Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2018

20. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 16. května 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 14. 5. do 20. 5. 2018. Měsíc bude v novu. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Podíváme se také na skupinu hvězd v souhvězdí Vlasy Bereniky. Fanoušek kosmonautiky jistě nepřehlédl první start finální verze rakety Falcon 9. Před 45 lety odstartovala poslední raketa Saturn V se stanicí Skylab.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 15. května ve 13:48 SELČ. Ve středu bude ještě nízko nad obzorem 15° pod Venuší, ale ve čtvrtek už jej snadno nalezneme za soumraku v konjunkci s Venuší, od které jej bude dělit vzdálenost asi 5 stupňů.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je vidět celou noc. Saturn (0,2 mag) a Mars (−0,8 mag) jsou nízko a nejvýše je najdeme nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: V noci na pondělí 14. května začíná ve 2:52 přechod Ganymedu a ve 3:07 jeho stínu. 14. května večer ve 21:34 nastává zákryt Europy a v 0:03 (15. května po půlnoci) končí jeho zatmění. 17. května proběhne přechod Io a jeho stínu. Přechod probíhá od 1:08 do 3:14, přechod stínu 1:19 až 3:28. 17. května večer ve 22:17 nastává zákryt Io a 18. května v 0:36 končí jeho zatmění. Další přechod Io končí 18. května ve 21:42 a přechod stínu ve 21:56.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 14. května ve 2:35 a ve 22:25, 17. května v 0:05 a 19. května v 1:45 a 21:35.

Aktivita Slunce je nízká. Povrch Slunce je čistý. Výjimečně se nějaká skvrnka objeví. Podobně málo je i protuberancí. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Melotte 111, Coma Cluster
Tohoto objektu si už musel všimnout leckterý pozorný obdivovatel tmavší noční oblohy, protože jde o nápadnou skupinu hvězd východně od souhvězdí Lva. Stačí počkat, až se setmí a zahledět se doleva od souhvězdí Lva. Zde se nachází souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices) a od toho tedy Coma Cluster, hvězdokupa ve Vlasech Bereniky.  Nachází se zde i mnoho galaxií, například krásná jehlová galaxie NGC 4565, ale o té zase třeba někdy příště.

Kosmonautika

Falcon 9 dosáhl po dalších vylepšeních své finální verze Block 5. Nyní lze asi čekat jen drobná vylepšení této rakety, která má být mnohonásobně znovupoužitelná (pokud jde o první stupeň). Start s družicí Bangabandhu-1 proěhl 11. května úspěšně a první stupeň už je na cestě do přístavu.

Nakonec až 8. května Čína vypustila raketu CZ- 4C s družicí Gaofen 5 určenou k dálkovému průzkumu Země.

NASA v týdnu potvrdila, že součástí mise Mars Rover 2020 bude i malý vrtulníček, tedy autonomní dron, který má vykonat asi pět zkušebních letů na Marsu v okolí robotického vozítka.

V plánech na tento týden je 16. května vycházka na ISS, kterou mají provést A. Feustel a R. Arnold. Dále 19. května je v plánu start rakety Falcon 9 s pěti družicemi Iridium NEXT a dvěma družicemi GRACE-FO. 20. května má z kosmodromu ve Virginii startovat raketa Antares s nákladní lodí Cygnus k ISS.

Výročí

14. května 1973 (45 let) odstartovala velká americká orbitální laboratoř Skylab. Poté co byl utlumen projekt Apollo, byla raketa Saturn V využita k vynesení této laboratoře. Šlo vlastně o upravený 3. stupeň rakety. Po vynesení na oběžnou dráhu se objevily závažné potíže. Především se plně neotevřely sluneční panely a také nadměrně stoupala vnitřní teplota. První posádka tedy měla za úkol stanici opravit, což se podařilo a stanici celkem navštívily tři posádky po třech astronautech. Ačkoli stanice měla zaniknout 11. července 1979 v atmosféře a zbytky měly spadnout do oceánu, části stanice dopadly na pevninu poblíž Perthu v západní Austrálii.

15. května 1963 (55 let) odstartoval Gordon Cooper v lodi Mercury-Atlas 9. Jednalo se o poslední let v rámci programu Mercury. Následovaly dvoumístné lodě Gemini.

20. května 1978 (40 let) odstartovala americká sonda Pioneer Venus 1. Na oběžnou dráhu kolem Venuše se dostala 4. prosince. Výsledek jejího radarového mapování povrchu si možná pamatujete z nejedné starší knihy.

Výhled na příští týden 

  • kvasar 3C 273
  • Výročí: Skylab 2
  • Výročí: Phoenix

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer Venus 1, Mercury-Atlas 9, Skylab, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »