Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2026

2. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 7. ledna 2026 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 10. ledna v 16:48 SEČ. 6. ledna vychází těsně pod hvězdou Regulus ve Lvu. 11. ledna vychází podobně v sousedství hvězdy Spica v Panně.

Východ Měsíce Autor: Radek Kroupa
Východ Měsíce
Autor: Radek Kroupa

Planety
Merkur (−1 mag) se blíží zprava ke Slunci, zatím je nepozorovatelný, ale měl by se objevit v koronografu LASCO C3 od neděle.
Venuše (–4 mag) není pozorovatelná. Dostává se do horní konjunkce se Sluncem a v 
koronografu SOHO LASCO C3 vypadá jako objekt s dlouhými čárkami (přetečeného signálu do sousedních pixelů).
6. 1. je Venuše zdánlivě nejblíže ke Slunci, 8. 1. jsou vzájemně v konjunkci Venuše a Mars a 9. 1. nastane také konjunkce Marsu se Sluncem. Ani Mars (1,2 mag) tedy není pozorovatelný.
Jupiter (–2,7 mag) je vidět celou noc. V sobotu 10. ledna se dostává do opozice vůči Slunci a je i nejblíže Zemi.
Saturn (1,2 mag) je večer po setmění nad jižním obzorem a brzy klesá k jihozápadu.
Uran (5,6 mag) je večer vysoko nad jihovýchodem asi 4 stupně pod Plejádami. Kromě něj je zde jen jedna stejně jasná hvězdička a je tedy k vidění slabě i pouhým okem (nejlépe z odlehlých horských oblastí. Polohu lze zkontrolovat na
czsky.cz.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu, asi tři stupně doleva. K vyhledání je potřeba
mapka.

Aktivita Slunce je střední úrovně. Erupce ale nastaly poměrně silné a také byly doprovázeny výrony plazmatu mířenými k Zemi. Kupodivu se o to staraly poměrně nevýrazné oblasti. Zemské magnetické pole se rozkolísalo v noci na sobotu v reakci na první oblak částic, který k nám dorazil, ale polární záře byly jen slabší. Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 24P/Schaumasse je nyní s jasností mezi 9 a 10 mag jediným dobře dostupným objektem i pro menší dalekohledy. Ukazuje se, že je poměrně velká a difúzní, takže je třeba na ni jít s velkým zorným polem, hodně tmavou oblohou a vlastně je výhodou i větší dalekohled. Fotograficky je snadná a v poli plném galaxií to není taková nuda. Server pro pozorovatele CzSkY.cz nabízí přehledně aktuální pozici na obloze.  

24P/Schaumasse společně s galaxiemi M90 a M91, 30. 12. 2025, 08:00 UTC, 63×120 s,Takahashi E130D, f/3.3, 430 mm (ořez) Autor: Brennan Gilmore
24P/Schaumasse společně s galaxiemi M90 a M91, 30. 12. 2025, 08:00 UTC, 63×120 s,Takahashi E130D, f/3.3, 430 mm (ořez)
Autor: Brennan Gilmore

Kosmonautika a sondy

3. ledna proběhl první start Falconu 9 v novém roce (za rok 2025 to bylo 165 startů). Vynesena byla italská družice COSMO-SkyMed. Jde o třetí ze čtyř satelitů čtvrté generace pro Italskou vesmírnou agenturu a Italské ministerstvo obrany.

Intenzita startů se nyní opět zvýší. Falcon 9 už letěl znovu i se Starlinky 4. ledna a další takové starty jsou v plánu i 8. a 10. ledna. Navíc 11. ledna má Falcon 9 vynášet několik družic z Vandenbergu v rámci mise Twilight.

V Číně je zatím v plánu jen jeden start, ale mělo by jít o první demonstrační let rakety Ceres-2 s nákladem několika družic. Provozovatelem raket Ceres je čínská společnost Galactic Energy.

Výročí

5. ledna 1901 (125 let) se narodil Jaroslav Štěpánek. Působil v pražské meteorické sekci a je spoluautorem Gnomonického atlasu hvězdné oblohy, který vyšel roku 1940 (spoluautoři Jan Kvíčala, Alois Vrátník). V tomto roce mu za toto dílo byla udělena  Nušlova cena České astronomické společnosti.

9. ledna 1986 (40 let) objevil Stephen Synnott na snímcích Voyageru 2 Uranův měsíček Cressida.

10. ledna 1936 (90 let) se narodil americký astronom Robert Woodrow Wilson. Společně s Arno Penziasem objevil v roce 1964 reliktní záření. Za tento objev dostali společně Nobelovu cenu v roce 1978.

10. ledna 2011 (15 let) NASA oznámila objev první kamenné exoplanety v datech teleskopu Kepler, nazvané Kepler-10b. Planeta o hmotnosti 1,4 Země však obíhá mateřskou hvězdu Kepler-10 příliš blízko a teplota na povrchu přesahuje 1500 °C, což by roztavilo zlato i železo. datum oznámení není datem objevu. Planeta byla pozorována už v datech získaných mezi květnem 2009 a prvními dny ledna 2010.

Výhled na příští týden 

Ranní srpek Měsíce ve Štíru

Vývoz SLS na rampu

Výročí: Uran – Desdemona, Rosalind, Belinda

Výročí: Francis Gladheim Pease

Výročí: Helios-B

Výročí: Stardust, návrat vzorků

Výročí: Pierre Méchain objev komety 2P/Encke

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kepler-10b, Cressida, Jaroslav Štěpánek, Robert Woodrow Wilson, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »