Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2018

21. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 23. května 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 21. 5. do 27. 5. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nad západem jasná Venuše, právě tu nyní opravdu musíme doporučit k pozorování a to nejlépe už za dne, nebo při západu Slunce. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Před 45 lety startovala první (oprávarenská) mise ke stanici Skylab a před deseti roky letěla k Marsu sonda Phoenix, která byla úspěšným předchůdcem mise InSight, která odstartovala nedávno.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 22. května v 5:49 SELČ. Na své cestě oblohou bude v noci na úterý také několik stupňů od hvězdy Regulus ve Lvu.

Jupiter Autor: Pavel Prokop
Jupiter
Autor: Pavel Prokop
Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je vidět celou noc. Saturn (0,2 mag) a Mars (−1 mag) jsou nízko a nejvýše je najdeme nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 21. května ve 23:48 nastává zákryt Europy. 22. května ve 2:38 končí zatmění Europy. 23. května ve 20:46 končí přechod stínu Europy. 24. května ve 2:52 začíná přechod Io a ve 3:13 i jeho stínu. 24. května ve 22:56 končí zatmění Ganymedu, ve 23:59 začíná zákryt Io, jehož zatmění končí tu samou noc ve 2:30. 25. května probíhá přechod Io a jeho stínu. Měsíc přechází 21:18 – 23:26, stín 21:41 – 23:51. 26. května ve 20:59 končí zatmění Io.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 21. května ve 23:15, 24. května v 0:50 a 20:45 a 26. května ve 2:30 a 22:20.

Aktivita Slunce zůstává na velmi nízké úrovni. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Venuše vysoko na obloze

Odrazy Venuše a Měsíce
Odrazy Venuše a Měsíce
Večerní viditelnost Venuše je v současnosti vynikající. Úhlově už je poměrně daleko od Slunce a zdánlivá dráha Slunce po obloze, ekliptika, stále ještě svírá dost velký úhel vůči obzoru. Díky tomu je Venuše při západu Slunce pěkně viditelná ve výšce větší, než 20 stupňů. Vzhledem k tomu, že během největší východní elongace už bude planeta níže nad obzorem, máme nyní ideální příležitost ji sledovat. Vůbec nejlepší bývá vyhledat si ji ještě ve dne, např. hodinu před západem Slunce, kdy je kolikrát klidnější obraz. Využívají toho i fotografové. Ti navíc v modrém a především ultrafialovém světle dokáží zachytit detaily v její atmosféře a to je při nynější fázi lepší, než až z ní bude velký srpek.

Kosmonautika

16. května proběhla 50. americká vycházka do volného kosmu, kterou z paluby ISS provedli astronauti Feustel a Arnold.

20. května se má k Měsíci vydat čínská retranslační sonda Queqiao. Ta se má usadit v libračním centru L2 a pomoct budoucí misi na odvrácenou stranu Měsíce. Start je v plánu kolem 23. hodiny našeho času.

Na startovní rampě kosmodromu Wallops ve Virginii už je připravena raketa Antares s nákladní lodí Cygnus, která se v rámci zásobovací mise OA-9 vydá k ISS. Start je v plánu (po odkladu) v pondělí 21. května v 10:39 SELČ.

Statický zážeh už má za sebou i raketa Falcon 9, která bude startovat 22. května ve 21:48 z kalifornského kosmodromu Vandenberg. Na palubě bude dvojice družic na výzkum gravitačního pole Země (GRACE-FO) a také pětice družic Iridium-NEXT.

Pokud jste zaznamenali, Curiosity na Marsu měla problémy s vrtákem. Technici se je nakonec rozhodli překlenout tak, že vrták nebude používat opěrný mechanismus po stranách a po testech na Zemi se nyní chystá vrtání na Marsu. Vrták se již dotýká vybraného zajímavého vrstevnatého kamene.

Výročí

25. května 1973 (45 let) odstartovala první posádka k orbitální stanici Skylab. Raketa Saturn IB vynesla loď Apollo s astronauty Conradem, Kerwinem a Weitzem na palubě. Jejich hlavním úkolem ale bylo nejprve opravit poškozenou stanici, která se přehřívala. Instalovali tzv. slunečník. Pak už mise proběhla až do konce úspěšně a na ně navázaly ještě další dvě.

25. května 2008 (10 let) přistála v polární oblasti Marsu sonda Phoenix. Potvrdila zde přítomnost ledu hned pod povrchem. Pracovala do 2. listopadu téhož roku, zřejmě pro mráz a nedostatek sluneční energie. Na její úspěšný design navazuje mise InSight, která k Marsu právě odstartovala.

28. května 1923 (95 let) se narodil Bohumil Maleček, čestný člen České astronomické společnosti a bývalý ředitel hvězdárny ve Valašském Meziříčí.

Výhled na příští týden 

  • otevřená hvězdokupa M 39
  • Výročí: kometa Donati
  • Výročí: Veněra 15
  • Výročí: Mars Express

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Phoenix, Skylab, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »