Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2016

19. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 11. května 2016 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 9. 5. do 15. 5. 2016. Merkur přejde v pondělí přes sluneční disk. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Jupiter. Téměř celou noc jsou vidět planety Saturn a Mars. Nejjasnější kometou na obloze zůstává 252P/LINEAR. Velká skvrna na Slunci z minulého měsíce se trochu rozpadla, ale Slunce alespoň není zcela beze skvrn. SpaceX vyslala družici JCSat-14 na dráhu přechodovou ke geostacionární a přes méně paliva pro přistání úspěšně dosedla s prvním stupněm rakety Falcon 9 na mořskou plošinu.

Obloha

Přechod Merkuru přes Slunce nastává v pondělí odpoledne. Bylo by nošením dříví do lesa tu psát více, věnujeme se mu podrobně na samostatné stránce. Zde je případně seznam akcí v ČR, kde se bude úkaz pozorovat. V pondělí vyjde článek se seznamem internetových přenosů.

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 13. května ve 19:02 SELČ. Večer bude postupně výše a budeme moci obdivovat hru světel a stínu na terminátoru. O víkendu pak bude Měsíc ve čtvrti na obloze poblíž Jupiteru.

Planety:
Jupiter (–2,2 mag) je vidět nejlépe v první polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Už kolem půlnoci nastávají ideální podmínky pro pozorování planety Mars (–1,7 mag) a Saturn (0,1 mag). Obě jsou v oblasti hlavy Štíra, kde tvoří trojúhelník s jasnou hvězdou Antares. Mars, ačkoli je už jen velmi nízko nad obzorem, nabízí za klidné atmosféry krásný pohled na albedové útvary, protože jeho úhlový průměr vzrostl na pěkných 17 úhlových vteřin. Je také znát, že je už poměrně blízko Zemi, jeho jasnost na obloze se už blíží jasu Jupiteru. Saturn zase nabízí krásně rozevřené prstence.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
8. 5. 21:40   9. 5. Io zákryt 21:15
Io zatmění konec (10. 5. 0:41)
10. 5. 23:15   10. 5. Io přechod měsíce 18:26 – 20:41
Io přechod stínu 19:36 – 21:50
Europa přechod měsíce 22:18 – (1:06)
Europa přechod stínu zač. (11. 5. 0:42)
13. 5. 0:55; 20:45   12. 5. Europa zatmění konec 21:44
15. 5. 2:35; 22:25   13. 5. Ganymed přechod měsíce zač. 0:49
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Mapka pro komety v květnu 2016. Data Guide 9
Mapka pro komety v květnu 2016. Data Guide 9
Stále můžeme doporučit dvě jasnější komety pro malé dalekohledy: C/2014 S2 (PanSTARRS)ve Velké medvědici a 252P/LINEAR, která je v Hadonoši. Orientační vyhledávací mapky jsou vlevo.

Aktivita Slunce je nízká, ale jak bylo zmíněno v úvodu, stará aktivní oblast AR 2529, nyní jako AR 2542, stle obsahuje větší skvrny, které hezky doprovodí pozorování pondělního přechodu Merkuru přes Slunce. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • SpaceX si připsala další zajímavý úspěch, když bezpečně dopravila na dráhu přechodovou ke geostacionární družici JCSat-14 a nad to první stupeň Falconu 9 úspěšně přistál na mořské plošině. Nebylo by to možná tak pozoruhodné, když jde už o třetí úspěch s přistáním rakety, ale jednak jde o druhé přistání na moři v řadě za sebou a hlavně v tomto případě nebylo tolik paliva na manévry a tak se padalo po balistické křivce a teprve na závěr byl pád bržděn neobvykle hned třemi motory, což vedlo k menší potřebě paliva a samotné dosednutí už bylo klasicky na jeden motor Merlin 1D, který v tu chvíli snížil tah až pod 50 % plného tahu.

Výročí

  • 9. května 1971 (45 let) startoval v rámci projektu Mars 71 Mariner 8. Pro selhání posledního stupně rakety však ani nedosáhl oběžné dráhy kolem Země. Úspěšnější byl až sesterský Mariner 9.
  • 14. května 1981 (35 let) odstartoval Sojuz 40, poslední z původní série těchto kosmických lodí před jejich modernizací na verzi Sojuz-T. Také tento let měl namířeno ke stanici Saljut 6, podobně jako let Vladimíra Remka v Sojuzu 28. Díky tomu se v Sojuzu 40 dostal na stanici i rumunský kosmonaut.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Norman Lockyer
  • Výročí: Veněra 1
  • Výročí: Mars 2

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Přechod Merkuru 2016, Sojuz 40, Mariner 8, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »