Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2021

21. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 26. května 2021 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 5. do 30. 5. 2021. Měsíc bude v úplňku. Večer se nízko nad severozápadem vystřídá Merkur s Venuší a o něco výše je Mars. Ráno jsou nad jihovýchodem Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Čínský rover Ču-žung úspěšně sjel na povrch Marsu. Očekáváme další start Starlinků, které vídáte na obloze jako záhadné vláčky hvězd letících oblohou. Před 50 lety odstartovaly k Marsu sondy Mariner 9 a Mars 3.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 26. května ve 13:14 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku je tedy velmi nízko nad obzorem poměrně výrazná Venuše (−3,9 mag), ke které se shora blíží rychle slábnoucí Merkur (1,4 až 2,7 mag), jehož fáze je však v podobě zajímavého malého srpku. Planety budou v konjunkci o víkendu. O něco výše v Blížencích je Mars (1,7 mag). Ráno nad jihovýchodem jsou Saturn (0,6 mag) a Jupiter (−2,4 mag) a dají se už docela rozumně pozorovat dalekohledem.  

Aktivita Slunce je nízká, přesto se dá považovat za mírně zvýšenou. Občas se totiž objeví aktivní oblast se skvrnami a slabšími erupcemi. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Čínský rover Zhurong (Ču-žung) úspěšně sjel na povrch Marsu.

Kosmoplán Virgin Galactic, který se jmenuje VSS Unity, provedl v sobotu 22. května úspěšný testovací let do výšky asi 90 km.

Po krátkém odpočinku nám na obloze přibude další vláček družic Starlink. Start mise L28 je v plánu 26. května pomocí Falconu 9. Vláčky teček stále pozoruje řada lidí, proto je prosím informujte, že jde jen o telekomunikační družice, kterých je prostě moc a moc.

Tento týden jsou v plánu také start Sojuzu-2.1b s družicemi sítě OneWeb a čínské CZ-3B s družicí Fengyun-4B.

Z minulého týdne připomeňme úspěšný start čínské rakety CZ-4B s družicí Haiyang-2D a americké rakety Atlas V s družicí SBIRS-GEO 5 (družice varovného systému před raketami nepřátel).

Výročí

24. května 1981 (40 let) byl šťastnou shodou okolností objeven měsíc Neptunu Larissa. Skupina astronomů tehdy sledovala zákryt hvězdy Neptunem, což je příležitost k pozorování atmésféry nebo prstenců, když hvězda náhle blikla, protože ji zakryl neznámý měsíc Neptunu. Potvrzení jeho existence přišlo v roce 1989 při průletu sondy Voyager 2 kolem Neptunu.

25. května 1961 (60 let) pronesl J. F. Kennedy slavný projev ke kongresu s výzvou k dobytí Měsíce. Prohlédnout si můžete poznámky v textové podobě, zvukový záznam, nebo mírně krácený videozáznam.

26. května 1951 (70 let) se narodila americká astronautka Sally Ride(ová). V roce 1983 se na palubě raketoplánu Challenger (STS-7) stala první americkou astronautkou (a třetí ženou ve vesmíru v té době). Letěla ještě podruhé v rámci mise STS-41-G. Zemřela v roce 2012.

28. května 1936 (85 let) se narodil Jan Kolář z České kosmické kanceláře, čestný člen České astronomické společnosti.

28. května 1971 (50 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 3.

30. května 1966 (55 let) odstartovala k Měsíci sonda Surveyor 1. 2. června úspěšně přistála na Měsíci. Bylo to první americké měkké přistání. Sondu v roce 2009 vyfotografoval Lunar Reconaissance Orbiter (zdroj: Wikipedia).

30. května 1971 (50 let) odstartoval k Marsu Mariner 9. 14. listopadu 1971 byl naveden na oběžnou dráhu Marsu, kde pracoval až do října 1972. Protože jen těsně předstihl sovětské Mars 2 a 3, stal se prvním tělesem na oběžné dráze kolem jiné planety. Po několik měsíců trvající celoplanetární bouři poslal na Zemi detailní záběry povrchu Marsu. Snímky se staly základem pro předběžný výber míst přistání pozdější mise Viking.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce s ranními planetami
  • výročí: Gemini 9
  • výročí: Sojuz 11, start, nehoda při přistání

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »