Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2018

21. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 23. května 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 21. 5. do 27. 5. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nad západem jasná Venuše, právě tu nyní opravdu musíme doporučit k pozorování a to nejlépe už za dne, nebo při západu Slunce. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Před 45 lety startovala první (oprávarenská) mise ke stanici Skylab a před deseti roky letěla k Marsu sonda Phoenix, která byla úspěšným předchůdcem mise InSight, která odstartovala nedávno.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 22. května v 5:49 SELČ. Na své cestě oblohou bude v noci na úterý také několik stupňů od hvězdy Regulus ve Lvu.

Jupiter Autor: Pavel Prokop
Jupiter
Autor: Pavel Prokop
Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je vidět celou noc. Saturn (0,2 mag) a Mars (−1 mag) jsou nízko a nejvýše je najdeme nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 21. května ve 23:48 nastává zákryt Europy. 22. května ve 2:38 končí zatmění Europy. 23. května ve 20:46 končí přechod stínu Europy. 24. května ve 2:52 začíná přechod Io a ve 3:13 i jeho stínu. 24. května ve 22:56 končí zatmění Ganymedu, ve 23:59 začíná zákryt Io, jehož zatmění končí tu samou noc ve 2:30. 25. května probíhá přechod Io a jeho stínu. Měsíc přechází 21:18 – 23:26, stín 21:41 – 23:51. 26. května ve 20:59 končí zatmění Io.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 21. května ve 23:15, 24. května v 0:50 a 20:45 a 26. května ve 2:30 a 22:20.

Aktivita Slunce zůstává na velmi nízké úrovni. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Venuše vysoko na obloze

Odrazy Venuše a Měsíce
Odrazy Venuše a Měsíce
Večerní viditelnost Venuše je v současnosti vynikající. Úhlově už je poměrně daleko od Slunce a zdánlivá dráha Slunce po obloze, ekliptika, stále ještě svírá dost velký úhel vůči obzoru. Díky tomu je Venuše při západu Slunce pěkně viditelná ve výšce větší, než 20 stupňů. Vzhledem k tomu, že během největší východní elongace už bude planeta níže nad obzorem, máme nyní ideální příležitost ji sledovat. Vůbec nejlepší bývá vyhledat si ji ještě ve dne, např. hodinu před západem Slunce, kdy je kolikrát klidnější obraz. Využívají toho i fotografové. Ti navíc v modrém a především ultrafialovém světle dokáží zachytit detaily v její atmosféře a to je při nynější fázi lepší, než až z ní bude velký srpek.

Kosmonautika

16. května proběhla 50. americká vycházka do volného kosmu, kterou z paluby ISS provedli astronauti Feustel a Arnold.

20. května se má k Měsíci vydat čínská retranslační sonda Queqiao. Ta se má usadit v libračním centru L2 a pomoct budoucí misi na odvrácenou stranu Měsíce. Start je v plánu kolem 23. hodiny našeho času.

Na startovní rampě kosmodromu Wallops ve Virginii už je připravena raketa Antares s nákladní lodí Cygnus, která se v rámci zásobovací mise OA-9 vydá k ISS. Start je v plánu (po odkladu) v pondělí 21. května v 10:39 SELČ.

Statický zážeh už má za sebou i raketa Falcon 9, která bude startovat 22. května ve 21:48 z kalifornského kosmodromu Vandenberg. Na palubě bude dvojice družic na výzkum gravitačního pole Země (GRACE-FO) a také pětice družic Iridium-NEXT.

Pokud jste zaznamenali, Curiosity na Marsu měla problémy s vrtákem. Technici se je nakonec rozhodli překlenout tak, že vrták nebude používat opěrný mechanismus po stranách a po testech na Zemi se nyní chystá vrtání na Marsu. Vrták se již dotýká vybraného zajímavého vrstevnatého kamene.

Výročí

25. května 1973 (45 let) odstartovala první posádka k orbitální stanici Skylab. Raketa Saturn IB vynesla loď Apollo s astronauty Conradem, Kerwinem a Weitzem na palubě. Jejich hlavním úkolem ale bylo nejprve opravit poškozenou stanici, která se přehřívala. Instalovali tzv. slunečník. Pak už mise proběhla až do konce úspěšně a na ně navázaly ještě další dvě.

25. května 2008 (10 let) přistála v polární oblasti Marsu sonda Phoenix. Potvrdila zde přítomnost ledu hned pod povrchem. Pracovala do 2. listopadu téhož roku, zřejmě pro mráz a nedostatek sluneční energie. Na její úspěšný design navazuje mise InSight, která k Marsu právě odstartovala.

28. května 1923 (95 let) se narodil Bohumil Maleček, čestný člen České astronomické společnosti a bývalý ředitel hvězdárny ve Valašském Meziříčí.

Výhled na příští týden 

  • otevřená hvězdokupa M 39
  • Výročí: kometa Donati
  • Výročí: Veněra 15
  • Výročí: Mars Express

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Phoenix, Skylab, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2018

33. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 13. 8. do 19. 8. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn, celou noc Mars a nad ránem Neptun a Uran. Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Na obloze připomínáme též kometu 21P a zákryt hvězdy planetkou Gotho. Sonda Parker Solar Probe je úspěšně na cestě ke Slunci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Leo Triplet (M65, M66, NGC3628)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2018 obdržel snímek „Leo Triplet“, jehož autorem je Pavel Pech   Na noční obloze se nalézá nepřeberné množství zajímavých objektů či jejich skupin. Jednou z nich je i skupina tří galaxií, nazvaná též Leo Triplet. To proto, že ji na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27

Planetární mlhovina M27 "Činka".

Další informace »