18. vesmírný týden 2024
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 1. května ve 13:27 SELČ. Prochází jižními souhvězdími, takže je jen nízko nad obzorem. Velmi obtížně může být viditelná jeho konjunkce se Saturnem v sobotu 4. 5. ráno za svítání.
Planety
Jupiter (−2 mag) je večer viditelný už jen za soumraku nad západem až severozápadem. Další planety jsou ze střední Evropy nepozorovatelné, protože jsou nad ránem nízko při obzoru. Snad jen Saturn (1,2 mag) by mohl být viditelný nízko na východě za svítání alespoň triedrem.
Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kometa 12P/Pons-Brooks už není od nás viditelná. Přesto jde stále o nejjasnější a nejhezčí kometu na obloze. Snímky této komety nyní přichází z jižní polokoule. Nízko na večerní obloze je tu nyní pro náročnější pozorovatele kometa 13P/Olbers a o slovo se hlásí poměrně už dost jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která dává naději být nejjasnější kometou letošního roku během října. Tato kometa jeví zatím jen prachový ohon a najdeme ji v souhvězdí Panny. V druhé polovině noci je viditelná kometa C/2021 S3 (PanSTARRS). Nyní se nacházela mezi mnoha hvězdami Mléčné dráhy a poblíž mlhovin uprostřed souhvězdí Labutě, které její pozorování ruší a tak je snazší ji zachytit fotograficky.
Kosmonautika a sondy
Projekt českých studentů nazvaný Lasar byl mimořádně úspěšný v soutěži Conrad Challenge, která měla své finále v Houstonu. Nápad pětice studentů je oživovat družice tím, že pomocí laseru osvítíme solární panely a tím přetížíme elektrické obvody nekomunikující družice, kterou tak donutíme se restartovat. Soutěž v podstatě ovládli, když získali dvě ze tří cen. Úspěch je umocněn tím, že do soutěže se přihlásilo přes dva tisíce týmů z celého světa, přičemž necelých 600 splnilo kritéria a ve finále nakonec soutěžilo dvacet týmů, z toho 5 týmů v kategorii Aerospace and Aviation, kterou ovládl Lasar.
V Číně se chystá ke startu raketa CZ-5, která má vynést sondu Chang’e 6. Jejím cílem je odvrácená strana Měsíce. Zde by měla odebrat vzorky a dopravit je zpátky na Zemi. Čína je jediná, kdo má na odvrácené straně funkční sondu (Chang’e 4 a vozítko Yutu 2) a může být tedy i první, kdo odsud dopraví vzorky.
Příběh „opravy“ ikonického Voyageru 1 má šťastný konec. 14. 11. 2023 začal vysílat nesrozumitelná data. Později se jednomu z inženýrů podařilo identifikovat, že problém je v jednotce letového počítače FDS. Poté, co se podařilo vadný čip vynechat pro ukládání dat, začíná sonda opět posílat srozumitelné údaje o svém stavu a brzy začnou opět proudit i vědecká data z mezihvězdného prostoru. Dvojice sond Voyager jinak pracuje normálně. Sondy byly vypuštěny před více než 46 lety a jsou nejdéle pracujícími a nejvzdálenějšími sondami v historii. Před zahájením mezihvězdného průzkumu obě sondy prolétly kolem Saturnu a Jupiteru a Voyager 2 prolétl kolem Uranu a Neptunu.
Během minulého týdne jsme se dočkali už 300. opakovaného použití rakety Falcon 9, jejíž první stupeň pak úspěšně přistál.
Japonská sonda SLIM se na povrchu Měsíce pravidelně probouzí s příchodem každého čtrnáctidenního lunárního dne, což se původně neočekávalo.
Výročí
1. května 1949 (70 let) objevil Gerard Kuiper Neptunův měsíček Nereidu. Jde o jeden z vnějších měsíců planety, dlouho známý jako nejvíce vzdálený od Neptunu, s oběžnou dobou 360 dnů. Jedná se buď o zachycený objekt Kuiperova pásu planetek, nebo je jeho dráha tak zvláštní z důvodu poruch působených velkým měsícem Triton. Kuiper navrhl jméno měsíce podle mořských nymf Nereid patřících v řecké mytologii do Poseidonovy družiny (Poseidon je v římské mytologii Neptun).
4. května 1989 (35 let) se vydala na cestu k Venuši sonda Magellan. Byla vynesena v nákladovém prostoru raketoplánu Atlantis, z něhož byla na nízké oběžné dráze uvolněna a následně navedena k Venuši pomocí urychlovacího stupně. Sonda pojmenovaná po portugalském mořeplavci, který jako první plul kolem světa, byla určena k mapování Venuše. Ke svému cíli se sonda dostala v srpnu 1990, kdy se usadila na eliptické, téměř polární dráze kolem Venuše. Během prvních osmi měsíců Magellan zmapoval 84 % povrchu s rozlišením desetkrát lepším než předchozí sovětské mise Veněra 15 a 16. Během prodloužené mise do roku 1992 pak nasnímala povrch s rozlišením 100 metrů. Atmosféra Venuše je pro viditelné záření neprůhledná, takže mapování probíhalo v rádiovém oboru. Sledování signálu sondy také pomohlo mapovat gravitační pole Venuše.
Výhled na příští týden
- Výročí: objev trpasličí planety Haumea
- Výročí: Antony Hewish
- Výročí: Václav Knoll
- Výročí: poslední oprava HST, STS-125
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 – článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
