Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2023

19. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 10. května 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 5. do 14. 5. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je na obloze jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Česko přistoupilo k Dohodě Artemis. Na ISS probíhal výstup do kosmu i přeparkování Crew Dragonu. Proběhl start Falconu Heavy. Meteosat třetí generace již pořizuje špičkové snímky Země. Před 500 lety se narodil český cestovatel a astronom Oldřich Prefát z Vlkanova a před 50 lety se do kosmu vydala orbitální stanice Skylab.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 5. května v 19:34 SELČ. 13. a 14. května lze Měsíc najít nízko nad obzorem v blízkosti planety Saturn.

Planety
V souhvězdí Blíženců najdeme večer dvě planety. Výrazně zářící je níže nad obzorem Venuše (−4,2 mag) a v blízkosti Castora s Polluxem je Mars (1,4 mag). Všechny tři objekty jsou podobně jasné – Pollux má asi 1,2 mag a Castor 1,9 mag.

Aktivita Slunce je stále mírně zvýšená. Aktivních oblastí se v uplynulém týdnu objevilo hned několik ve východní polovině slunečního kotouče. Nyní se budou přesouvat poblíž jeho středu a pokud by pokračovaly erupce, mohou být zajímavé i pro Zemi. V uplynulém týdnu navíc překvapila poměrně silná geomagnetická aktivita 6. května s polárními zářemi viditelnými však především v severních oblastech, například z Kanady. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Dočkali jsme se startu rakety Falcon Heavy. Hlavním nákladem byla telekomunikační družice ViaSat-3 Americas. Zajímavostí startu bylo, že ani jeden ze stupňů rakety nebyl zachraňován, pouze aerodynamické kryty, které se navíc oddělily v rekordní výšce.

Česká republika přistoupila minulý čtvrtek 4. 5. k Dohodě Artemis (Artemis Accords). Ta je dohodou všech států, které k ní přistoupí, že budoucí výzkum Sluneční soustavy a nerostné zdroje budou mezinárodně koordinovány a bude respektován přístup k nim a nerostným zdrojům s ohledem k dopadům do budoucnosti. Podpisem se otevírají možnosti sdílet vědecká data a zapojit české firmy do kosmického výzkumu. Česko se stalo 24. zemí, která k dohodě přistoupila.

3. května provedli ruští kosmonauté výstup do volného kosmu z paluby ISS. Cílem bylo přesunout přechodovou komoru vynesenou již v roce 2010 na nový modul Nauka. Paradoxem je, že komora čekala na svůj modul více než 10 roků. Tak moc se zpozdilo vypuštění Nauky.

Na ISS proběhlo také „přeparkování“ Crew Dragonu mise Crew-6 z portu PMA-3 na port PMA-2 modulu Harmony (ze zenitové strany na zadní port). Jde o přípravu na přílet nákladního Dragonu s posledním párem rozvinovacích fotovoltaických panelů iROSA. Čekáme také návštěvnickou misi Crew Dragonu soukromé mise Axiom 2.

Nová evropská špičková meteorologická snímkovací družice Meteosat třetí generace (MTG I1) pracuje skvěle a byly uvolněny první snímky a animace. Ty ukazují, že družice poskytuje ve velmi rychlém sledu velmi detailní snímky v mnoha spektrálních pásmech. Bude to znamenat i výrazné zlepšení předpovědí počasí.

Výročí

9. května 2003 (20 let) odstartovala japonská průzkumná sonda Hayabusa. Jejím úspěchem bylo, že dokázala nejen podrobně prozkoumat malý asteroid (25143) Itokawa, ale také z něj odebrala vzorky, byť jen v podobě malých zrnek prachu. Navázala na ni další velmi úspěšná sonda < a href="https://www.hayabusa2.jaxa.jp/en/" target="_blank">Hayabusa 2. Ta se 3. 12. 2014 vydala k planetce (162173) Ryugu a odebrala z ní vzorky, které pak dovezla úspěšně na Zemi. Vorky regolitu obsahují mnoho i větších kamínků (řádově milimetry).

11. května 1918 (105 let) se narodil významný fyzik Richard Feynman. Známý je především z oblasti kvantové fyziky, ale také jako člověk, který dokázal fyziku jednoduše vysvětlovat. Za druhé světové války se podílel na vývoji atomové bomby. Jeho neortodoxní metody se hodily i při vyšetřování havárie raketoplánu Challenger, kde byl členem vyšetřovací komise.

12. května 1523 (500 let) se narodil český cestovatel, spisovatel, matematik a astronom Oldřich Prefát z Vlkanova. Znal se s Tadeášem Hájkem z Hájku a vyráběl zeměměřičské a astronomické přístroje. Proslul ale především i obyčejným lidem srozumitelným cestopisem do oblasti dnešního Izraele.

14. května 1973 (50 let) odstartovala poslední raketa Saturn V, jejíž horní část byla změněna na velkou americkou laboratoř Skylab. Šlo o jeden z mála projektů programu Apollo Applications, který se dočkal své realizace. Z pohledu astronomického byl významný také tím, že zde byl realizován kromě samotné obydlené laboratoře také Apollo Telescope Mount, kterým se sledovalo velmi podrobně Slunce. Ihned po vynesení na oběžnou dráhu se objevily vážné obtíže. Jeden panel fotovoltaických článků byl utržen a s tím i termoizolační protimeteoritický štít z jedné strany stanice. Stanice tedy neměla dost elektřiny a stoupala vnitřní teplota. První posádka mise Skylab 2 tedy měla za úkol stanici opravit, což se podařilo a později se na Skylab vydaly ještě dvě další tříčlenné posádky v lodích Apollo. Astronauti zde prováděli řadu experimentů, nasbírali zkušenosti s výstupy do volného kosmu a tím i s údržbou a opravami stanice. Tyto zkušenosti byly později využity i na dnešní Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Očekávalo se, že Skylab později začnou navštěvovat raketoplány. Poslední mise tedy zvýšila jeho dráhu. Ale ani to nestačilo a vlivem zvýšené slunenčí aktivity se začala stanice brzdit o atmosféru natolik, že nastal její zánik. Řídící středisko se pokusilo ji dostat do hustých vrstev atmosféry tak, aby zanikla nad jižním Atlantikem u pobřeží Jižní Afriky. To se zcela nezdařilo. Skylab zanikl 11. července 1979 a jeho trosky dopadly nejen do oceánu poblíž Austrálie, ale poměrně velké kusy, například kyslíkové nádrže, se našly i na území Západní Austrálie. Město Esperance poté stanovilo pokutu za znečištění, která byla uhrazena až v roce 2009, ke 40. výročí zániku stanice.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Sputnik 3
  • výročí: Mercury-Atlas 9
  • výročí: Pioneer Venus 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Hayabusa, Feynman, Oldřich Prefát, Skylab


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »