Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2023

15. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 12. dubna 2023 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 4. do 16. 4. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. 10. dubna ráno dojde k zákrytu hvězdy Al Niyat ve Štíru a přiblížení k hvězdě Antares. Večer je po západu Slunce vidět Merkur a výše výrazná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce se s novou aktivní oblastí opět zvýšila. Byla oznámena čtyřčlenná posádka mise k Měsíci Artemis II. SpaceX sestavila obří Super Heavy se Starship, ale povolení ke startu je zatím v nedohlednu. Připomínáme si 110. výročí narození významného českého konstruktéra dalekohledů a montáží Františka Kozelského.

Obloha

První jarní úplněk roku 2023. Všimněte si také, jak je vlivem librace Mare Crisium (Moře nepokojů, na snímku tmavší kruhová skvrna nahoře) blíže okraji, než obvykle. Barvy byly zvýrazněny, ale jsou reálné. Autor: Petr Lívanec
První jarní úplněk roku 2023. Všimněte si také, jak je vlivem librace Mare Crisium (Moře nepokojů, na snímku tmavší kruhová skvrna nahoře) blíže okraji, než obvykle. Barvy byly zvýrazněny, ale jsou reálné.
Autor: Petr Lívanec
Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 13. dubna v 11:11 SELČ. V pondělí 10. dubna nad ránem se Měsíc přesune přes hvězdu Al Niyat v souhvězdí Štíra. Ta má jasnost 2,9 mag a bude tedy dobře viditelná i přesto, že se schová za jasným okrajem Měsíce. Zajímavý by mohl být její výstup zpoza neosvětlené části kotouče Měsíce, protože by se měl odehrát za svítání kolem východu Slunce. Na modré obloze by se tedy najednou měla rozsvítit hvězdička. Vstup nastane kolem 4:55 SELČ, výstup asi v 6 ráno letního času v závislosti na místě pozorovatele.

Planety
Nejvýraznějším objektem je večer nad západním obzorem Venuše (−4 mag). Merkur (jas klesne z −0,5 k 0,5 mag) je vidět po 20. hodině i pouhým okem, stačí průzračná obloha. Mars (0,9 mag) je v Blížencích a 14. 4. bude v těsné konjunkci s hvězdou Mebsuta.  

Pozice Venuše v dubnu 2023, kterak prochází poblíž hvězdokupy Plejády Autor: Stellarium
Pozice Venuše v dubnu 2023, kterak prochází poblíž hvězdokupy Plejády
Autor: Stellarium

Aktivita Slunce se konečně zvýšila. V pondělí před týdnem se objevily skvrny v západní části a o víkendu se objevila nová aktivní oblast u východního okraje Slunce. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

V pondělí 3. dubna byla oznámena posádka první pilotované mise programu Artemis. Na palubě lodi Orion by se na protáhlou dráhu kolem Měsíce měli v rámci mise Artemis II vydat tři astronauti NASA a jeden Kanaďan. Detailně se jim věnuje článek na Kosmonautix.cz.

Posádka mise Artemis II: zleva astronauti NASA Christina Hammock Koch, Reid Wiseman, Victor Glover (vzadu) a astronaut CSA Jeremy Hansen. Autor: NASA
Posádka mise Artemis II: zleva astronauti NASA Christina Hammock Koch, Reid Wiseman, Victor Glover (vzadu) a astronaut CSA Jeremy Hansen.
Autor: NASA

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX zařídila vypuštění komerční družice Intelsat 40e na níž byl namontován také přístroj TEMPO, který pro NASA zařídí například výzkum aerosolů, oxidu siřičitého a ozónu nad severní Amerikou.

Čínská raketa Tianlong-2 soukromé čínské společnosti Space Pioneer poprvé úspěšně odstartovala 2. dubna. Šlo o první úspěch rakety na kapalný kyslík a kerosin v podání čínských soukromníků. Po ní se úspěšný start podařil i raketě Hyperbola-1 další čínské společnosti i-space. Startovala 7. dubna a nenesla žádnou družici. Předchozí tři starty nebyly úspěšné. Povedl se jen inaugurační start v roce 2019. Detailní informace o těchto startech najdete v Kosmotýdeníku.

Server NASASpaceflight.com se podrobně vracísestavení Super Heavy a Starship na orbitální rampě základny Starbase v Boca Chica (Texas, USA). Článek obsahuje pěkné obrázky i videa. Původně se rýsovala naděje na pokus o start 10. dubna, ale ukázalo se, že je to opět nereálný termín. Hlavním problémem, kterému bude tato superraketa nyní čelit je několik závěrečných předstartovních testů a posléze, a to především, povolení od federální agentury FAA. Bez tohoto povolení jsou oznámené termíny letového testu jen prázdnými slovy. Další termín možného startu byl stanoven na druhou polovinu dubna.

Výročí

12. dubna 1913 (110 let) se narodil konstruktér astronomických přístrojů a čestný člen České astronomické společnosti František Kozelský. Tento vynikající konstruktér dalekohledů a montáží obohatil nejednu hvězdárnu u nás vlastnoručně zhotovenými přístroji osazenými optikou především z dílny ing. Gajduška.

15. dubna 1793 (230 let) se narodil známý astronom Friedrich Struve. S jeho původem je to lehce komplikovanější, protože se narodil na severu Německa na hranici okupační zóny Norsko-Dánské. Před Francouzi pak otec přesunul rodinu do Ruska. Svá astronomická pozorování započal na hvězdárně Tartu v dnešním Estonsku. Struve se stal známý především díky jeho pozorováním dvojhvězd. Katalog, který vytvořil, byl první ucelenou prací svého druhu. Provedl také přesná měření aberace světla (1843). Po Besselovi, který změřil jako první paralaxu blízké hvězdy (61 Cyg), změřil paralaxu Vegy. Tím zjistil, že je poměrně blízko vzhledem k dalším hvězdám (asi 25 světelných roků).

Výhled na příští týden 

  • výročí: Giovanni Battista Riccioli
  • výročí: Jiří Mrázek
  • výročí: Max Planck
  • výročí: GALEX

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Friedrich Struve, František Kozelský, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova V488sge

Nova 488sge v naší galaxii dalekohledem Seestar30

Další informace »