Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 18. května 2022 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 16. května v 6:14 SELČ. Protože se nachází poblíž uzlového bodu své dráhy, kdy úplněk nastává v době, kdy Měsíc protíná rovinu, v níž obíhá Země kolem Slunce, nastane úplné zatmění Měsíce. Tento úkaz však u nás nebude viditelný. Museli bychom vycestovat na západ. Uvidíme však zatmění částečné, ráno 16. 5. nízko nad jihozápadním obzorem.

Planety
Ráno svítá již ve 4 hodiny. Tou dobou můžeme vidět nejvýše Saturn (0,8 mag), který je více než 10° vysoko nad jihovýchodem. Nízko nad východem, jen asi 5° jsou Mars (0,8 mag) a Jupiter (−2,2 mag). Extrémně nízko je Venuše (−4 mag), která je ještě viditelná díky své vysoké jasnosti. 18. května nastane konjunkce Marsu s Neptunem. Úhlově od sebe budou 32 obloukových minut. Otázkou je, zda by šel úkaz vidět nízko nad obzorem za dostatečné tmy, což obnáší zkusit to kolem 3:45 SELČ, takže to berme spíše jako zajímavost.

Aktivita Slunce je zvýšená. Nejlepší pohled na skvrny nabízí aktivní oblast číslo 3007, která byla o víkendu poblíž středu slunečního kotouče. Velmi dobře vypadají také oblasti se skvrnami ve vychodní části viditelné polokoule Slunce. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

První snímek černé díry Sgr A* v centru Galaxie Autor: EHT Collaboration
První snímek černé díry Sgr A* v centru Galaxie
Autor: EHT Collaboration
Ve středu Mléčné dráhy, naší Galaxie, se nachází supermasivní černá díra o hmotnosti asi 4 milionů Sluncí. Tuto informaci máme již dlouho. Ovšem přímý pohled na černou díru a její okolí byl možný až spojením sil radioteleskopů po celé zeměkouli. Tento projekt, nazvaný Event Horizon Telescope již v minulosti přinesl první snímek černé díry M87* ve stejnojmenné galaxii z kupy v souhvězdí Panny. Nyní máme tedy poprvé možnost pohlédnout na naši menší, ale stále obří černou díru Sgr*.

InSight na Marsu zaznamenala dosud nejsilnější otřes. Sonda je již na hraně životnosti, vzhledem k nedostatku energie z velmi zaprášených solárních panelů. Je štěstím, že stále zaznamenává otřesy, které mohou pomoci odhalit detaily o nitru Marsu. A poslední otřes s magnitudo 5 byl tedy zatím největší na Marsu zaznamenaný. Detaily, odkud pocházel, a jak pomohl, se dozvíme s odstupem.

JWST je ve fázi ověřování funkce přístrojů. Kosmonautix.cz přinesl článek o všech 17 režimech, v kterých mohou jednotlivé přístroje dalekohledu pracovat.

Kosmonautika

V sobotu 14. května obstaraly dvě rakety Falcon 9 vynesení dvou várek družic Starlink. Celkem 106 kusů bylo vyneseno z floridského kosmodromu (rampy SLC-40) a z kalifornského kosmodromu Vandenberg (rampa SLC-4E). První stupně rakety v obou případech úspěšně přistály na mořské plošině. Ve středu 18. května v 11:15 SELČ je v plánu start dalšího Falconu 9 se Starlinky (z rampy LC-39A) floridského kosmodromu.

Čínská nákladní loď Tianzhou-4 úspěšně dorazila k orbitální stanici Tiangong (Nebeský palác). Start obstarala raketa CZ-7 9. května a k připojení došlo o den později.

Nákladní loď Progress MS-18 uskutečnila více než desetiminutový zážeh svých motorů, kterými zvýšila dráhu orbitální stanice ISS o 1900 metrů na průměrných 418 km.

Společnost ULA plánuje na 20. květen test lodi Starliner. Mise OFT-2 by měla ověřit, zda je loď schopna manévrovat na oběžné dráze, připojit se ke stanici ISS a úspěšně přistát na Zemi. Vše proběhne pochopitelně bez posádky. Níže vložené video ukazuje plánovaný průběh mise.

Výročí

20. května 1927 (95 let) se narodil český fyzik, matematik a astronom RNDr. Ivan Šolc. Je autorem mnoha vědeckých publikací a známý je jako tvůrce řetězového interferenčně polarizačního úzkopásmového filtru pro pozorování Slunce. Setkat se lze rovněž se Šolcovým zrcátkem, které umožňuje pozorování slunečních skvrn i bez dalekohledu. Hvězdárna Turnov mu vděčí za významný finanční dar, díky kterému mohla být postavena.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc s ranními planetami
  • výročí: Mercury (Aurora 7), Malcolm Carpenter

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Ivan Šolc, Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »