Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2023

16. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 19. dubna 2023 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 4. do 23. 4. 2023. Měsíc bude v novu. Venuše je večer nejvýraznějším objektem nad západem. Máme poslední příležitost spatřit dobře planetu Merkur. V Blížencích je Mars. Evropská sonda JUICE je úspěšně na cestě k Jupiteru. SpaceX dostala povolení k testům systému Super Heavy Starship, let se může uskutečnit už v pondělí. Vrtulníček Ingenuity má za sebou již 50. let na povrchu Marsu. 100 let připomínáme od narození českého geofyzika, radioamatéra a popularizátora Jiřího Mrázka. 425 let uplyne od narození renesančního autora Nového Almagestu Giovanni Riccioliho.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 20. dubna v 6:13 SELČ. 21. dubna bude večer nad planetou Merkur a 23. dubna bude těsně nad Venuší.

Planety
Nejvýraznějším objektem je večer nad západním obzorem Venuše (−4,1 mag). Merkur (jas už je v kladných magnitudách) vypadá nyní v dalekohledu jako ztenčující se srpek, ale bude čím dál hůř k nalezení. Mars (1,3 mag) je uprostřed souhvězdí Blíženců.  

Aktivita Slunce je spíše nízká. Aktivní oblasti se střídají, ale jejich erupční potenciál je velmi malý. Zatím. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Kosmická sonda JUICE, vlajková mise Evropské vesmírné agentury, se vydala na raketě Ariane 5 k Jupiteru. Přesněji na složitou cestu, při které gravitačními manévry u Země a Venuše postupně zrychlí a k největší planetě doletí v roce 2031. Pokud půjde vše podle plánu, měla by zkoumat Jupiter a jeho ledové měsíce nejméně tři roky a v roce 2034 se stát dokonce družicí měsíce jiné planety (Ganymedu). Vše o sondě včetně kometovaných přenosů najdete v našem článku.

Start mise sondy JUICE k Jupiteru 14. 4. 2023 pomocí rakety Ariane 5 Autor: ESA/Arianespace
Start mise sondy JUICE k Jupiteru 14. 4. 2023 pomocí rakety Ariane 5
Autor: ESA/Arianespace

Nezdolný dron Ingenuity zvládl na povrchu Marsu již 50. let v jeho nehostinných podmínkách extrémně řídké mrazivé atmosféry. Tým jej projektoval na 5 letů s tím, že je bude dělat postupně komplikovanější a požene to až do extrému, kde hrozilo rozbití. Jenže stroj si vedl natolik dobře, že se stal jakýmsi předvojem vozítka Perseverance a průzkumníkem. A limity si posouvá. Vylepšil se software, který dokáže lépe najít místo vhodné k dosednutí, létá se výše i rychleji. V období zimy se podařilo přežít nedostatek energie, zvýšila se rychlost rotace vrtulí. Skvělý výkon na technologický demontrátor a první stroj létající na jiné planetě.

V sobotu přišla zpráva, že americká FAA povolila testování systému obří rakety Super Heavy s lodí Starship. Vzhledem k tomu, že raketa je připravena ke startu, nelze vyloučit první pokus o start již 17. dubna odpoledne (okno mezi 14 a 17:00 SELČ), jak bylo oznámeno SpaceX v minulém týdnu. Ani případné odklady ale nepřekvapí.

SpaceX také musela odložit start mise Transporter-7 na Falconu 9, který proběhl úspěšně až v sobotu 15. 4. Mezitím již proběhl statický zážeh rakety Falcon Heavy. Ta má vynést družici Viasat-3 Americas a další dva menší náklady. Start je zatím v plánu 25. 4. Nejbližším startem z Floridy má být 19. dubna mise Starlink 6-2 na Falconu 9.

Nákladní loď Dragon ukončila zásobovací misi CRS-27 k ISS a přistála i s materiálem a výsledky experimentů zpět na Zemi 16. dubna.

Výročí

17. dubna 1598 (425 let) se narodil italský astronom a teolog Giovanni Battista Riccioli. Zabýval se také kyvadly a pádem těles, ale znám je především jako autor „Nového Almagestu“ a nyní užívaných názvů útvarů na Měsíci. Jeho dílo Almagestum Novum je fantastickou encyklopedií o 1500 stranách rozměru 25×38 cm plnou textů, tabulek a nákresů. Mapy Měsíce vytvořené Grimaldim doplnil o řadu názvů používaných dodnes, např. Moře klidu (Mare tranquilitatis), kráter Koperník, Kepler, Galilei atd.

17. dubna 1923 (100 let) se narodil český geofyzik a popularizátor RNDr. Jiří Mrázek, CSc. I mezi zájemci o vesmír je řada radioamatérů a kdo z nich by neznal značku OK1GM. Cituji: Není mnoho osobností s tak výjimečnými duševními schopnostmi, jako byl dr. J. Mrázek. Proto je jeho odchod ztrátou bez nadsázky pro celou společnost. Byl vědcem, ale nenechával si to, na co přišel a co zvládl, pro sebe. Měl vynikající schopnost vysvětlovat ty nejsložitější technické věci i úplným laikům, a to vysvětlovat tak, že porozuměli. Jeho komentáře a pořady v rozhlase a televizi a články v časopisech byly všem srozumitelné, i když pojednávaly o vědeckých poznatcích a informovaly o nejmodernější technice. Byl chodící encyklopedií přesných dat a údajů ze všech oborů, o které se zajímal. Ať už šlo o kosmonautiku, astronomii, telekomunikace, matematiku, elektroniku nebo v posledních letech o výpočetní techniku, vždy šel až k samým kořenům problematiky. A vycházeje z této hloubky, mnohdy hraničící s filosofií, uměl použít velmi srozumitelné výrazové prostředky, aby své poznatky sdělil ostatním. A nejen to. Jeho myšlenky, přístupy a nápady byly vždy originální vlastní, nové. Přesto zůstával vždy skromný, každému rád poradil, všechny písemné dotazy zodpovídal týž den. A pracoval do posledních dnů svého života, i když musel přemáhat bolest.

23. dubna 1858 (165 let) se narodil známý fyzik Max Planck. Zpočátku se zabýval teoriemi termodynamiky a akustikou. Zásadní objev přinesl na poli záření černého tělesa, když zjistil, že energie je kvantována. Těmito pracemi tak zavdal vzniku kvantové mechaniky, ale měl i vliv na moderní způsob zkoumání vesmíru. Po druhé světové válce vznikla na jeho popud Společnost Maxe Plancka pro podporu přírodních a společenských věd, na jejímž základě pracuje nyní mnoho výzkumných pracovišť, mimo jiné několik zaměřených na astrofyziku.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Arno Penzias
  • výročí: Explorer 58, HCMM
  • výročí: Eugene Merle Shoemaker
  • výročí: GALEX

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Max Planck, Giovanni Battista Riccioli, Dr. Jiří Mrázek, JUICE


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »