20. vesmírný týden 2022

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 16. května v 6:14 SELČ. Protože se nachází poblíž uzlového bodu své dráhy, kdy úplněk nastává v době, kdy Měsíc protíná rovinu, v níž obíhá Země kolem Slunce, nastane úplné zatmění Měsíce. Tento úkaz však u nás nebude viditelný. Museli bychom vycestovat na západ. Uvidíme však zatmění částečné, ráno 16. 5. nízko nad jihozápadním obzorem.

Planety
Ráno svítá již ve 4 hodiny. Tou dobou můžeme vidět nejvýše Saturn (0,8 mag), který je více než 10° vysoko nad jihovýchodem. Nízko nad východem, jen asi 5° jsou Mars (0,8 mag) a Jupiter (−2,2 mag). Extrémně nízko je Venuše (−4 mag), která je ještě viditelná díky své vysoké jasnosti. 18. května nastane konjunkce Marsu s Neptunem. Úhlově od sebe budou 32 obloukových minut. Otázkou je, zda by šel úkaz vidět nízko nad obzorem za dostatečné tmy, což obnáší zkusit to kolem 3:45 SELČ, takže to berme spíše jako zajímavost.

Aktivita Slunce je zvýšená. Nejlepší pohled na skvrny nabízí aktivní oblast číslo 3007, která byla o víkendu poblíž středu slunečního kotouče. Velmi dobře vypadají také oblasti se skvrnami ve vychodní části viditelné polokoule Slunce. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Ve středu Mléčné dráhy, naší Galaxie, se nachází supermasivní černá díra o hmotnosti asi 4 milionů Sluncí. Tuto informaci máme již dlouho. Ovšem přímý pohled na černou díru a její okolí byl možný až spojením sil radioteleskopů po celé zeměkouli. Tento projekt, nazvaný Event Horizon Telescope již v minulosti přinesl první snímek černé díry M87* ve stejnojmenné galaxii z kupy v souhvězdí Panny. Nyní máme tedy poprvé možnost pohlédnout na naši menší, ale stále obří černou díru Sgr*.

InSight na Marsu zaznamenala dosud nejsilnější otřes. Sonda je již na hraně životnosti, vzhledem k nedostatku energie z velmi zaprášených solárních panelů. Je štěstím, že stále zaznamenává otřesy, které mohou pomoci odhalit detaily o nitru Marsu. A poslední otřes s magnitudo 5 byl tedy zatím největší na Marsu zaznamenaný. Detaily, odkud pocházel, a jak pomohl, se dozvíme s odstupem.

JWST je ve fázi ověřování funkce přístrojů. Kosmonautix.cz přinesl článek o všech 17 režimech, v kterých mohou jednotlivé přístroje dalekohledu pracovat.

Kosmonautika

V sobotu 14. května obstaraly dvě rakety Falcon 9 vynesení dvou várek družic Starlink. Celkem 106 kusů bylo vyneseno z floridského kosmodromu (rampy SLC-40) a z kalifornského kosmodromu Vandenberg (rampa SLC-4E). První stupně rakety v obou případech úspěšně přistály na mořské plošině. Ve středu 18. května v 11:15 SELČ je v plánu start dalšího Falconu 9 se Starlinky (z rampy LC-39A) floridského kosmodromu.

Čínská nákladní loď Tianzhou-4 úspěšně dorazila k orbitální stanici Tiangong (Nebeský palác). Start obstarala raketa CZ-7 9. května a k připojení došlo o den později.

Nákladní loď Progress MS-18 uskutečnila více než desetiminutový zážeh svých motorů, kterými zvýšila dráhu orbitální stanice ISS o 1900 metrů na průměrných 418 km.

Společnost ULA plánuje na 20. květen test lodi Starliner. Mise OFT-2 by měla ověřit, zda je loď schopna manévrovat na oběžné dráze, připojit se ke stanici ISS a úspěšně přistát na Zemi. Vše proběhne pochopitelně bez posádky. Níže vložené video ukazuje plánovaný průběh mise.

Výročí

20. května 1927 (95 let) se narodil český fyzik, matematik a astronom RNDr. Ivan Šolc. Je autorem mnoha vědeckých publikací a známý je jako tvůrce řetězového interferenčně polarizačního úzkopásmového filtru pro pozorování Slunce. Setkat se lze rovněž se Šolcovým zrcátkem, které umožňuje pozorování slunečních skvrn i bez dalekohledu. Hvězdárna Turnov mu vděčí za významný finanční dar, díky kterému mohla být postavena.

Výhled na příští týden 

• Měsíc s ranními planetami
• výročí: Mercury (Aurora 7), Malcolm Carpenter

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).