18. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer můžeme pozorovat velmi jasnou Venuši. Ráno jsou vidět planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále máme na obloze komety viditelné i triedrem. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink. Írán vypustil třístupňovou raketu. Na ISS přistála zásobovací loď Progress MS-14. Zajímavé testy by mohly proběhnout v Číně a v Texasu. Před 120 lety se narodil nizozemský astronom Jan Hendrik Oort.
Obloha
Autor: Antonín Hušek
Planety:
Venuše (−4,7 mag) je vidět večer a dosahuje maximálního jasu. Ráno jsou vidět planety Mars (0,5 mag), Saturn (0,6 mag) a Jupiter (−2,3 mag).
Aktivita Slunce je velmi nízká, povrch je beze skvrn a na okrajích se při pohledu speciálním h-alfa dalekohledem dá vidět nějaká protuberance. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.
Souboj o nejhezčí kometu oblohy se snaží vyhrát C/2019 Y1 (ATLAS), která je stále vidět i malým triedrem v souhvězdí Kefea. V triedru vypadá jako rozmazaná hvězdička, lepší pohled na ni je pochopitelně větším dalekohledem. Fotografům stále nabízí pěkný ohon. Jen 10° daleko v Žirafě se nachází srovnatelně jasná kometa C/2017 T2 (PanSTARRS), která má zajímavý prachový ohon do vějíře. Z očekávaného zjasnění komety C/2019 Y4 (ATLAS) nic nebude, protože její jádro se rozpadlo a poslední zbytky hmoty nyní vytváří kometu o něco slabší, než dvě výše uvedené, takže je alespoň pozorovatelná většími triedry, nebo dalekohledy. Poslední snímky naznačují, že jakžtakž přežil jediný větší úlomek.
Družice Starlink jsou nejnápadnější, pokud tvoří vláčky hvězd rozprostřené různě daleko od sebe. Zvláště družice z březnového startu byly nyní velmi dobře viditelné i z města, navíc v určité části oblohy vrhaly záblesky často jasnější než Venuše. Další vláček, zatím poměrně těsně u sebe, se vynořil na obloze od 23. dubna, tedy den po startu z Floridy. I ten se bude postupně rozprostírat po větší ploše a v dalších týdnech se vzdálenosti mezi družicemi zvětší až na několik stupňů. V tomto týdnu bude mít proměnlivou viditelnost, někdy dobrou, jindy vůbec žádnou. Předpovědi přeletů vám nabídne aplikace nebo webová stránka Heavens Above, pro rychlou představu může posloužit i webová stránka Jamese Darpiniana.
Kosmonautika
22. dubna vypustil Írán třístupňovou raketu Quased, která vynesla vojenskou družici Noor-1.
25. dubna zakotvila u ISS nákladní loď Progress MS-14. Stalo se tak už asi 3,5 hodiny po ranním startu.
V následujícím týdnu pravděpodobně Čína provede test rakety CZ-5B s testovacím exemplářem nové kosmické lodi. Možný termín startu je 1. května.
Tlakové zkoušky začínají u dalšího exempláře zkušební verze Starship společnosti SpaceX v Texasu. Verze 4 zatím ještě nemá přidělané motory, ale pokud by vydržela kryogenní zkoušky, může to být za pár týdnů zajímavé.
Výročí
28. dubna 1900 (120 let) se narodil nizozemský astronom Jan Hendrik Oort. Jeho jméno nese tzv. Oortův oblak, což je předpokládaný sférický oblak kometárních jader sahající až na samé hranice Sluneční soustavy. Jeho existenci předpověděl právě Oort, ale ještě dříve tuto myšlenku vyslovil estonský astronom Ernst Öpik. Proto se někdy můžeme setkat i s výrazem Öpik-Oortův oblak.
1. května 2005 (15 let) sonda Cassini poprvé vyfotografovala měsíček Daphnis, obíhající uvnitř tzv. Keelerovy mezery v Saturnově prstenci. Jeho objev byl oznámen 6. května. Existenci měsíce prozrazovalo už dříve jeho gravitační působení, neboť hrany mezery jsou v jeho blízkosti zvlněné.
2. května 1780 (240) si William Herschel všiml, že hvězda ksí Ursae Majoris je dvojitá. Obě složky jsou podobně jasné (necelých 5 mag) a oběhnou se za bezmála 60 roků. Některé zdroje uvádí, že šlo o první takový objev dvojhvězdy v historii. To samozřejmě odporuje naší představě, kdy víme, že například dvojice hvězd Mizar–Alcor je viditelná i nepříliš kvalitním zrakem a že samotný Mizar je snadno rozlišitelná dvojhvězda už malým zvětšením. Velmi podrobnou studii o objevech prvních dvojhvězd sepsal Leoš Ondra, který již v roce 1999 prokázal, že už Benedetto Castelli, přítel Galilea, rozlišil Mizara na dvě složky. Poté upozornil Galilea a ten o svém pozorování učinil o tom podrobný záznam. A jedna ze složek, Mizar A, se zapsal do historie i v roce 1887, kdy rozdvojení čáry vápníku ve spektru prokázalo, že i jedna ze složek je spektroskopickou dvojhvězdou. Dnes už víme, že obě složky jsou podvojné.
Výhled na příští týden
- Opět poměrně jasný úplněk s vrcholem éta Aquarid
- Výročí: Cecilia Payne-Gaposchkin
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
