Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2012

2. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 11. ledna 2012, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 11. ledna 2012, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 9. 1. do 15. 1. 2012.

Měsíc je po úplňku. Večerními planetami jsou Jupiter a Venuše, v druhé polovině noci září Mars a Saturn. Začíná akce Globe at Night.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. ledna 2012 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v úplňku v pondělí ráno. O víkendu prochází pod Marsem.

Planety:

Jupiter (-2,5 mag) v souhvězdí Berana je ideálně viditelný večer. Vrcholí nad jihem kolem 18:30.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka. Většina jich tentokrát probíhá, když je světlo, nebo je Jupiter nízko či pod obzorem. Více úkazů najednou je ale přichystáno na sobotu 14. ledna. Později i s červenou skvrnou poblíž středu kotoučku.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
10.1. 20:09   14.1. Ganyméd zákryt 19:25-21:35
11.1. 16:01   14.1. Európa přechod měsíc 20:39-23:09, stín zač. 23:20
12.1. 21:48   14.1. Ió zákryt zač. 21:25
13.1. 17:39   15.1. Ió přechod měsíc 18:39-20:50, stín 20:00-22:10
14.1. 23:27      
15.1. 19:18      
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4,0 mag) v Kozorohu je večer nad jihozápadem. Je nejjasnějším objektem večerní oblohy. Fáze je podobná ubývajícímu úplňku a velikost kotoučku pouze kolem 13". Jedna aktuální kresba se objevila na webu pozorovatelů planet.
Mars (0 mag) v souhvězdí Lva vychází už po 21. hodině, ale maximální výšky téměř 50° dosahuje až kolem čtvrté ranní. Kotouček má úhlovou velikost lehce nad 10". Pozorovat můžeme několik výraznějších tmavších a světlejších oblastí a snad i polární čepičku.
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny je stále přibližně 6° vlevo od jasné hvězdy Spica. Ráno za svítání jej můžeme vidět asi 30° vysoko. Kotouček má více než 17" a dvojnásobně velké a slušně rozevřené jsou i prstence. Všimnout si lze i stínu planety na prstencích.

Slunce má jednu aktivnější oblast na odvrácené polokouli, počkejme, jak se aktivita vyvine v tomto týdnu. Prozatím je nižší. Obrázek slunečních skvrn si prohlédněte z družice SDO.

14. ledna 2012 startuje pravidelná akce Globe at Night. Tato celosvětová kampaň má letos už sedmé pokračování. Upozorňuje nás na problematiku nadměrného svícení a každý může laicky určit rozsah světelného znečištění tam, kde se zrovna nachází pozorováním souhvězdí Oriona.

Kosmonautika:

  • NASA dokončila testy nové lodi Orion při dopadech do vody. Nějaké video z testů je na jejich webu.
     
  • Evropská vesmírná agentura připravuje k letu další automatickou vesmírnou loď ATV, která zajišťuje zásobování ISS. Loď ATV-3 Edoardo Amaldi se nyní sestavuje dohromady.
     
  • Marsovské vozítko Opportunity zakotvilo ve svém "zimním přístavu".
     
  • Marsovské vozidlo Curiosity je teprve na cestě, ale ze středy na čtvrtek provede nejvýraznější korekci dráhy.
     
  • Pokud se rádi kocháte snímky z ISS, mnoho z nich nyní uveřejňuje ve svém albu evropský kosmonaut André Kuipers.
     
  • Dva starty raket plánuje tento týden Čína. Měly by proběhnout v pondělí a v neděli.
     

Výročí

  • 11. ledna 1787 (225 let) objevil William Herschel, anglický astronom německého původu měsíce Uranu - Titanii a Oberon. Jsou to dva největší měsíce této zajímavé planety. Proto došlo k objevu jen šest let po objevu planety samotné (planetu objevil také W. Herschel 13. 3. 1781).
     
  • 12. ledna 1907 (105 let) se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov. Zkušenosti sbíral i z poznatků německých konstruktérů kolem von Brauna, ale jeho raketa R7 je nadčasovým designem a v různých modifikacích je základem raket, které dodnes vynáší náklad i lidské posádky do vesmíru. Největší význam má raketa Sojuz, která jediná nyní umožňuje výměny posádek ISS.
     
  • 14. ledna 1742 (270 let) zemřel sir Edmond Halley. Jakkoli je znám mezi veřejností nejvíce jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci, mně se vybaví spíše jako významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Významný je také jeho vliv na Isaaca Newtona, kterému pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci.
     

Výhled na příští týden:

  • Zánik vesmírné sondy Fobos-Grunt
  • Výročí úmrtí objevitele Pluta
  • Výročí Bode, Adams, Gassendi

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, William herschel, Koroljov, Edmond Halley


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »