Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2021

21. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 26. května 2021 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 5. do 30. 5. 2021. Měsíc bude v úplňku. Večer se nízko nad severozápadem vystřídá Merkur s Venuší a o něco výše je Mars. Ráno jsou nad jihovýchodem Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Čínský rover Ču-žung úspěšně sjel na povrch Marsu. Očekáváme další start Starlinků, které vídáte na obloze jako záhadné vláčky hvězd letících oblohou. Před 50 lety odstartovaly k Marsu sondy Mariner 9 a Mars 3.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 26. května ve 13:14 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku je tedy velmi nízko nad obzorem poměrně výrazná Venuše (−3,9 mag), ke které se shora blíží rychle slábnoucí Merkur (1,4 až 2,7 mag), jehož fáze je však v podobě zajímavého malého srpku. Planety budou v konjunkci o víkendu. O něco výše v Blížencích je Mars (1,7 mag). Ráno nad jihovýchodem jsou Saturn (0,6 mag) a Jupiter (−2,4 mag) a dají se už docela rozumně pozorovat dalekohledem.  

Aktivita Slunce je nízká, přesto se dá považovat za mírně zvýšenou. Občas se totiž objeví aktivní oblast se skvrnami a slabšími erupcemi. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Čínský rover Zhurong (Ču-žung) úspěšně sjel na povrch Marsu.

Kosmoplán Virgin Galactic, který se jmenuje VSS Unity, provedl v sobotu 22. května úspěšný testovací let do výšky asi 90 km.

Po krátkém odpočinku nám na obloze přibude další vláček družic Starlink. Start mise L28 je v plánu 26. května pomocí Falconu 9. Vláčky teček stále pozoruje řada lidí, proto je prosím informujte, že jde jen o telekomunikační družice, kterých je prostě moc a moc.

Tento týden jsou v plánu také start Sojuzu-2.1b s družicemi sítě OneWeb a čínské CZ-3B s družicí Fengyun-4B.

Z minulého týdne připomeňme úspěšný start čínské rakety CZ-4B s družicí Haiyang-2D a americké rakety Atlas V s družicí SBIRS-GEO 5 (družice varovného systému před raketami nepřátel).

Výročí

24. května 1981 (40 let) byl šťastnou shodou okolností objeven měsíc Neptunu Larissa. Skupina astronomů tehdy sledovala zákryt hvězdy Neptunem, což je příležitost k pozorování atmésféry nebo prstenců, když hvězda náhle blikla, protože ji zakryl neznámý měsíc Neptunu. Potvrzení jeho existence přišlo v roce 1989 při průletu sondy Voyager 2 kolem Neptunu.

25. května 1961 (60 let) pronesl J. F. Kennedy slavný projev ke kongresu s výzvou k dobytí Měsíce. Prohlédnout si můžete poznámky v textové podobě, zvukový záznam, nebo mírně krácený videozáznam.

26. května 1951 (70 let) se narodila americká astronautka Sally Ride(ová). V roce 1983 se na palubě raketoplánu Challenger (STS-7) stala první americkou astronautkou (a třetí ženou ve vesmíru v té době). Letěla ještě podruhé v rámci mise STS-41-G. Zemřela v roce 2012.

28. května 1936 (85 let) se narodil Jan Kolář z České kosmické kanceláře, čestný člen České astronomické společnosti.

28. května 1971 (50 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 3.

30. května 1966 (55 let) odstartovala k Měsíci sonda Surveyor 1. 2. června úspěšně přistála na Měsíci. Bylo to první americké měkké přistání. Sondu v roce 2009 vyfotografoval Lunar Reconaissance Orbiter (zdroj: Wikipedia).

30. května 1971 (50 let) odstartoval k Marsu Mariner 9. 14. listopadu 1971 byl naveden na oběžnou dráhu Marsu, kde pracoval až do října 1972. Protože jen těsně předstihl sovětské Mars 2 a 3, stal se prvním tělesem na oběžné dráze kolem jiné planety. Po několik měsíců trvající celoplanetární bouři poslal na Zemi detailní záběry povrchu Marsu. Snímky se staly základem pro předběžný výber míst přistání pozdější mise Viking.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce s ranními planetami
  • výročí: Gemini 9
  • výročí: Sojuz 11, start, nehoda při přistání

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »