Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2023

17. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 26. dubna 2023 ve 21:00 SELČ

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 4. do 30. 4. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a ukáže se Lunar X. Venuše je večer nejvýraznějším objektem nad západem. V Blížencích je Mars. V Indickém a Tichém oceánu bylo viditelné hybridní zatmění Slunce. SpaceX vyzkoušela nejsilnější nosič Super Heavy, který společně se Starship dosáhl výšky 39 km. Helikoptéra Ingenuity má za sebou 50 letů na povrchu Marsu. Před 90 lety se narodil Arno Penzias, který společně s Robertem Wilsonem objevil v roce 1954 reliktní záření. Před 95 lety se narodil známý americký astronom Gene Shoemaker.

Obloha

Venuša, Mesiac, Plejády a oblačnosť Autor: Ján Gajdoš
Venuša, Mesiac, Plejády a oblačnosť
Autor: Ján Gajdoš
Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 27. dubna v 23:20 SELČ a tento den již ve 20:25 nastává také optimální období viditelnosti útvaru LunarX (ten je tvořen hrou světla a stínu). V úterý 25. a ve středu 26. 4. projde Měsíc kolem Marsu.

Planety
Nejvýraznějším objektem je večer nad západním obzorem Venuše (−4,1 mag). Mars (1,3 mag) je uprostřed souhvězdí Blíženců.  

Aktivita Slunce je nízká. Překvapila však erupce 21. 4. na úrovni kategorie M2, která vyvolala pěknou kruhovou CME, tedy výron hmoty z koróny způsobený erupcí a uvolněním filamentu (protuberance promítající se před povrch Slunce). Vše dobře pokryly observatoře SDO a SOHO a my můžeme jen čekat, zda to bude mít nějaký vliv na geomagnetické pole. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

20. dubna proběhlo hybridní zatmění Slunce. Tento úkaz znamená, že zatmění začíná jako prstencové (na povrch Země nedopadl stín Měsíce), poté pokračuje jako úplné s krátkou dobou trvání a končí jako prstencové. Úkaz tedy byl vidět z jižních částí Indického oceánu, kde by Slunce vypadalo jako tenký prstýnek. Pak se pás totality dotkl severozápadního cípu Australské pevniny (zde bylo vidět zatmění úplné v délce až 1 minuty a 2 sekund. Pás úplného zatmění pak zasáhl také Východní Timor a západní část Nové Guineje. Jako hybridní skončilo východně od Marshallových ostrovů. Stín Měsíce byl dobře vidět také z DSCOVR, což je observatoř 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci, kde sleduje vesmírné počasí, ale vidí i Zemi.

Kosmonautika

Super Heavy Starship během testovacího letu 20. dubna 2023 Autor: John Kraus
Super Heavy Starship během testovacího letu 20. dubna 2023
Autor: John Kraus
Čtvrteční test Super Heavy Starship zastínil ostatní běžné dění v kosmonautice. 20. dubna se SpaceX opět zapsala do historie kosmonautiky. Její nejsilnější raketa se úspěšně odpoutala ze startovní rampy a překonala i maximální dynamické namáhání. Během startu i vzletu však byly pozorovány obtíže s během některých motorů a zřejmě i hydrauliky, takže sestava ztrácela rychlost, dosáhla výšky 39 km a začala rotovat. Poté byla zničena řízenou explozí automatickým destrukčním systémem. Test byl tedy poměrně úspěšný, co se rakety týče a SpaceX nasbírala cenná data. Jak se ovšem vzápětí ukázalo, absolutně podcenila účinky rakety na startovní stůl a nejbližší okolí. Raketa výrazně poškodila zázemí a bude zajímavé sledovat, jak se to projeví při opravách a dalších testech. Bohužel se zdá, že letos je další testování výrazně ohroženo.

Helikoptéra Ingenuity na Marsu stále poletuje. Poslední let byl jubilejní padesátý (desetkrát více oproti plánu). Uskutečnil se 13. dubna, vrtulník během něj překonal vzdálenost 322 m, maximální výška letu byla 18 metrů nad terénem (dosud nejvíce v historii všech letů), rychlost přeletu byla 4,6 m/s a doba letu 145,7 sekundy. Rover Perseverance se mezitím přesouvá do vyšších partií usazenin bývalé říční delty.

Vrtulníček Ingenuity po jeho 50 letu na Marsu vyfotografovaný kamerou Mastcam-Z vozítka Perseverance během solu 766 (16. 4. 2023)
Vrtulníček Ingenuity po jeho 50 letu na Marsu vyfotografovaný kamerou Mastcam-Z vozítka Perseverance během solu 766 (16. 4. 2023)

Od ISS odletěla nákladní loď Cygnus a ukončila tím zásobovací misi NG-18. Ruští kosmonauté provedli další z výstupů do volného kosmu s cílem pokračovat v pracech na modulu Nauka.

Indická kosmická agentura vypustila raketu PSLV s družicemi Singapuru. Hlavním nákladem byla TeLEOS-2, radarová snímkovací družice vlády Singapuru a firmy ST Electronics. Menším nákladem byla Lumelite-4. Dalších sedm testovacích nákladů zůstalo připojeno k hornímu stupni a obíhají s ním kolem Země.

19. dubna bylo raketou Falcon 9 vyneseno 21 družic Starlink verze 2-mini.

Výročí

26. dubna 1933 (90 let) se narodil Arno Allan Penzias. Společně s Robertem Wilsonem pozorovali v roce 1954 neznámý šum v mikrovlnném oboru, který byl později identifikován jako reliktní záření po Velkém třesku. Za tento objev dostali v roce 1978 Nobelovu cenu.

26. dubna 1978 (45 let) byla vypuštěna americká vědecká družice HCMM (Explorer 58). Šlo o první vysoce přesnou družici pro studium teploty povrchu Země. Pracovala dva roky do září 1980.

28. dubna 1928 (95 let) se narodil americký astronom Eugene M. Shoemaker. Jeho jméno známe např. díky kometě Shoemaker-Levy 9, která trefila Jupiter v roce 1994, nebo díky sondě NEAR/Shoemaker, která dosedla na planetce Eros. Jméno Shoemaker nesou i mnohé komety, ovšem některé také díky jeho manželce Carolyn.

28. dubna 2003 (20 let) odstartovala z pod letadla na raketě Pegasus družice GALEX. Zkratka znamená Galaxy Evolution Explorer. Družice zkoumala po dobu více než deseti roků vývoj galaxií v průběhu vývoje vesmíru tak, že se v ultrafialovém oboru záření dívala do daleké i blízké minulosti (tedy různě daleko od nás).

Výhled na příští týden 

  • výročí: Jean-Philippe de Chéseaux
  • výročí: Telstar-2

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Eugene Shoemaker, GALEX, HCMM, Explorer 58, Penzias, Vesmírný týden


30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »