Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2023

15. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 12. dubna 2023 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 4. do 16. 4. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. 10. dubna ráno dojde k zákrytu hvězdy Al Niyat ve Štíru a přiblížení k hvězdě Antares. Večer je po západu Slunce vidět Merkur a výše výrazná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce se s novou aktivní oblastí opět zvýšila. Byla oznámena čtyřčlenná posádka mise k Měsíci Artemis II. SpaceX sestavila obří Super Heavy se Starship, ale povolení ke startu je zatím v nedohlednu. Připomínáme si 110. výročí narození významného českého konstruktéra dalekohledů a montáží Františka Kozelského.

Obloha

První jarní úplněk roku 2023. Všimněte si také, jak je vlivem librace Mare Crisium (Moře nepokojů, na snímku tmavší kruhová skvrna nahoře) blíže okraji, než obvykle. Barvy byly zvýrazněny, ale jsou reálné. Autor: Petr Lívanec
První jarní úplněk roku 2023. Všimněte si také, jak je vlivem librace Mare Crisium (Moře nepokojů, na snímku tmavší kruhová skvrna nahoře) blíže okraji, než obvykle. Barvy byly zvýrazněny, ale jsou reálné.
Autor: Petr Lívanec
Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 13. dubna v 11:11 SELČ. V pondělí 10. dubna nad ránem se Měsíc přesune přes hvězdu Al Niyat v souhvězdí Štíra. Ta má jasnost 2,9 mag a bude tedy dobře viditelná i přesto, že se schová za jasným okrajem Měsíce. Zajímavý by mohl být její výstup zpoza neosvětlené části kotouče Měsíce, protože by se měl odehrát za svítání kolem východu Slunce. Na modré obloze by se tedy najednou měla rozsvítit hvězdička. Vstup nastane kolem 4:55 SELČ, výstup asi v 6 ráno letního času v závislosti na místě pozorovatele.

Planety
Nejvýraznějším objektem je večer nad západním obzorem Venuše (−4 mag). Merkur (jas klesne z −0,5 k 0,5 mag) je vidět po 20. hodině i pouhým okem, stačí průzračná obloha. Mars (0,9 mag) je v Blížencích a 14. 4. bude v těsné konjunkci s hvězdou Mebsuta.  

Pozice Venuše v dubnu 2023, kterak prochází poblíž hvězdokupy Plejády Autor: Stellarium
Pozice Venuše v dubnu 2023, kterak prochází poblíž hvězdokupy Plejády
Autor: Stellarium

Aktivita Slunce se konečně zvýšila. V pondělí před týdnem se objevily skvrny v západní části a o víkendu se objevila nová aktivní oblast u východního okraje Slunce. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

V pondělí 3. dubna byla oznámena posádka první pilotované mise programu Artemis. Na palubě lodi Orion by se na protáhlou dráhu kolem Měsíce měli v rámci mise Artemis II vydat tři astronauti NASA a jeden Kanaďan. Detailně se jim věnuje článek na Kosmonautix.cz.

Posádka mise Artemis II: zleva astronauti NASA Christina Hammock Koch, Reid Wiseman, Victor Glover (vzadu) a astronaut CSA Jeremy Hansen. Autor: NASA
Posádka mise Artemis II: zleva astronauti NASA Christina Hammock Koch, Reid Wiseman, Victor Glover (vzadu) a astronaut CSA Jeremy Hansen.
Autor: NASA

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX zařídila vypuštění komerční družice Intelsat 40e na níž byl namontován také přístroj TEMPO, který pro NASA zařídí například výzkum aerosolů, oxidu siřičitého a ozónu nad severní Amerikou.

Čínská raketa Tianlong-2 soukromé čínské společnosti Space Pioneer poprvé úspěšně odstartovala 2. dubna. Šlo o první úspěch rakety na kapalný kyslík a kerosin v podání čínských soukromníků. Po ní se úspěšný start podařil i raketě Hyperbola-1 další čínské společnosti i-space. Startovala 7. dubna a nenesla žádnou družici. Předchozí tři starty nebyly úspěšné. Povedl se jen inaugurační start v roce 2019. Detailní informace o těchto startech najdete v Kosmotýdeníku.

Server NASASpaceflight.com se podrobně vracísestavení Super Heavy a Starship na orbitální rampě základny Starbase v Boca Chica (Texas, USA). Článek obsahuje pěkné obrázky i videa. Původně se rýsovala naděje na pokus o start 10. dubna, ale ukázalo se, že je to opět nereálný termín. Hlavním problémem, kterému bude tato superraketa nyní čelit je několik závěrečných předstartovních testů a posléze, a to především, povolení od federální agentury FAA. Bez tohoto povolení jsou oznámené termíny letového testu jen prázdnými slovy. Další termín možného startu byl stanoven na druhou polovinu dubna.

Výročí

12. dubna 1913 (110 let) se narodil konstruktér astronomických přístrojů a čestný člen České astronomické společnosti František Kozelský. Tento vynikající konstruktér dalekohledů a montáží obohatil nejednu hvězdárnu u nás vlastnoručně zhotovenými přístroji osazenými optikou především z dílny ing. Gajduška.

15. dubna 1793 (230 let) se narodil známý astronom Friedrich Struve. S jeho původem je to lehce komplikovanější, protože se narodil na severu Německa na hranici okupační zóny Norsko-Dánské. Před Francouzi pak otec přesunul rodinu do Ruska. Svá astronomická pozorování započal na hvězdárně Tartu v dnešním Estonsku. Struve se stal známý především díky jeho pozorováním dvojhvězd. Katalog, který vytvořil, byl první ucelenou prací svého druhu. Provedl také přesná měření aberace světla (1843). Po Besselovi, který změřil jako první paralaxu blízké hvězdy (61 Cyg), změřil paralaxu Vegy. Tím zjistil, že je poměrně blízko vzhledem k dalším hvězdám (asi 25 světelných roků).

Výhled na příští týden 

  • výročí: Giovanni Battista Riccioli
  • výročí: Jiří Mrázek
  • výročí: Max Planck
  • výročí: GALEX

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Friedrich Struve, František Kozelský, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »