2. vesmírný týden 2026
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 10. ledna v 16:48 SEČ. 6. ledna vychází těsně pod hvězdou Regulus ve Lvu. 11. ledna vychází podobně v sousedství hvězdy Spica v Panně.
Autor: Radek Kroupa
Planety
Merkur (−1 mag) se blíží zprava ke Slunci, zatím je nepozorovatelný, ale měl by se objevit v koronografu LASCO C3 od neděle.
Venuše (–4 mag) není pozorovatelná. Dostává se do horní konjunkce se Sluncem a v koronografu SOHO LASCO C3 vypadá jako objekt s dlouhými čárkami (přetečeného signálu do sousedních pixelů).
6. 1. je Venuše zdánlivě nejblíže ke Slunci, 8. 1. jsou vzájemně v konjunkci Venuše a Mars a 9. 1. nastane také konjunkce Marsu se Sluncem. Ani Mars (1,2 mag) tedy není pozorovatelný.
Jupiter (–2,7 mag) je vidět celou noc. V sobotu 10. ledna se dostává do opozice vůči Slunci a je i nejblíže Zemi.
Saturn (1,2 mag) je večer po setmění nad jižním obzorem a brzy klesá k jihozápadu.
Uran (5,6 mag) je večer vysoko nad jihovýchodem asi 4 stupně pod Plejádami. Kromě něj je zde jen jedna stejně jasná hvězdička a je tedy k vidění slabě i pouhým okem (nejlépe z odlehlých horských oblastí. Polohu lze zkontrolovat na czsky.cz.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu, asi tři stupně doleva. K vyhledání je potřeba mapka.
Aktivita Slunce je střední úrovně. Erupce ale nastaly poměrně silné a také byly doprovázeny výrony plazmatu mířenými k Zemi. Kupodivu se o to staraly poměrně nevýrazné oblasti. Zemské magnetické pole se rozkolísalo v noci na sobotu v reakci na první oblak částic, který k nám dorazil, ale polární záře byly jen slabší. Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.
Kometa 24P/Schaumasse je nyní s jasností mezi 9 a 10 mag jediným dobře dostupným objektem i pro menší dalekohledy. Ukazuje se, že je poměrně velká a difúzní, takže je třeba na ni jít s velkým zorným polem, hodně tmavou oblohou a vlastně je výhodou i větší dalekohled. Fotograficky je snadná a v poli plném galaxií to není taková nuda. Server pro pozorovatele CzSkY.cz nabízí přehledně aktuální pozici na obloze.
Autor: Brennan Gilmore
Kosmonautika a sondy
3. ledna proběhl první start Falconu 9 v novém roce (za rok 2025 to bylo 165 startů). Vynesena byla italská družice COSMO-SkyMed. Jde o třetí ze čtyř satelitů čtvrté generace pro Italskou vesmírnou agenturu a Italské ministerstvo obrany.
Intenzita startů se nyní opět zvýší. Falcon 9 už letěl znovu i se Starlinky 4. ledna a další takové starty jsou v plánu i 8. a 10. ledna. Navíc 11. ledna má Falcon 9 vynášet několik družic z Vandenbergu v rámci mise Twilight.
V Číně je zatím v plánu jen jeden start, ale mělo by jít o první demonstrační let rakety Ceres-2 s nákladem několika družic. Provozovatelem raket Ceres je čínská společnost Galactic Energy.
Výročí
5. ledna 1901 (125 let) se narodil Jaroslav Štěpánek. Působil v pražské meteorické sekci a je spoluautorem Gnomonického atlasu hvězdné oblohy, který vyšel roku 1940 (spoluautoři Jan Kvíčala, Alois Vrátník). V tomto roce mu za toto dílo byla udělena Nušlova cena České astronomické společnosti.
9. ledna 1986 (40 let) objevil Stephen Synnott na snímcích Voyageru 2 Uranův měsíček Cressida.
10. ledna 1936 (90 let) se narodil americký astronom Robert Woodrow Wilson. Společně s Arno Penziasem objevil v roce 1964 reliktní záření. Za tento objev dostali společně Nobelovu cenu v roce 1978.
10. ledna 2011 (15 let) NASA oznámila objev první kamenné exoplanety v datech teleskopu Kepler, nazvané Kepler-10b. Planeta o hmotnosti 1,4 Země však obíhá mateřskou hvězdu Kepler-10 příliš blízko a teplota na povrchu přesahuje 1500 °C, což by roztavilo zlato i železo. datum oznámení není datem objevu. Planeta byla pozorována už v datech získaných mezi květnem 2009 a prvními dny ledna 2010.
Výhled na příští týden
Ranní srpek Měsíce ve Štíru
Vývoz SLS na rampu
Výročí: Uran – Desdemona, Rosalind, Belinda
Výročí: Francis Gladheim Pease
Výročí: Helios-B
Výročí: Stardust, návrat vzorků
Výročí: Pierre Méchain objev komety 2P/Encke
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
