Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2018

20. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 16. května 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 14. 5. do 20. 5. 2018. Měsíc bude v novu. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Podíváme se také na skupinu hvězd v souhvězdí Vlasy Bereniky. Fanoušek kosmonautiky jistě nepřehlédl první start finální verze rakety Falcon 9. Před 45 lety odstartovala poslední raketa Saturn V se stanicí Skylab.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 15. května ve 13:48 SELČ. Ve středu bude ještě nízko nad obzorem 15° pod Venuší, ale ve čtvrtek už jej snadno nalezneme za soumraku v konjunkci s Venuší, od které jej bude dělit vzdálenost asi 5 stupňů.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je vidět celou noc. Saturn (0,2 mag) a Mars (−0,8 mag) jsou nízko a nejvýše je najdeme nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: V noci na pondělí 14. května začíná ve 2:52 přechod Ganymedu a ve 3:07 jeho stínu. 14. května večer ve 21:34 nastává zákryt Europy a v 0:03 (15. května po půlnoci) končí jeho zatmění. 17. května proběhne přechod Io a jeho stínu. Přechod probíhá od 1:08 do 3:14, přechod stínu 1:19 až 3:28. 17. května večer ve 22:17 nastává zákryt Io a 18. května v 0:36 končí jeho zatmění. Další přechod Io končí 18. května ve 21:42 a přechod stínu ve 21:56.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 14. května ve 2:35 a ve 22:25, 17. května v 0:05 a 19. května v 1:45 a 21:35.

Aktivita Slunce je nízká. Povrch Slunce je čistý. Výjimečně se nějaká skvrnka objeví. Podobně málo je i protuberancí. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Melotte 111, Coma Cluster
Tohoto objektu si už musel všimnout leckterý pozorný obdivovatel tmavší noční oblohy, protože jde o nápadnou skupinu hvězd východně od souhvězdí Lva. Stačí počkat, až se setmí a zahledět se doleva od souhvězdí Lva. Zde se nachází souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices) a od toho tedy Coma Cluster, hvězdokupa ve Vlasech Bereniky.  Nachází se zde i mnoho galaxií, například krásná jehlová galaxie NGC 4565, ale o té zase třeba někdy příště.

Kosmonautika

Falcon 9 dosáhl po dalších vylepšeních své finální verze Block 5. Nyní lze asi čekat jen drobná vylepšení této rakety, která má být mnohonásobně znovupoužitelná (pokud jde o první stupeň). Start s družicí Bangabandhu-1 proěhl 11. května úspěšně a první stupeň už je na cestě do přístavu.

Nakonec až 8. května Čína vypustila raketu CZ- 4C s družicí Gaofen 5 určenou k dálkovému průzkumu Země.

NASA v týdnu potvrdila, že součástí mise Mars Rover 2020 bude i malý vrtulníček, tedy autonomní dron, který má vykonat asi pět zkušebních letů na Marsu v okolí robotického vozítka.

V plánech na tento týden je 16. května vycházka na ISS, kterou mají provést A. Feustel a R. Arnold. Dále 19. května je v plánu start rakety Falcon 9 s pěti družicemi Iridium NEXT a dvěma družicemi GRACE-FO. 20. května má z kosmodromu ve Virginii startovat raketa Antares s nákladní lodí Cygnus k ISS.

Výročí

14. května 1973 (45 let) odstartovala velká americká orbitální laboratoř Skylab. Poté co byl utlumen projekt Apollo, byla raketa Saturn V využita k vynesení této laboratoře. Šlo vlastně o upravený 3. stupeň rakety. Po vynesení na oběžnou dráhu se objevily závažné potíže. Především se plně neotevřely sluneční panely a také nadměrně stoupala vnitřní teplota. První posádka tedy měla za úkol stanici opravit, což se podařilo a stanici celkem navštívily tři posádky po třech astronautech. Ačkoli stanice měla zaniknout 11. července 1979 v atmosféře a zbytky měly spadnout do oceánu, části stanice dopadly na pevninu poblíž Perthu v západní Austrálii.

15. května 1963 (55 let) odstartoval Gordon Cooper v lodi Mercury-Atlas 9. Jednalo se o poslední let v rámci programu Mercury. Následovaly dvoumístné lodě Gemini.

20. května 1978 (40 let) odstartovala americká sonda Pioneer Venus 1. Na oběžnou dráhu kolem Venuše se dostala 4. prosince. Výsledek jejího radarového mapování povrchu si možná pamatujete z nejedné starší knihy.

Výhled na příští týden 

  • kvasar 3C 273
  • Výročí: Skylab 2
  • Výročí: Phoenix

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer Venus 1, Mercury-Atlas 9, Skylab, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »