Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2026

15. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 15. dubna 2026 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 10. 4. v 6:52 SELČ.
Planety
Merkur (kolem 0 mag) je stále výrazně daleko od Slunce a měl by být viditelný na denní obloze, pokud víme, kam namířit dalekohled. Ráno je bohužel příliš nízko nad obzorem.
Venuše (–4 mag) je večer pořád poměrně nízko nad obzorem. Je však velmi jasná a nepřehlédnutelná. Pozorovatelé hlásí, že za dobrých podmínek už je viditelná i pouhým okem na denní obloze.
Mars (1,2 mag) není pozorovatelný, je slabý a podobně jako Merkur jej limituje nízký sklon ekliptiky vůči obzoru, takže vychází prakticky současně se Sluncem.
Jupiter (–2,2 mag) je večer vysoko nad jihozápadem a má stále ideální podmínky viditelnosti.
Saturn (0,9 mag) není vidět. Je úhlově podobně blízko Slunci jako Neptun.
Uran (5,8 mag) je večer už dost nízko, ale s pomocí dalekohledu dobře k vyhledání poblíž dalších dvou podobně jasných hvězd pod Plejádami. Můžeme sledovat, jak se od těch dvou hvězdiček postupně posouvá den po dni dál a dál.
Neptun (8 mag) je úhlově poblíž Slunce a není pozorovatelný.

Aktivita Slunce je opět na nízké úrovni. Skvrny nyní spíše mizí a erupce ustaly. Mohou to změnit nově se objevující skvrny z odvrácené polokoule, až se k nám natočí. Aktivitě Slunce se věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2026 A1 (MAPS) byla nakonec opravdu příliš malá a přiletěla příliš blízko Slunci, takže v okamžiku nebližšího průletu 4. 4. jen 150 tisíc km nad povrchem už z ní zbyl jen vypařující se oblak hmoty, který se pak objevil i na snímcích koronografu SOHO. Kometa už neexistuje a my budeme muset počkat na větší úlomek Kreutzovy rodiny někdy v budoucnu.  
Na ranní obloze je už snadno triedrem viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). Na fotografiích snadno zachytíme její iontový ohon, který neustále mění tvar díky slunečnímu větru. Ještě stále ji najdeme poblíž spojnice dvou pravých hvězd Pegasova čtverce, rychle však přeletí nad střed jeho spodní strany. Máme ideální týden na její pozorování. Mapy k vyhledání komet hledejte na czsky.cz. Přehled dalších hledejte v Kometárním okénku.

Kosmonautika a sondy

Mise Artemis II probíhá podle plánu a je to i vizuální zážitek, jak dokázal snímek noční strany Země nasvícené Měsícem v úplňku, který pořídil Reid Wiseman z okénka lodi Orion, když byl dokončen zážeh na dráhu přeletovou k Měsíci. Kromě potíží s toaletou se zdá, že mise splnila zatím všechny milníky. Zkoušku orientace a manévrování lodi, oblet a nyní zbývá test tepelného štítu při přistání. To by mělo proběhnout přímo z přeletové dráhy od Měsíce. Přistání je v plánu v noci z 10. na 11. dubna našeho času kolem půlnoci. Nejdůležitější novinky najdete v textovém live streamu na Kosmonautix.cz.

Záběr noční strany Země pořízené z kabiny lodi Orion na cestě k Měsíci. Takto ji 3. 4. 2026 spatřila posádka mise Artemis II. Za povšimnutí stojí především, že noční strana je osvětlená Měsícem v úplňku, že jsou na ní světla měst Afriky, Evropy a Jižní Ameriky, že je vidět polární záře na severu a jihu, že je vidět slabý svit horní vrstvy atmosféry (oranžová linie), dále také ještě že kolem je hodně hvzěd, protože je nepřesvítilo Slunce a tak vidíme i slabý kužel zvířetníkového světla s jasnou Venuší. No a akonečněi fakt, že je téměř dokonale kulatá. Autor: NASA/Reid Wiseman
Záběr noční strany Země pořízené z kabiny lodi Orion na cestě k Měsíci. Takto ji 3. 4. 2026 spatřila posádka mise Artemis II. Za povšimnutí stojí především, že noční strana je osvětlená Měsícem v úplňku, že jsou na ní světla měst Afriky, Evropy a Jižní Ameriky, že je vidět polární záře na severu a jihu, že je vidět slabý svit horní vrstvy atmosféry (oranžová linie), dále také ještě že kolem je hodně hvzěd, protože je nepřesvítilo Slunce a tak vidíme i slabý kužel zvířetníkového světla s jasnou Venuší. No a akonečněi fakt, že je téměř dokonale kulatá.
Autor: NASA/Reid Wiseman
 

V pozadí dění kolem letu k Měsíci je, že raketa Falcon 9, konkrétně první stupeň č. B1067, má za sebou již 34. použití. Po misi se Starlinky opět úspěšně přistál na mořské plošině. Z Floridy také mohl být vypuštěn Atlas V s družicemi sítě Amazon (mise Leo5).

Výročí

7. dubna 2001 (25 let) odstartovala k Marsu dnes jeho nejdéle sloužící umělá družice – Mars Odyssey. Jejím hlavním úkolem je sledování klimatu planety a přenos dat ze sond na povrchu.

11. dubna 2006 (20 let) byla na oběžnou dráhu Venuše navedena sonda Venus Express. Tato sonda zkoumala   především atmosféru Venuše a některé změny na povrchu (horké lávové proudy na povrchu). Mise byla ukončena vstupem do atmosféry v lednu 2015.

12. dubna 1851 (175 let) se narodil anglický astronom Edward Walter Maunder. Věnoval se pozorování slunečních skvrn a slunečnímu magnetizmu. Období snížené aktivity Slunce mezi roky 1645 a 1715 dnes nazýváme Maunderovo minimum.

12. dubna 1961 (65 let) odstartoval do kosmu první člověk, Jurij Alexejevič Gagarin. Výročí se věnuje zajímavě pojatá stránka ukazující vývoj kosmonautiky od roku 1957 do roku 2015. K padesátiletému výročí jsme uvedli článek Jurij Gagarin nás všechny před padesáti roky pozval do vesmíru.

12. dubna 1981 (45 let) odstartoval ke svému prvnímu letu STS-1 raketoplán Columbia.

Výhled na příští týden 

Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) mizí z ranní oblohy

Výročí: Harold L. Johnson

Výročí: Saljut 1, vypuštění

Výročí: první let Ingenuity na Marsu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Edward Walter Maunder, Venus Express, Mars Odyssey, Raketoplán Columbia, Jurij Gagarin, Noční strana Země, Země, Artemis II, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »