Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2016

19. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 11. května 2016 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 9. 5. do 15. 5. 2016. Merkur přejde v pondělí přes sluneční disk. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Jupiter. Téměř celou noc jsou vidět planety Saturn a Mars. Nejjasnější kometou na obloze zůstává 252P/LINEAR. Velká skvrna na Slunci z minulého měsíce se trochu rozpadla, ale Slunce alespoň není zcela beze skvrn. SpaceX vyslala družici JCSat-14 na dráhu přechodovou ke geostacionární a přes méně paliva pro přistání úspěšně dosedla s prvním stupněm rakety Falcon 9 na mořskou plošinu.

Obloha

Přechod Merkuru přes Slunce nastává v pondělí odpoledne. Bylo by nošením dříví do lesa tu psát více, věnujeme se mu podrobně na samostatné stránce. Zde je případně seznam akcí v ČR, kde se bude úkaz pozorovat. V pondělí vyjde článek se seznamem internetových přenosů.

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 13. května ve 19:02 SELČ. Večer bude postupně výše a budeme moci obdivovat hru světel a stínu na terminátoru. O víkendu pak bude Měsíc ve čtvrti na obloze poblíž Jupiteru.

Planety:
Jupiter (–2,2 mag) je vidět nejlépe v první polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Už kolem půlnoci nastávají ideální podmínky pro pozorování planety Mars (–1,7 mag) a Saturn (0,1 mag). Obě jsou v oblasti hlavy Štíra, kde tvoří trojúhelník s jasnou hvězdou Antares. Mars, ačkoli je už jen velmi nízko nad obzorem, nabízí za klidné atmosféry krásný pohled na albedové útvary, protože jeho úhlový průměr vzrostl na pěkných 17 úhlových vteřin. Je také znát, že je už poměrně blízko Zemi, jeho jasnost na obloze se už blíží jasu Jupiteru. Saturn zase nabízí krásně rozevřené prstence.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
8. 5. 21:40   9. 5. Io zákryt 21:15
Io zatmění konec (10. 5. 0:41)
10. 5. 23:15   10. 5. Io přechod měsíce 18:26 – 20:41
Io přechod stínu 19:36 – 21:50
Europa přechod měsíce 22:18 – (1:06)
Europa přechod stínu zač. (11. 5. 0:42)
13. 5. 0:55; 20:45   12. 5. Europa zatmění konec 21:44
15. 5. 2:35; 22:25   13. 5. Ganymed přechod měsíce zač. 0:49
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Mapka pro komety v květnu 2016. Data Guide 9
Mapka pro komety v květnu 2016. Data Guide 9
Stále můžeme doporučit dvě jasnější komety pro malé dalekohledy: C/2014 S2 (PanSTARRS)ve Velké medvědici a 252P/LINEAR, která je v Hadonoši. Orientační vyhledávací mapky jsou vlevo.

Aktivita Slunce je nízká, ale jak bylo zmíněno v úvodu, stará aktivní oblast AR 2529, nyní jako AR 2542, stle obsahuje větší skvrny, které hezky doprovodí pozorování pondělního přechodu Merkuru přes Slunce. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • SpaceX si připsala další zajímavý úspěch, když bezpečně dopravila na dráhu přechodovou ke geostacionární družici JCSat-14 a nad to první stupeň Falconu 9 úspěšně přistál na mořské plošině. Nebylo by to možná tak pozoruhodné, když jde už o třetí úspěch s přistáním rakety, ale jednak jde o druhé přistání na moři v řadě za sebou a hlavně v tomto případě nebylo tolik paliva na manévry a tak se padalo po balistické křivce a teprve na závěr byl pád bržděn neobvykle hned třemi motory, což vedlo k menší potřebě paliva a samotné dosednutí už bylo klasicky na jeden motor Merlin 1D, který v tu chvíli snížil tah až pod 50 % plného tahu.

Výročí

  • 9. května 1971 (45 let) startoval v rámci projektu Mars 71 Mariner 8. Pro selhání posledního stupně rakety však ani nedosáhl oběžné dráhy kolem Země. Úspěšnější byl až sesterský Mariner 9.
  • 14. května 1981 (35 let) odstartoval Sojuz 40, poslední z původní série těchto kosmických lodí před jejich modernizací na verzi Sojuz-T. Také tento let měl namířeno ke stanici Saljut 6, podobně jako let Vladimíra Remka v Sojuzu 28. Díky tomu se v Sojuzu 40 dostal na stanici i rumunský kosmonaut.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Norman Lockyer
  • Výročí: Veněra 1
  • Výročí: Mars 2

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Přechod Merkuru 2016, Sojuz 40, Mariner 8, Vesmírný týden


37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »