Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2013

20. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 15. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 15. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 13. 5. do 19. 5.

Měsíc je vidět na večerní obloze. Končí viditelnost planety Jupiter, přidá se k němu Venuše. Celou noc můžeme pozorovat Saturn. Poslední týden možných přeletů ISS přes sluneční disk. Na Marsu se opět pracuje. Navštívit můžete Astronomický den v Jizerkách a Beskydech.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v sobotu 18. května v první čtvrti. O víkendu navštívil Jupiter, nyní pokračuje od souhvězdí Blíženců do Lva. Ideální večerní období na pozorování detailů na jeho povrchu.

 

Planety:
Jupiter (-1,9 mag) je večer už jen nízko nad severozápadem. postupně se k němu blíží jasnější Venuše (-3,9 mag).

Saturn (0,2 mag) je viditelný celou noc. Nachází se na pomezí Vah a Panny, asi 15° východně od Spiky v Panně. Jeho výška nad obzorem není ideální, ale vypozorovat se dá řada detailů. Počínaje prstencem, dále Cassiniho dělením v něm, pásy v atmosféře nebo několika měsíčky okolo.

Slunce je stále pokryto většími skvrnami a probíhá zvýšená aktivita. O víkendu byla nejaktivnější oblastí na jeho povrchu AR 1745, která se v neděli vynořila u východního okraje. Pokud aktivita nezeslábne, tak za několik dnů poblíž středu Slunce by mohla být zajímavá i pro dění na Zemi. Zvýšená aktivita je i v dalších částech slunečního kotouče. Objevilo se několik skupin s pěknými skvrnami. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Rozloučení s kometou PanSTARRS doplnění vítání komety Lemmon. C/2011 L4 (PanSTARRS), ač slábnoucí, stále je pěkná ve větším dalekohledu. Aktuálně ji začne na ranní obloze doplňovat jiná, snad i trochu jasnější kometa C/2012 F6 (Lemmon). Zatímco PanSTARRS vypadá jako téměř dokonale rozevřený vějíř, Lemmon má klasicky dva ohony. Vyhledávací mapky: PanSTARRS, Lemmon.

Přelety ISS probíhají ve dne a blíží se na ranní oblohu. Po ránu se tedy dá zachytit také její přelet přes sluneční disk. Využijte serveru Calsky.com pro přesnou předpověď na vašem stanovišti. Podrobnosti zde.

Kosmonautika:

  • Opportunity na Marsu se opět probírá k životu. Jak potvrdili technici z JPL, robot se probudil ze stand-by režimu a odeslal na Zemi první informace. Mezi nimi i snímek Slunce. Na oplátku mu byly zaslány pokyny pro příští den na Marsu. My tak alespoň víme, že Slunce na Marsu pořád svítí :-) Nicméně ze zpráv sledování atmosféry družicí MRO vyplývá, že v oblasti Acidalia-Chryse došlo k lokální prachové bouři, což se projeví i v oblasti Meridiani, kde se Opportunity nachází. Snímky skutečně ukazují zvýšenou prašnost atmosféry. To by mělo trvat asi týden.
    V oblasti kráteru Gale, kde je Curiosity je atmosféra čistá. Rover nyní zkoumá materiál, který byl vyvrtán z hornin v lokalitě, kde nyní stojí (John Klein v Yellowknife Bay). V plánu je další vrtání a ohmatávání laserem.
     

Výročí:

  • 14. května 1973 (40 let) odstartovala velká americká laboratoř Skylab. Poté co byl utlumen projekt Apollo, byla raketa Saturn V využita k vynesení této laboratoře. Šlo vlastně o upravený 3. stupeň rakety. Po vynesení na oběžnou dráhu se objevily závažné potíže. Především se plně neotevřely sluneční panely a také nadměrně stoupala vnitřní teplota. První posádka tedy měla za úkol stanici opravit, což se podařilo a stanici celkem navštívily tři posádky po třech astronautech. Ačkoli stanice měla zaniknout 11. července 1979 v atmosféře a zbytky měly spadnout do oceánu, části stanice dopadly na pevninu poblíž Perthu v západní Austrálii.
     
  • 15. května 1963 (50 let) odstartoval Gordon Cooper v lodi Mercury-Atlas 9. Jednalo se o poslední let v rámci programu Mercury. Následovaly dvoumístné lodě Gemini.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní planety
  • Výročí: Pioneer Venus 1
  • Výročí: Phoenix

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Skylab, Mercury-Atlas 9


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »