Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2023

15. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 12. dubna 2023 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 4. do 16. 4. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. 10. dubna ráno dojde k zákrytu hvězdy Al Niyat ve Štíru a přiblížení k hvězdě Antares. Večer je po západu Slunce vidět Merkur a výše výrazná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce se s novou aktivní oblastí opět zvýšila. Byla oznámena čtyřčlenná posádka mise k Měsíci Artemis II. SpaceX sestavila obří Super Heavy se Starship, ale povolení ke startu je zatím v nedohlednu. Připomínáme si 110. výročí narození významného českého konstruktéra dalekohledů a montáží Františka Kozelského.

Obloha

První jarní úplněk roku 2023. Všimněte si také, jak je vlivem librace Mare Crisium (Moře nepokojů, na snímku tmavší kruhová skvrna nahoře) blíže okraji, než obvykle. Barvy byly zvýrazněny, ale jsou reálné. Autor: Petr Lívanec
První jarní úplněk roku 2023. Všimněte si také, jak je vlivem librace Mare Crisium (Moře nepokojů, na snímku tmavší kruhová skvrna nahoře) blíže okraji, než obvykle. Barvy byly zvýrazněny, ale jsou reálné.
Autor: Petr Lívanec
Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 13. dubna v 11:11 SELČ. V pondělí 10. dubna nad ránem se Měsíc přesune přes hvězdu Al Niyat v souhvězdí Štíra. Ta má jasnost 2,9 mag a bude tedy dobře viditelná i přesto, že se schová za jasným okrajem Měsíce. Zajímavý by mohl být její výstup zpoza neosvětlené části kotouče Měsíce, protože by se měl odehrát za svítání kolem východu Slunce. Na modré obloze by se tedy najednou měla rozsvítit hvězdička. Vstup nastane kolem 4:55 SELČ, výstup asi v 6 ráno letního času v závislosti na místě pozorovatele.

Planety
Nejvýraznějším objektem je večer nad západním obzorem Venuše (−4 mag). Merkur (jas klesne z −0,5 k 0,5 mag) je vidět po 20. hodině i pouhým okem, stačí průzračná obloha. Mars (0,9 mag) je v Blížencích a 14. 4. bude v těsné konjunkci s hvězdou Mebsuta.  

Pozice Venuše v dubnu 2023, kterak prochází poblíž hvězdokupy Plejády Autor: Stellarium
Pozice Venuše v dubnu 2023, kterak prochází poblíž hvězdokupy Plejády
Autor: Stellarium

Aktivita Slunce se konečně zvýšila. V pondělí před týdnem se objevily skvrny v západní části a o víkendu se objevila nová aktivní oblast u východního okraje Slunce. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

V pondělí 3. dubna byla oznámena posádka první pilotované mise programu Artemis. Na palubě lodi Orion by se na protáhlou dráhu kolem Měsíce měli v rámci mise Artemis II vydat tři astronauti NASA a jeden Kanaďan. Detailně se jim věnuje článek na Kosmonautix.cz.

Posádka mise Artemis II: zleva astronauti NASA Christina Hammock Koch, Reid Wiseman, Victor Glover (vzadu) a astronaut CSA Jeremy Hansen. Autor: NASA
Posádka mise Artemis II: zleva astronauti NASA Christina Hammock Koch, Reid Wiseman, Victor Glover (vzadu) a astronaut CSA Jeremy Hansen.
Autor: NASA

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX zařídila vypuštění komerční družice Intelsat 40e na níž byl namontován také přístroj TEMPO, který pro NASA zařídí například výzkum aerosolů, oxidu siřičitého a ozónu nad severní Amerikou.

Čínská raketa Tianlong-2 soukromé čínské společnosti Space Pioneer poprvé úspěšně odstartovala 2. dubna. Šlo o první úspěch rakety na kapalný kyslík a kerosin v podání čínských soukromníků. Po ní se úspěšný start podařil i raketě Hyperbola-1 další čínské společnosti i-space. Startovala 7. dubna a nenesla žádnou družici. Předchozí tři starty nebyly úspěšné. Povedl se jen inaugurační start v roce 2019. Detailní informace o těchto startech najdete v Kosmotýdeníku.

Server NASASpaceflight.com se podrobně vracísestavení Super Heavy a Starship na orbitální rampě základny Starbase v Boca Chica (Texas, USA). Článek obsahuje pěkné obrázky i videa. Původně se rýsovala naděje na pokus o start 10. dubna, ale ukázalo se, že je to opět nereálný termín. Hlavním problémem, kterému bude tato superraketa nyní čelit je několik závěrečných předstartovních testů a posléze, a to především, povolení od federální agentury FAA. Bez tohoto povolení jsou oznámené termíny letového testu jen prázdnými slovy. Další termín možného startu byl stanoven na druhou polovinu dubna.

Výročí

12. dubna 1913 (110 let) se narodil konstruktér astronomických přístrojů a čestný člen České astronomické společnosti František Kozelský. Tento vynikající konstruktér dalekohledů a montáží obohatil nejednu hvězdárnu u nás vlastnoručně zhotovenými přístroji osazenými optikou především z dílny ing. Gajduška.

15. dubna 1793 (230 let) se narodil známý astronom Friedrich Struve. S jeho původem je to lehce komplikovanější, protože se narodil na severu Německa na hranici okupační zóny Norsko-Dánské. Před Francouzi pak otec přesunul rodinu do Ruska. Svá astronomická pozorování započal na hvězdárně Tartu v dnešním Estonsku. Struve se stal známý především díky jeho pozorováním dvojhvězd. Katalog, který vytvořil, byl první ucelenou prací svého druhu. Provedl také přesná měření aberace světla (1843). Po Besselovi, který změřil jako první paralaxu blízké hvězdy (61 Cyg), změřil paralaxu Vegy. Tím zjistil, že je poměrně blízko vzhledem k dalším hvězdám (asi 25 světelných roků).

Výhled na příští týden 

  • výročí: Giovanni Battista Riccioli
  • výročí: Jiří Mrázek
  • výročí: Max Planck
  • výročí: GALEX

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Friedrich Struve, František Kozelský, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »