Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2019

17. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 24. dubna 2019 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 22. 4. do 28. 4. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Mars, ráno Jupiter a Saturn. Přechod Ganymeda a jeho stínu nastává v úterý 23. dubna nad ránem. Skvrny na Slunci opět mizí. Na ISS dorazila zásobovací loď Cygnus. Další společnost testuje motorické přistání se znovupoužitelnou raketou. Test Crew Dragonu skončil havárií. Před 50 lety spadly meteority v Irsku i do obchodního centra a před 245 lety se narodil Francis Baily.

Obloha

Úplněk 19. 4. 2019 ze Štěpánovic u Klatov Autor: Antonín Hušek
Úplněk 19. 4. 2019 ze Štěpánovic u Klatov
Autor: Antonín Hušek
Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 27. dubna v 00:18 SELČ. V úterý 23. dubna ráno se Měsíc přiblíží zprava k Jupiteru a bude u něj z druhé strany i o den později. K Saturnu se pak přiblíží 25. a 26. dubna.

Planety:
Večer je vidět Mars (1,6 mag) v Býku, tedy už relativně nevysoko nad západem. Ráno můžeme pozorovat nízko nad jihem Jupiter (−2,4 mag) a ještě o něco níže směrem k jihovýchodu najdeme Saturn (0,6 mag).
23. dubna nad ránem probíhá přechod Ganymeda a jeho stínu. Stín přechází od 1:46 do 3:58 a měsíc začíná přecházet v 5:51 SELČ. 27. dubna přechází Io, stín od 4:02 a měsíc od 4:59.

Aktivita Slunce je nízká a skvrny opět z jeho viditelné strany zmizely. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Planetka Adeona zakryje hvězdu v souhvězdí Hadonoše v noci na pondělí 22. dubna. Úkaz bude pozorovatelný od jihu Čech po jižní Moravu a nastane ve 3:19 SELČ. Hvězda má jasnost 12,4 mag a pokles jasu bude o 0,6 mag po dobu 17,8 sekundy. Bohužel 5° odtud bude jasný Měsíc.

Kosmonautika

Zážeh horního stupně Falconu Heavy pozoroval z Malediv Petr Horálek. Raketové spaliny vypadaly na obloze jako jasná kometa.

Čínská společnost LinkSpace otestovala motorický vzlet a přistání zkušební rakety NewLine Baby. Raketa za 30 sekund dosáhla výšky 40 metrů a přistála zpět na místě startu.

Zkouška motorů kosmické lodi Crew Dragon, která vykonala let ke kosmické stanici, skončila explozí a zničením kabiny. Zkušební let této kabiny, při němž se mělo testovat oddělení od rakety po startu, se tedy v létě určitě neuskuteční a tím pádem ani start další kabiny s posádkou.

19. dubna byla staniční robotickou paží Canadarm2 zachycena nákladní loď Cygnus, která na ISS dopravila asi 3,5 tuny nákladu.

Výročí

25. dubna 1969 (50 let) byl spatřen bolid Bovedy letící od Walesu po severní Irsko. Barva byla od zelené po bílou, jasnost přesahující Měsíc v úplňku a zřetelná byla i fragmentace během letu. Později byly nalezeny meteority. Větší, téměř pětikilový ležel na jedné farmě u Bovedy a menší, cca půl kilogramu prolétl střechou jednoho z obchodů nákupního centra Sprucefield a rozpadl se při tom na dva kusy.

28. dubna 1774 (245 let) se narodil anglický astronom Francis Baily. Jeho jménem je zván úkaz při úplném zatmění Slunce, kdy poslední paprsky Slunce prosvětlí nerovnosti na povrchu Měsíce a my pozorujeme tzv. Bailyho perly. Byl také významnou osobností začátků Královské astronomické společnosti.

Výhled na příští týden 

  • počátek aktivity éta Aquarid
  • tečný zákryt 68 Tauri
  • Výročí: objev měsíčku Neptunu Nereida
  • Výročí: Magellan, start k Venuši

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Francis Baily


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »