolů, najdeme zde trojici hvězd v přímce, z nichž první je nejjasnější (5,3 mag). M 65 je potom vlevo od nich, pokud si hvězdy představíme jako základnu rovnostranného trojúhelníku. M 66 hned vedle je podobně slabá a výše ležící NGC 3628 je pěkně protažená a o něco slabší. Od trojice hvězd doprava hledejte případně ještě čtvrtou, slabší galaxii, NGC 3593. Galaxii M 65 je věnován i poslední díl pořadu Noční obloha.

Přehledová mapka k vyhledání trojice galaxií ve Lvu
Přehledová mapka k vyhledání trojice galaxií ve Lvu

Kosmonautika

V pondělí 9. dubna v rámci pořadu Hydepark Civilizace bude na poměrně dlouhých 20 minut v přímém přenosu hostem astronaut Andrew Feustel z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. Obvyklá doba spojení se stanicí bývá kolem 10 minut a většinou se o dotazy dělí více stran. V tomto případě se povedlo vyjednat maximální možný čas a tak se máme opravdu na co těšit. Moderovat bude vynikající Daniel Stach.

2. dubna odstartovala k ISS loď Dragon v rámci mise CRS-14. První stupeň Falconu 9 i kabina lodi už letěly podruhé a nyní je již náklad na palubě ISS.

5. dubna proběhl úspěšný start rakety Ariane 5 z Francouzské Guayány. Na palubě byla dvojice družic DSN-1/Superbird-8 a HYLAS 4. Při minulém startu došlo k odchylce od plánované trajektorie, ale start byl nakonec úspěšný. Tentokrát vše proběhlo bez problémů.

Společnost Virgin Galactic provedla 5. dubna první motorický let svého suborbitálního letounu VSS Unity. Motor hořel 30 sekund a bylo dosaženo výšky 25 km.

Ve čtvrtek 12. dubna (v den výročí startu Gagarina a prvního raketoplánu) očekáváme start dvou raket. Indická PSLV má vynést družici IRNSS-1I. Raketa Atlas 5 poletí s družicí AFSPC-11 a experimentem EAGLE.

Výročí

12. dubna 1913 (105 let) se narodil konstruktér astronomických přístrojů a čestný člen České astronomické společnosti František Kozelský.

15. dubna 1793 (225 let) se narodil známý astronom Friedrich Struve. S jeho původem je to lehce komplikovanější, protože se narodil na severu Německa na hranici okupační zóny Norsko-Dánské. Před Francouzi pak otec přesunul rodinu do Ruska. Svá astronomická pozorování započal na hvězdárně Tartu v dnešním Estonsku. Struve se stal známý především díky jeho pozorováním dvojhvězd. Katalog, který vytvořil byl první ucelenou prací svého druhu. Provedl také přesná měření aberace světla (1843). Po Besselovi, který změřil jako první paralaxu blízké hvězdy (61 Cyg), změřil paralaxu Vegy. Tím zjistil, že je poměrně blízko vzhledem k dalším hvězdám (asi 25 světelných roků).

Výhled na příští týden 

  • Spirální galaxie IC 342
  • Výročí: Jiří Mrázek
  • Výročí: Friedrich Struve

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Friedrich Struve, František Kozelský, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »