Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2017

20. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 17. května 2017 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 15. 5. do 21. 5. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno nízko na východě je jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce bylo již skoro týden zcela beze skvrn. SpaceX pokračuje ve čtrnáctidenní kadenci startů ze Floridy. Nyní je na spadnutí let s dosud nejtěžší družicí na GTO. Nedočkáme se tedy ani záchrany prvního stupně. Proběhl jubilejní 200. výstup z ISS do volného kosmu.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 19. května ve 2:33 SELČ. Pokud bychom se dívali na oblohu v sobotu 20. května po třetí hodině, zjistili bychom, že Měsíc krátce po poslední čtvrti vychází přibližně na východě a nedaleko něj asi o stupeň výše je také hvězda lambda Aquarii. Pokud bychom pak pátrali v dalekohledu doleva, nalezli bychom dvojici hvězd 6. velikosti 81 a 82 Aquarii. No a nakonec pod hvězdou číslo 82 by byla ještě jedna slabší, planeta Neptun. Pokud tomuto setkání bude přát počasí, úkaz i tak bude jen asi pět stupňů nad obzorem na počátku svítání, tedy žádná hitparáda.

Planety:
Večer je velmi nízko nad severozápadem Mars (1,6 mag), ale je opravdu téměř nepozorovatelný. Jupiter (–2,3 mag) je vidět už od soumraku poměrně vysoko téměř nad jihem. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,2 mag) vychází již po 23. hodině, ale období dobré viditelnosti stále spadá až do druhé poloviny noci. Nachází se bohužel jen nízko v letní Mléčné dráze na pomezí Střelce a Štíra.
Ráno za svítání se nízko nad východem objevuje Venuše (–4,4 mag).

Přechody GRS   Úkazy měsíců
15. 5. 0:35 | 20:25   20. 5. Ganymed přechod měsíce konec 19:03
Ganymed přechod stínu 20:23 – 22:42
Europa zákryt zač. 21:13
17. 5. 2:10 | 22:05   21. 5. Io přechod měsíce (23:27) – 1:38
Io přechod stínu 0:21 – 2:32
Europa zatmění konec 1:26
19. 5. 23:40      
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Téměř celý minulý týden jsme nemohli na povrchu vidět ani jedinou skvrnu. Už to samo o sobě je zajímavé. Tentokrát se už uklidnila i geomagnetická aktivita. Poslední zajímavé polární záře byly ve vyšších šířkách zaznamenány na konci dubna. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.

Komety ve 20. a 21. týdnu 2017. Přehledová mapa z programu Guide 9
Komety ve 20. a 21. týdnu 2017. Přehledová mapa z programu Guide 9

Pokud vás zajímají komety, opět nastává období jejich dobré viditelnosti, neboť na obloze nebude zářit jasný Měsíc. Na přiloženém přehledovém obrázku můžeme vidět mapu oblohy při pohledu nad východ ve 23 hodin našeho času. Níže pod souhvězdím Lyry, přesněji ve spodní části Herkula se pohybuje 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a výše na obloze v Pastýři najdeme kometu C/2015 V2 (Johnson). Dá se předpokládat, že v závislosti na tmavosti oblohy pozorovatele, budou obě komety viditelné už malým nebo větším triedrem.

Mapa poloh komety 41P ve 20. a 21. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety 41P ve 20. a 21. týdnu 2017. Data: Guide 9

Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 20. a 21. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 20. a 21. týdnu 2017. Data: Guide 9

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice zažila v minulém týdnu již jubilejní 200. výstup do volného kosmu. V odkazu na videu jsou místy velmi hezké záběry.
  • Na rampě 39A na Floridě už zase stojí raketa Falcon 9. Má za sebou i statický zážeh a nic tedy nebrání startu, který je v plánu v noci na úterý. Na palubě je družice Inmarsat 5 F4, která bude dosud nejtěžším nákladem vyneseným raketou Falcon 9 na dráhu přechodovou je geostacionární (GTO). Původně měla tato družice startovat na Falconu Heavy, ale stále se zvyšující nosnost Falconu 9 umožnila přesun na tuto raketu, ovšem znamená to zároveň, že nebude možné zachránit první stupeň, protože by na to nebylo palivo. Raketa bude tedy postrádat typická roštová kormidla i přistávací nohy. Pro nadšence připomínáme, že živě česky komentovaný přenos přinese zhruba od jedné ráno kosmonautix.cz.

Výročí

  • 15. května 1947 (70 let) se narodil český astrofyzik a popularizátor vědy RNDr. Zdeněk Mikulášek. Veřejnosti bude nejspíše známý především svou publikační činností. Spolu s bývalým ředitelem brněnské hvězdárny Zdeňkem Pokorným a Zdeňkem Horským napsal knihu Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru. Na ni pak navázaly série „Záludných otázek“. V Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se zabývá fyzikou hvězd.
  • 18. května 2007 (10 let) zemřel francouzský fyzik Pierre-Gilles de Gennes. Spolu s kolegy zkoumal zejména magnetismus a rozptyl neutronů. Hodně se věnoval popularizaci vědy a býval někdy označován jako Isaac Newton moderní doby. Roku 1991 obdržel Nobelovu cenu za fyziku.
  • 20. května 1947 (70 let) zemřel významný fyzik německo-maďarského původu a rodák z Bratislavy Philipp Eduard Anton von Lenard. Zabýval se fotoelektrickým jevem, katodovými paprsky či luminiscencí a za jeho výzkum mu byla roku 1905 udělena Nobelova cena.
  • 20. května 1927 (90 let) se narodil český fyzik, matematik a astronom RNDr. Ivan Šolc. Je autorem mnoha vědeckých publikací a známý je jako tvůrce řetězového interferenčně polarizačního úzkopásmového filtru pro pozorování Slunce. Setkat se lze rovněž se Šolcovým zrcátkem, které umožňuje pozorování slunečních skvrn i bez dalekohledu. Hvězdárna Turnov mu vděčí za významný finanční dar, díky kterému mohla být postavena.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Měsíc letos nejblíže Zemi
  • Výročí: Mercury (Aurora 7), Malcolm Carpenter

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Zdeněk Mikulášek, De Gennes, Von Lenard, Ivan Šolc


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »