Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 17. dubna 2024 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 15. dubna ve 21:13 SELČ.

Planety
Jupiter (−2 mag) je večer už jen velmi nízko nad západním obzorem a jen pro zajímavost dodejme, že asi stupeň nad ním je také slabý Uran (5,8 mag). Planety uspořádané úhlově vpravo od Slunce jsou zatím ráno z našich zeměpisných šířek nepozorovatelné.

Začátek úplného zatmění Slunce 8. 4. 2024, Bailyho perly, vnitřní koróna a protuberance. Dalekohled AT60ED, ohnisko 360 mm, kamera ASI294MC Pro. Autor: Martin Gembec
Začátek úplného zatmění Slunce 8. 4. 2024, Bailyho perly, vnitřní koróna a protuberance. Dalekohled AT60ED, ohnisko 360 mm, kamera ASI294MC Pro.
Autor: Martin Gembec
Aktivita Slunce se opět výrazně zvýšila. Jako obvykle za to mohou nové aktivní oblasti, které se natočily směrem k nám a minulý týden byly schované na odvrácené polokouli, kdy aktivita byla nižší. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Výpravy za oceán za úplným zatměním Slunce 8. 4. 2024 byly v řadě případů úspěšné i přes ne úplně ideální počasí v pásu totality. Tento úkaz je nutné vidět a nedá se popsat žádnými fotografiemi ani videozáznamy. Kromě neuvěřitelných pohledů na zakryté Slunce se podařilo dvěma výpravám pořídit i naprosto unikátní snímky komet během úplné fáze zatmění. Jde jednak o úchvatný záběr Petra Horálka z Mexika, kde je vidět v tu dobu čerstvě objevená sebevražedná kometka, která brzy poté zanikla v blízkosti Slunce. Druhý unikátní záběr zachytila výprava v Arkansasu, kde je vidět Jupiter a kometa 12P/Pons-Brooks.

Kometa SOHO 5008 během úplného zatmění Slunce. Unikátní obrázek je HDR složeninou 83 pouitelných snímků od 1/4000 s do 2 s přes 200mm teleobjektiv, pořízených v Durangu v Mexiku. Snímání komplikovala oblačnost a vítr, přesto se složením podařilo zobrazit nádhernou korónu Slunce a také nečekaně přilétnuvší kometu, která byla objevena krátce před úplným zatměním Slunce na snímcích korónografu LASCO C3 vesmírné observatoře SOHO a která o několik hodin později zanikla v blízkosti Slunce. Autor: Petr Horálek
Kometa SOHO 5008 během úplného zatmění Slunce. Unikátní obrázek je HDR složeninou 83 pouitelných snímků od 1/4000 s do 2 s přes 200mm teleobjektiv, pořízených v Durangu v Mexiku. Snímání komplikovala oblačnost a vítr, přesto se složením podařilo zobrazit nádhernou korónu Slunce a také nečekaně přilétnuvší kometu, která byla objevena krátce před úplným zatměním Slunce na snímcích korónografu LASCO C3 vesmírné observatoře SOHO a která o několik hodin později zanikla v blízkosti Slunce.
Autor: Petr Horálek

Kometa 12P/Pons-Brooks 8. 4. 2024 během úplného zatmění Slunce. Canon 6Dmod s teleobjektivem Samyang 135 mm byl nastaven, aby automaticky snímal sady tří různých expozic (1/8, 1 a 2,5 s). Na originálním snímku je kometa vidět jako mlhavá skvrnka bez ohonu, ale zpracováním 14 snímků se zobrazil i kousek jejího ohonu a hvězdy až do 10 mag. Autor: Martin Gembec
Kometa 12P/Pons-Brooks 8. 4. 2024 během úplného zatmění Slunce. Canon 6Dmod s teleobjektivem Samyang 135 mm byl nastaven, aby automaticky snímal sady tří různých expozic (1/8, 1 a 2,5 s). Na originálním snímku je kometa vidět jako mlhavá skvrnka bez ohonu, ale zpracováním 14 snímků se zobrazil i kousek jejího ohonu a hvězdy až do 10 mag.
Autor: Martin Gembec

Kometa 12P/Pons-Brooks se mezitím úhlově přiblížila Slunci natolik, že je z našich zeměpisných šířek stále hůře viditelná. Ještě se sešlo několik pěkných pozorování komety v konjunkci s Měsícem, Jupiterem a Uranem, a to už bude asi od nás vše. O něco výše na obloze, zhruba mezi Plejádami a Hyádami, můžeme dát tip na výrazně slabší, ale stejně zajímavou, kometu 13P/Olbers, která je u Slunce také zhruba po 70 letech jako kometa Pons-Brooks. Mapka k vyhledání komety Olbers na CzSkY.cz. Na ranní obloze je slabší a v Mléčné dráze v souhvězdí Labutě kometa C/2021 S3 (PanSTARRS) a stále jasnější už je také nadějná podzimní kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která se nyní nachází v souhvězdí Panny.

Kometa 12P/Pons-Brooks s Jupiterem a jeho měsíci mezi mraky 11. 4. 2024. Canon 550D, Pentacon 135 mm f2.8, 10×2 s, ISO1600, f4, lokalita: Nosetín Autor: Petr Lívanec
Kometa 12P/Pons-Brooks s Jupiterem a jeho měsíci mezi mraky 11. 4. 2024. Canon 550D, Pentacon 135 mm f2.8, 10×2 s, ISO1600, f4, lokalita: Nosetín
Autor: Petr Lívanec

Kosmonautika a sondy

Máme za sebou poslední start velkého nosiče Delta IV Heavy. Raketa je známa velkou spolehlivostí, zajímavým zážehem kyslíkovovodíkových motorů a vynášením vojenských družic nebo zkušební lodi Orion.

Poslední exemplář rakety Delta IV Heavy odstartoval 9. 4. 2024 s družicí NROL-70. Autor: ULA
Poslední exemplář rakety Delta IV Heavy odstartoval 9. 4. 2024 s družicí NROL-70.
Autor: ULA

Při startu se Starlinky byl dosažen nový rekord v počtu znovupoužití prvního stupně rakety Falcon 9. Odstartoval a přistál již po dvacáté.

Výročí

18. dubna 2014 (10 let) zanikla sonda LADEE dopadem na povrch Měsíce. Tato malá sonda byla po dobu sedmi měsíců oběžnicí Měsíce a zkoumala jeho slabounkou atmosféru a prach v blízkosti povrchu.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: meteority Bovedy v severním Irsku
  • Výročí: Francis Baily

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sonda LADEE, SOHO 5008, 12P/Pons-Brooks, Úplné zatmění Slunce 8. 4. 2024, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »