Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2019

17. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 24. dubna 2019 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 22. 4. do 28. 4. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Mars, ráno Jupiter a Saturn. Přechod Ganymeda a jeho stínu nastává v úterý 23. dubna nad ránem. Skvrny na Slunci opět mizí. Na ISS dorazila zásobovací loď Cygnus. Další společnost testuje motorické přistání se znovupoužitelnou raketou. Test Crew Dragonu skončil havárií. Před 50 lety spadly meteority v Irsku i do obchodního centra a před 245 lety se narodil Francis Baily.

Obloha

Úplněk 19. 4. 2019 ze Štěpánovic u Klatov Autor: Antonín Hušek
Úplněk 19. 4. 2019 ze Štěpánovic u Klatov
Autor: Antonín Hušek
Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 27. dubna v 00:18 SELČ. V úterý 23. dubna ráno se Měsíc přiblíží zprava k Jupiteru a bude u něj z druhé strany i o den později. K Saturnu se pak přiblíží 25. a 26. dubna.

Planety:
Večer je vidět Mars (1,6 mag) v Býku, tedy už relativně nevysoko nad západem. Ráno můžeme pozorovat nízko nad jihem Jupiter (−2,4 mag) a ještě o něco níže směrem k jihovýchodu najdeme Saturn (0,6 mag).
23. dubna nad ránem probíhá přechod Ganymeda a jeho stínu. Stín přechází od 1:46 do 3:58 a měsíc začíná přecházet v 5:51 SELČ. 27. dubna přechází Io, stín od 4:02 a měsíc od 4:59.

Aktivita Slunce je nízká a skvrny opět z jeho viditelné strany zmizely. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Planetka Adeona zakryje hvězdu v souhvězdí Hadonoše v noci na pondělí 22. dubna. Úkaz bude pozorovatelný od jihu Čech po jižní Moravu a nastane ve 3:19 SELČ. Hvězda má jasnost 12,4 mag a pokles jasu bude o 0,6 mag po dobu 17,8 sekundy. Bohužel 5° odtud bude jasný Měsíc.

Kosmonautika

Zážeh horního stupně Falconu Heavy pozoroval z Malediv Petr Horálek. Raketové spaliny vypadaly na obloze jako jasná kometa.

Čínská společnost LinkSpace otestovala motorický vzlet a přistání zkušební rakety NewLine Baby. Raketa za 30 sekund dosáhla výšky 40 metrů a přistála zpět na místě startu.

Zkouška motorů kosmické lodi Crew Dragon, která vykonala let ke kosmické stanici, skončila explozí a zničením kabiny. Zkušební let této kabiny, při němž se mělo testovat oddělení od rakety po startu, se tedy v létě určitě neuskuteční a tím pádem ani start další kabiny s posádkou.

19. dubna byla staniční robotickou paží Canadarm2 zachycena nákladní loď Cygnus, která na ISS dopravila asi 3,5 tuny nákladu.

Výročí

25. dubna 1969 (50 let) byl spatřen bolid Bovedy letící od Walesu po severní Irsko. Barva byla od zelené po bílou, jasnost přesahující Měsíc v úplňku a zřetelná byla i fragmentace během letu. Později byly nalezeny meteority. Větší, téměř pětikilový ležel na jedné farmě u Bovedy a menší, cca půl kilogramu prolétl střechou jednoho z obchodů nákupního centra Sprucefield a rozpadl se při tom na dva kusy.

28. dubna 1774 (245 let) se narodil anglický astronom Francis Baily. Jeho jménem je zván úkaz při úplném zatmění Slunce, kdy poslední paprsky Slunce prosvětlí nerovnosti na povrchu Měsíce a my pozorujeme tzv. Bailyho perly. Byl také významnou osobností začátků Královské astronomické společnosti.

Výhled na příští týden 

  • počátek aktivity éta Aquarid
  • tečný zákryt 68 Tauri
  • Výročí: objev měsíčku Neptunu Nereida
  • Výročí: Magellan, start k Venuši

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Francis Baily


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »