Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2023

21. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 24. května 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 5. do 28. 5. 2023. Měsíc dorůstá do první čtvrti a na večerní obloze se potká s jasnou planetou Venuší a slabším Marsem. Aktivita Slunce je poměrně vysoká. V galaxii M101 je možné vidět supernovu. Na ISS má dorazit druhá návštěvnická soukromá mise Axiom-2 v lodi Crew Dragon a také nákladní loď Progress MS-23. Před 100 lety se narodil Bohumil Maleček, který ve Valašském Meziříčí organizoval skupinu pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 27. května v 17:22 SELČ. Ke konjunkci s Venuší dojde v úterý 23. května kolem poledne (na vzdálenost asi 1,5 stupně) a večer budou od sebe asi tři stupně. Ve středu 24. května projde Měsíc necelé tři stupně nad Marsem.

Planety
V souhvězdí Blíženců najdeme večer výrazně zářící planetu Venuši (−4,3 mag). Mars (1,5 mag) již vstoupil do souhvězdí Raka a za týden dojde k jeho průchodu zdánlivě skrz Jesličky.

Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Zmiňovali jsme si před týdnem, že čekáme, jak se předvede aktivní oblast s velkou skvrnou na druhé straně. A poté, co se natočila k nám, se předvedla silnou erupcí a pak se natočila ještě zajímavější a aktivnější oblast. O zábavu mají tedy postaráno jak pozorovatelé, tak potenciální vyhlížeči polárních září. Slabší geomagnetická bouře s velmi slabou polární září nastala nečekaně v noci na neděli 21. 5. Aktivní oblasti se nyní budou přesouvat středem slunečního disku a jejich případné erupce budou mít tedy velký potenciál pro případné ovlivnění zemského magnetického pole. Opravdu krásný detail největší skvrny v aktivní oblasti AR3310 zachytil v neděli 21. 5. Radim Drexler. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

V galaxii M101 (Větrník) ve Velké medvědici explodovala supernova SN 2023ixf. Fotografii galaxie nám hnes zaslal Ján Gajdoš. Děkujeme. Spektroskopicky bylo prý zjištěno, že jde o supernovu typu II, tedy o kolaps hvězdy o velké hmotnosti, což by z ní činilo nejbližší takovou supernovu tohoto typu za poslední desetiletí.

Supernova 2023ixf v M101 Autor: Ján Gajdoš
Supernova 2023ixf v M101
Autor: Ján Gajdoš

Kosmonautika

Chystá se druhá soukromá mise Axiom na ISS. Start rakety Falcon 9 je naplánován na neděli 21. 5. ve 23:37 SELČ (z floridské rampy LC-39A). Pro kosmickou loď Crew Dragon Freedom to bude druhý let. V rámci mise Axiom-2 zamíří na ISS čtveřice Peggy Whitson (bývalá astronautka NASA), podnikatel John Shoffner (USA) a zástupci saudskoarabské kosmické agentury Ali AlKarní a Rajána Barnawi (první arabská astronautka). Pro Peggy Whitson půjde o čtvrtý kosmický let, pro ostatní to bude premiéra. Dragon se má ke stanici připojit 22. května okolo 15:24 SELČ. Na ISS má zůstat asi 8 dní. Crew Dragon by mohl být po startu viditelný, neboť ISS nyní vykonává pozdě večerní přelety viditelné z ČR. Přelet nastává obvykle 15-20 minut po startu, ale záleží, jak přesně nad naše území povede nebo ne.

V sobotu 20. května se z Kalifornie pomocí rakety Falcon 9 vydal do kosmu pestrý náklad družic. Kromě pěti družic Iridium-NEXT letělo 15 OneWebů a jedna družice OneWeb nové generace. Ta je zajímavá pro nás i tím, že nese radiační detektor české výroby, který se má v budoucnu vydat i k Měsíci. Detektor umí zaznamenat každou dopadlou nabitou částici a také směr, z něhož přiletěla, což je důležité pro budoucí ochranu družic One Web nové generace.

Na kosmodromu Bajkonur je ke startu 24. května připravena raketa Sojuz 2.1a. K ISS bude vynesena nákladní kosmická loď Progress MS-23 s 2491 kg zásob.

Výročí

25. května 1973 (50 let) odstartovala první posádka k orbitální stanici Skylab. Raketa Saturn IB vynesla loď Apollo s astronauty Conradem, Kerwinem a Weitzem na palubě. Jejich hlavním úkolem ale bylo nejprve opravit poškozenou stanici, která se přehřívala. Instalovali tzv. slunečník. Pak už mise proběhla až do konce úspěšně a na ně navázaly ještě další dvě.

25. května 2008 (15 let) přistála v polární oblasti Marsu sonda Phoenix. Potvrdila zde přítomnost ledu hned pod povrchem, šlo vlastně o první přímou detekci vody na Marsu. Měla fungovat nejméně tři měsíce, ale nakonec vydržela dvojnásobek, do 2. listopadu 2008, kdy její činnost ukončil mráz a nedostatek sluneční energie. Snímky Mars Reconaissance Orbiteru později ukázaly, že sondu zasněžil oxid uhličitý a solární panely se pod jeho tíhou zbrotily. Na její úspěšný design navázala mise InSight, která na Marsu mj. měřila otřesy v letech 2018 až 2022.

26. května 1983 (40 let) byla raketou Delta z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii vynesena první evropská rentgenová družice EXOSAT (European X-ray Observatory Satellite). Rentgenové zdroje studovala napřímo, nebo pomocí zákrytů Měsícem. Z výstředné oběžné oběžné dráhy s maximem 200 000 km od Země studovala například jádra aktivních galaxií, kataklyzmatické proměnné hvězdy, bílé trpaslíky, dvojhvězdy vyzařující v rentgenovém oboru, kupy galaxií nebo zbytky supernov.

28. května 1923 (100 let) se narodil Bohumil Maleček, čestný člen České astronomické společnosti a bývalý ředitel hvězdárny ve Valašském Meziříčí. V letech 1961–62 založil první organizovanou síť pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. Podle jeho vzoru byly budovány obdobné pozorovatelské sítě v NDR, Polsku, Jugoslávii apod. V roce 1964 byla pod jeho vedením dokončena dostavba druhé budovy hvězdárny, určené pro odborná pozorování.

Výhled na příští týden 

  • Mars prochází skrz Jesličky
  • výročí: kometa Donati
  • výročí: Veněra 15
  • výročí: Mars Express

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Phoenix, Bohumil Maleček, Skylab 2, Vesmírný týden


29. vesmírný týden 2024

29. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 7. do 21. 7. 2024. Měsíc bude na konci týdne v úplňku. Na obloze prochází nízko položenými souhvězdími a 17. 7. se potká s hvězdou Antares ve Štíru. Planety jsou nejlépe vidět ráno, především Saturn a zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je střední. Evropská raketa Ariane 6 při prvním startu uspěla a horní stupeň uvolňující palivo byl vidět i z ČR. Před 130 lety se narodil Georges Lemaître, který odvodil vztah rozpínání vesmíru známý dnes jako Hubbleův zákon. Před 55 lety proběhlo první přistání lidí na Měsíci, mise Apollo 11. Před 30 lety dopadla na Jupiter kometa Shoemaker-Levy 9.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS nad západním obzorem

Další informace »