Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2026

2. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 7. ledna 2026 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 10. ledna v 16:48 SEČ. 6. ledna vychází těsně pod hvězdou Regulus ve Lvu. 11. ledna vychází podobně v sousedství hvězdy Spica v Panně.

Východ Měsíce Autor: Radek Kroupa
Východ Měsíce
Autor: Radek Kroupa

Planety
Merkur (−1 mag) se blíží zprava ke Slunci, zatím je nepozorovatelný, ale měl by se objevit v koronografu LASCO C3 od neděle.
Venuše (–4 mag) není pozorovatelná. Dostává se do horní konjunkce se Sluncem a v 
koronografu SOHO LASCO C3 vypadá jako objekt s dlouhými čárkami (přetečeného signálu do sousedních pixelů).
6. 1. je Venuše zdánlivě nejblíže ke Slunci, 8. 1. jsou vzájemně v konjunkci Venuše a Mars a 9. 1. nastane také konjunkce Marsu se Sluncem. Ani Mars (1,2 mag) tedy není pozorovatelný.
Jupiter (–2,7 mag) je vidět celou noc. V sobotu 10. ledna se dostává do opozice vůči Slunci a je i nejblíže Zemi.
Saturn (1,2 mag) je večer po setmění nad jižním obzorem a brzy klesá k jihozápadu.
Uran (5,6 mag) je večer vysoko nad jihovýchodem asi 4 stupně pod Plejádami. Kromě něj je zde jen jedna stejně jasná hvězdička a je tedy k vidění slabě i pouhým okem (nejlépe z odlehlých horských oblastí. Polohu lze zkontrolovat na
czsky.cz.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu, asi tři stupně doleva. K vyhledání je potřeba
mapka.

Aktivita Slunce je střední úrovně. Erupce ale nastaly poměrně silné a také byly doprovázeny výrony plazmatu mířenými k Zemi. Kupodivu se o to staraly poměrně nevýrazné oblasti. Zemské magnetické pole se rozkolísalo v noci na sobotu v reakci na první oblak částic, který k nám dorazil, ale polární záře byly jen slabší. Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 24P/Schaumasse je nyní s jasností mezi 9 a 10 mag jediným dobře dostupným objektem i pro menší dalekohledy. Ukazuje se, že je poměrně velká a difúzní, takže je třeba na ni jít s velkým zorným polem, hodně tmavou oblohou a vlastně je výhodou i větší dalekohled. Fotograficky je snadná a v poli plném galaxií to není taková nuda. Server pro pozorovatele CzSkY.cz nabízí přehledně aktuální pozici na obloze.  

24P/Schaumasse společně s galaxiemi M90 a M91, 30. 12. 2025, 08:00 UTC, 63×120 s,Takahashi E130D, f/3.3, 430 mm (ořez) Autor: Brennan Gilmore
24P/Schaumasse společně s galaxiemi M90 a M91, 30. 12. 2025, 08:00 UTC, 63×120 s,Takahashi E130D, f/3.3, 430 mm (ořez)
Autor: Brennan Gilmore

Kosmonautika a sondy

3. ledna proběhl první start Falconu 9 v novém roce (za rok 2025 to bylo 165 startů). Vynesena byla italská družice COSMO-SkyMed. Jde o třetí ze čtyř satelitů čtvrté generace pro Italskou vesmírnou agenturu a Italské ministerstvo obrany.

Intenzita startů se nyní opět zvýší. Falcon 9 už letěl znovu i se Starlinky 4. ledna a další takové starty jsou v plánu i 8. a 10. ledna. Navíc 11. ledna má Falcon 9 vynášet několik družic z Vandenbergu v rámci mise Twilight.

V Číně je zatím v plánu jen jeden start, ale mělo by jít o první demonstrační let rakety Ceres-2 s nákladem několika družic. Provozovatelem raket Ceres je čínská společnost Galactic Energy.

Výročí

5. ledna 1901 (125 let) se narodil Jaroslav Štěpánek. Působil v pražské meteorické sekci a je spoluautorem Gnomonického atlasu hvězdné oblohy, který vyšel roku 1940 (spoluautoři Jan Kvíčala, Alois Vrátník). V tomto roce mu za toto dílo byla udělena  Nušlova cena České astronomické společnosti.

9. ledna 1986 (40 let) objevil Stephen Synnott na snímcích Voyageru 2 Uranův měsíček Cressida.

10. ledna 1936 (90 let) se narodil americký astronom Robert Woodrow Wilson. Společně s Arno Penziasem objevil v roce 1964 reliktní záření. Za tento objev dostali společně Nobelovu cenu v roce 1978.

10. ledna 2011 (15 let) NASA oznámila objev první kamenné exoplanety v datech teleskopu Kepler, nazvané Kepler-10b. Planeta o hmotnosti 1,4 Země však obíhá mateřskou hvězdu Kepler-10 příliš blízko a teplota na povrchu přesahuje 1500 °C, což by roztavilo zlato i železo. datum oznámení není datem objevu. Planeta byla pozorována už v datech získaných mezi květnem 2009 a prvními dny ledna 2010.

Výhled na příští týden 

Ranní srpek Měsíce ve Štíru

Vývoz SLS na rampu

Výročí: Uran – Desdemona, Rosalind, Belinda

Výročí: Francis Gladheim Pease

Výročí: Helios-B

Výročí: Stardust, návrat vzorků

Výročí: Pierre Méchain objev komety 2P/Encke

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kepler-10b, Cressida, Jaroslav Štěpánek, Robert Woodrow Wilson, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »