Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2012

2. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 11. ledna 2012, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 11. ledna 2012, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 9. 1. do 15. 1. 2012.

Měsíc je po úplňku. Večerními planetami jsou Jupiter a Venuše, v druhé polovině noci září Mars a Saturn. Začíná akce Globe at Night.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. ledna 2012 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v úplňku v pondělí ráno. O víkendu prochází pod Marsem.

Planety:

Jupiter (-2,5 mag) v souhvězdí Berana je ideálně viditelný večer. Vrcholí nad jihem kolem 18:30.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka. Většina jich tentokrát probíhá, když je světlo, nebo je Jupiter nízko či pod obzorem. Více úkazů najednou je ale přichystáno na sobotu 14. ledna. Později i s červenou skvrnou poblíž středu kotoučku.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
10.1. 20:09   14.1. Ganyméd zákryt 19:25-21:35
11.1. 16:01   14.1. Európa přechod měsíc 20:39-23:09, stín zač. 23:20
12.1. 21:48   14.1. Ió zákryt zač. 21:25
13.1. 17:39   15.1. Ió přechod měsíc 18:39-20:50, stín 20:00-22:10
14.1. 23:27      
15.1. 19:18      
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4,0 mag) v Kozorohu je večer nad jihozápadem. Je nejjasnějším objektem večerní oblohy. Fáze je podobná ubývajícímu úplňku a velikost kotoučku pouze kolem 13". Jedna aktuální kresba se objevila na webu pozorovatelů planet.
Mars (0 mag) v souhvězdí Lva vychází už po 21. hodině, ale maximální výšky téměř 50° dosahuje až kolem čtvrté ranní. Kotouček má úhlovou velikost lehce nad 10". Pozorovat můžeme několik výraznějších tmavších a světlejších oblastí a snad i polární čepičku.
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny je stále přibližně 6° vlevo od jasné hvězdy Spica. Ráno za svítání jej můžeme vidět asi 30° vysoko. Kotouček má více než 17" a dvojnásobně velké a slušně rozevřené jsou i prstence. Všimnout si lze i stínu planety na prstencích.

Slunce má jednu aktivnější oblast na odvrácené polokouli, počkejme, jak se aktivita vyvine v tomto týdnu. Prozatím je nižší. Obrázek slunečních skvrn si prohlédněte z družice SDO.

14. ledna 2012 startuje pravidelná akce Globe at Night. Tato celosvětová kampaň má letos už sedmé pokračování. Upozorňuje nás na problematiku nadměrného svícení a každý může laicky určit rozsah světelného znečištění tam, kde se zrovna nachází pozorováním souhvězdí Oriona.

Kosmonautika:

  • NASA dokončila testy nové lodi Orion při dopadech do vody. Nějaké video z testů je na jejich webu.
     
  • Evropská vesmírná agentura připravuje k letu další automatickou vesmírnou loď ATV, která zajišťuje zásobování ISS. Loď ATV-3 Edoardo Amaldi se nyní sestavuje dohromady.
     
  • Marsovské vozítko Opportunity zakotvilo ve svém "zimním přístavu".
     
  • Marsovské vozidlo Curiosity je teprve na cestě, ale ze středy na čtvrtek provede nejvýraznější korekci dráhy.
     
  • Pokud se rádi kocháte snímky z ISS, mnoho z nich nyní uveřejňuje ve svém albu evropský kosmonaut André Kuipers.
     
  • Dva starty raket plánuje tento týden Čína. Měly by proběhnout v pondělí a v neděli.
     

Výročí

  • 11. ledna 1787 (225 let) objevil William Herschel, anglický astronom německého původu měsíce Uranu - Titanii a Oberon. Jsou to dva největší měsíce této zajímavé planety. Proto došlo k objevu jen šest let po objevu planety samotné (planetu objevil také W. Herschel 13. 3. 1781).
     
  • 12. ledna 1907 (105 let) se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov. Zkušenosti sbíral i z poznatků německých konstruktérů kolem von Brauna, ale jeho raketa R7 je nadčasovým designem a v různých modifikacích je základem raket, které dodnes vynáší náklad i lidské posádky do vesmíru. Největší význam má raketa Sojuz, která jediná nyní umožňuje výměny posádek ISS.
     
  • 14. ledna 1742 (270 let) zemřel sir Edmond Halley. Jakkoli je znám mezi veřejností nejvíce jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci, mně se vybaví spíše jako významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Významný je také jeho vliv na Isaaca Newtona, kterému pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci.
     

Výhled na příští týden:

  • Zánik vesmírné sondy Fobos-Grunt
  • Výročí úmrtí objevitele Pluta
  • Výročí Bode, Adams, Gassendi

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, William herschel, Koroljov, Edmond Halley


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »