Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2018

21. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 23. května 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 21. 5. do 27. 5. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nad západem jasná Venuše, právě tu nyní opravdu musíme doporučit k pozorování a to nejlépe už za dne, nebo při západu Slunce. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Před 45 lety startovala první (oprávarenská) mise ke stanici Skylab a před deseti roky letěla k Marsu sonda Phoenix, která byla úspěšným předchůdcem mise InSight, která odstartovala nedávno.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 22. května v 5:49 SELČ. Na své cestě oblohou bude v noci na úterý také několik stupňů od hvězdy Regulus ve Lvu.

Jupiter Autor: Pavel Prokop
Jupiter
Autor: Pavel Prokop
Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je vidět celou noc. Saturn (0,2 mag) a Mars (−1 mag) jsou nízko a nejvýše je najdeme nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 21. května ve 23:48 nastává zákryt Europy. 22. května ve 2:38 končí zatmění Europy. 23. května ve 20:46 končí přechod stínu Europy. 24. května ve 2:52 začíná přechod Io a ve 3:13 i jeho stínu. 24. května ve 22:56 končí zatmění Ganymedu, ve 23:59 začíná zákryt Io, jehož zatmění končí tu samou noc ve 2:30. 25. května probíhá přechod Io a jeho stínu. Měsíc přechází 21:18 – 23:26, stín 21:41 – 23:51. 26. května ve 20:59 končí zatmění Io.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 21. května ve 23:15, 24. května v 0:50 a 20:45 a 26. května ve 2:30 a 22:20.

Aktivita Slunce zůstává na velmi nízké úrovni. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Venuše vysoko na obloze

Odrazy Venuše a Měsíce
Odrazy Venuše a Měsíce
Večerní viditelnost Venuše je v současnosti vynikající. Úhlově už je poměrně daleko od Slunce a zdánlivá dráha Slunce po obloze, ekliptika, stále ještě svírá dost velký úhel vůči obzoru. Díky tomu je Venuše při západu Slunce pěkně viditelná ve výšce větší, než 20 stupňů. Vzhledem k tomu, že během největší východní elongace už bude planeta níže nad obzorem, máme nyní ideální příležitost ji sledovat. Vůbec nejlepší bývá vyhledat si ji ještě ve dne, např. hodinu před západem Slunce, kdy je kolikrát klidnější obraz. Využívají toho i fotografové. Ti navíc v modrém a především ultrafialovém světle dokáží zachytit detaily v její atmosféře a to je při nynější fázi lepší, než až z ní bude velký srpek.

Kosmonautika

16. května proběhla 50. americká vycházka do volného kosmu, kterou z paluby ISS provedli astronauti Feustel a Arnold.

20. května se má k Měsíci vydat čínská retranslační sonda Queqiao. Ta se má usadit v libračním centru L2 a pomoct budoucí misi na odvrácenou stranu Měsíce. Start je v plánu kolem 23. hodiny našeho času.

Na startovní rampě kosmodromu Wallops ve Virginii už je připravena raketa Antares s nákladní lodí Cygnus, která se v rámci zásobovací mise OA-9 vydá k ISS. Start je v plánu (po odkladu) v pondělí 21. května v 10:39 SELČ.

Statický zážeh už má za sebou i raketa Falcon 9, která bude startovat 22. května ve 21:48 z kalifornského kosmodromu Vandenberg. Na palubě bude dvojice družic na výzkum gravitačního pole Země (GRACE-FO) a také pětice družic Iridium-NEXT.

Pokud jste zaznamenali, Curiosity na Marsu měla problémy s vrtákem. Technici se je nakonec rozhodli překlenout tak, že vrták nebude používat opěrný mechanismus po stranách a po testech na Zemi se nyní chystá vrtání na Marsu. Vrták se již dotýká vybraného zajímavého vrstevnatého kamene.

Výročí

25. května 1973 (45 let) odstartovala první posádka k orbitální stanici Skylab. Raketa Saturn IB vynesla loď Apollo s astronauty Conradem, Kerwinem a Weitzem na palubě. Jejich hlavním úkolem ale bylo nejprve opravit poškozenou stanici, která se přehřívala. Instalovali tzv. slunečník. Pak už mise proběhla až do konce úspěšně a na ně navázaly ještě další dvě.

25. května 2008 (10 let) přistála v polární oblasti Marsu sonda Phoenix. Potvrdila zde přítomnost ledu hned pod povrchem. Pracovala do 2. listopadu téhož roku, zřejmě pro mráz a nedostatek sluneční energie. Na její úspěšný design navazuje mise InSight, která k Marsu právě odstartovala.

28. května 1923 (95 let) se narodil Bohumil Maleček, čestný člen České astronomické společnosti a bývalý ředitel hvězdárny ve Valašském Meziříčí.

Výhled na příští týden 

  • otevřená hvězdokupa M 39
  • Výročí: kometa Donati
  • Výročí: Veněra 15
  • Výročí: Mars Express

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Phoenix, Skylab, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »