19. vesmírný týden 2023

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 5. května v 19:34 SELČ. 13. a 14. května lze Měsíc najít nízko nad obzorem v blízkosti planety Saturn.

Planety
V souhvězdí Blíženců najdeme večer dvě planety. Výrazně zářící je níže nad obzorem Venuše (−4,2 mag) a v blízkosti Castora s Polluxem je Mars (1,4 mag). Všechny tři objekty jsou podobně jasné – Pollux má asi 1,2 mag a Castor 1,9 mag.

Aktivita Slunce je stále mírně zvýšená. Aktivních oblastí se v uplynulém týdnu objevilo hned několik ve východní polovině slunečního kotouče. Nyní se budou přesouvat poblíž jeho středu a pokud by pokračovaly erupce, mohou být zajímavé i pro Zemi. V uplynulém týdnu navíc překvapila poměrně silná geomagnetická aktivita 6. května s polárními zářemi viditelnými však především v severních oblastech, například z Kanady. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Dočkali jsme se startu rakety Falcon Heavy. Hlavním nákladem byla telekomunikační družice ViaSat-3 Americas. Zajímavostí startu bylo, že ani jeden ze stupňů rakety nebyl zachraňován, pouze aerodynamické kryty, které se navíc oddělily v rekordní výšce.

Česká republika přistoupila minulý čtvrtek 4. 5. k Dohodě Artemis (Artemis Accords). Ta je dohodou všech států, které k ní přistoupí, že budoucí výzkum Sluneční soustavy a nerostné zdroje budou mezinárodně koordinovány a bude respektován přístup k nim a nerostným zdrojům s ohledem k dopadům do budoucnosti. Podpisem se otevírají možnosti sdílet vědecká data a zapojit české firmy do kosmického výzkumu. Česko se stalo 24. zemí, která k dohodě přistoupila.

3. května provedli ruští kosmonauté výstup do volného kosmu z paluby ISS. Cílem bylo přesunout přechodovou komoru vynesenou již v roce 2010 na nový modul Nauka. Paradoxem je, že komora čekala na svůj modul více než 10 roků. Tak moc se zpozdilo vypuštění Nauky.

Na ISS proběhlo také „přeparkování“ Crew Dragonu mise Crew-6 z portu PMA-3 na port PMA-2 modulu Harmony (ze zenitové strany na zadní port). Jde o přípravu na přílet nákladního Dragonu s posledním párem rozvinovacích fotovoltaických panelů iROSA. Čekáme také návštěvnickou misi Crew Dragonu soukromé mise Axiom 2.

Nová evropská špičková meteorologická snímkovací družice Meteosat třetí generace (MTG I1) pracuje skvěle a byly uvolněny první snímky a animace. Ty ukazují, že družice poskytuje ve velmi rychlém sledu velmi detailní snímky v mnoha spektrálních pásmech. Bude to znamenat i výrazné zlepšení předpovědí počasí.

Výročí

9. května 2003 (20 let) odstartovala japonská průzkumná sonda Hayabusa. Jejím úspěchem bylo, že dokázala nejen podrobně prozkoumat malý asteroid (25143) Itokawa, ale také z něj odebrala vzorky, byť jen v podobě malých zrnek prachu. Navázala na ni další velmi úspěšná sonda < a href="https://www.hayabusa2.jaxa.jp/en/" target="_blank">Hayabusa 2. Ta se 3. 12. 2014 vydala k planetce (162173) Ryugu a odebrala z ní vzorky, které pak dovezla úspěšně na Zemi. Vorky regolitu obsahují mnoho i větších kamínků (řádově milimetry).

11. května 1918 (105 let) se narodil významný fyzik Richard Feynman. Známý je především z oblasti kvantové fyziky, ale také jako člověk, který dokázal fyziku jednoduše vysvětlovat. Za druhé světové války se podílel na vývoji atomové bomby. Jeho neortodoxní metody se hodily i při vyšetřování havárie raketoplánu Challenger, kde byl členem vyšetřovací komise.

12. května 1523 (500 let) se narodil český cestovatel, spisovatel, matematik a astronom Oldřich Prefát z Vlkanova. Znal se s Tadeášem Hájkem z Hájku a vyráběl zeměměřičské a astronomické přístroje. Proslul ale především i obyčejným lidem srozumitelným cestopisem do oblasti dnešního Izraele.

14. května 1973 (50 let) odstartovala poslední raketa Saturn V, jejíž horní část byla změněna na velkou americkou laboratoř Skylab. Šlo o jeden z mála projektů programu Apollo Applications, který se dočkal své realizace. Z pohledu astronomického byl významný také tím, že zde byl realizován kromě samotné obydlené laboratoře také Apollo Telescope Mount, kterým se sledovalo velmi podrobně Slunce. Ihned po vynesení na oběžnou dráhu se objevily vážné obtíže. Jeden panel fotovoltaických článků byl utržen a s tím i termoizolační protimeteoritický štít z jedné strany stanice. Stanice tedy neměla dost elektřiny a stoupala vnitřní teplota. První posádka mise Skylab 2 tedy měla za úkol stanici opravit, což se podařilo a později se na Skylab vydaly ještě dvě další tříčlenné posádky v lodích Apollo. Astronauti zde prováděli řadu experimentů, nasbírali zkušenosti s výstupy do volného kosmu a tím i s údržbou a opravami stanice. Tyto zkušenosti byly později využity i na dnešní Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Očekávalo se, že Skylab později začnou navštěvovat raketoplány. Poslední mise tedy zvýšila jeho dráhu. Ale ani to nestačilo a vlivem zvýšené slunenčí aktivity se začala stanice brzdit o atmosféru natolik, že nastal její zánik. Řídící středisko se pokusilo ji dostat do hustých vrstev atmosféry tak, aby zanikla nad jižním Atlantikem u pobřeží Jižní Afriky. To se zcela nezdařilo. Skylab zanikl 11. července 1979 a jeho trosky dopadly nejen do oceánu poblíž Austrálie, ale poměrně velké kusy, například kyslíkové nádrže, se našly i na území Západní Austrálie. Město Esperance poté stanovilo pokutu za znečištění, která byla uhrazena až v roce 2009, ke 40. výročí zániku stanice.

Výhled na příští týden 

• výročí: Sputnik 3
• výročí: Mercury-Atlas 9
• výročí: Pioneer Venus 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).