23. vesmírný týden 2017
Přehled událostí na obloze od 5. 6. do 11. 6. 2017. Měsíc bude kolem úplňku. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Menší skvrny na Slunci stále přetrvávají. Z Mezinárodní vesmírné stanice se na Zemi vrátila jen dvojice kosmonautů. Proběhlo několik startů raket, Dragona z Floridy šlo vidět i u nás. Také v tomto týdnu nás čekají dva starty a jeden by měl znamenat návrat Protonu do služby.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v pátek 9. června v 15:10 SELČ. V noci z pátku na sobotu projde kolem Saturnu.
Planety: Jupiter (–2,2 mag) je vidět už od soumraku poměrně vysoko nad jihem až jihozápadem. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže. Ideální dvojpřechod Io a Europy připadá opět na pondělní večer.
Saturn (0 mag) vychází již za soumraku, ale nedostává se moc vysoko. Nejlépe až po půlnoci.
Nad ránem je na jihovýchodě ve Vodnáři Neptun.
Ráno za svítání se nízko nad východem objevuje Venuše (–4,4 mag).
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 5. 6. | 22:45 | 5. 6. | Europa přechod měsíce 20:29 – 22:58 Io přechod měsíce 21:32 – 23:43 Europa přechod stínu 22:48 – (1:13) Io přechod stínu 22:39 – (0:49) |
|
| 8. 6. | 0:25 | 20:15 | 6. 6. | Io zatmění konec 22:05 | |
| 10. 6. | 21:55 | 7. 6. | Ganymed zatmění konec 20:47 | |
| Časy jsou v letním čase (SELČ). | ||||
Aktivita Slunce je velmi nízká. Skvrny na povrchu se však vyskytují i tento týden. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.
Pozorování č. 40: M 10 v dobrých podmínkách pro pozorování (5. 6. 2017)
I do třetice se na začátku června zastavíme u kulové hvězdokupy – M 10 (NGC 6254). I v tomto případě je za objevitele považován Charles Messier (1764). Poměrně jasná hvězdokupa o zdánlivém průměru 20' a jasnosti 6,4 mag v souhvězdí Hadonoše má skutečný průměr 83 světelných let a od Země ji dělí vzdálenost 14 800 světelných let. K vyhledání objektu stačí i triedr či malý dalekohled, který vám ji ale ukáže s podstatně menším zdánlivým průměrem, než je její udávaný průměr. Pokud si ji ale chcete prohlédnout v plné kráse, je nezbytné použít větší přístroj. Kolem místní půlnoci (přibližně 1:00 SELČ) kupa vystoupá do maximální výšky pouhých 36° nad jižním obzorem.
Pozorování č. 41: Nejmenší úplněk roku 2017 (8. 6. 2017)
Pokud si na pomoc vezmeme tabulku letošních průchodů Měsíce perigei (přízemím) a apogei (odzemími a srovnáme je s termíny úplňků, zjistíme, že největší vzdálenosti k našemu nebeskému sousedovi se v roce 2017 dočkáme časně ráno v úterý 6. června.
Právě to je tedy den v průběhu roku, kdy se nám při pohledu ze Země bude Měsíc na obloze jevit nejmenší. Jeho úhlový průměr bude 29´ 23“. Při detailnějším pohledu na tabulku, která udává nejen datumy a časy (UT) okamžiků extrémních vzdáleností Měsíce od Země ale i jeho fázi, zjistíme, že tentokrát si minimální velikosti Luny užijeme pouhých 14 hodin před úplňkem.
Ještě blíže Zemi se Měsíc dostane 19. prosince 2017, ale to bude pouhý necelý den (18 hodin) po novu. Spatřit Měsíc v této fázi bude proto prakticky nemožné. Vysvětlení, proč dochází k výše popsaným změnám, je jednoduché. Vzdálenost Měsíce od Země se průběžně mění, protože jeho orbita není dokonale kruhová, ale má mírně oválný tvar. A vzhledem k tomu, že Měsíc stihne projít tuto eliptickou dráhu kolem Země za přibližně 27,3 dne, dostane se prakticky každý kalendářní měsíc minimálně jednou do nejbližšího i nejvzdálenějšího bodu své dráhy vůči Zemi. Vzdálenost Měsíce proto kolísá přibližně o 10%, mezi 363 až 406 tisíci km. V závislosti na tom se mění ve stejném poměru i jeho zdánlivá velikost (průměr) na naší obloze a jeho jas (byť ten ve větší míře závisí na jeho aktuální fázi).
Pozorování č. 42: M 92 v dobrých podmínkách pro pozorování (10. 6. 2017)
Další červnová kulová hvězdokupa se opět promítá do souhvězdí Herkules. Její katalogové označení je M 92. Pod její objev je zapsán Johannes Elert Bode (31. prosince 1777). Při jasnosti 6,3 mag je pozorovatelná již v triedru jako mlhavá skvrnka. Teoreticky ji za ideálních podmínek můžeme zahlédnout i neozbrojenýma očima. Jedná se o jednu z nejsnáze vyhledatelných kulových hvězdokup. Z pohledu amatérského pozorování je snadným úlovkem, avšak bližší detaily, v podobě „rozpadu“ mlhavého obláčku na nejjasnější hvězdy, se dočkáme až u dalekohledu s průměrem objektivu 100 mm a více.
Kupa se nachází 16 tisíc světelných roků nad galaktickou rovinou a 33 tisíc světelných roků od jejího středu. Jen o něco menší je její vzdálenost od sluneční soustavy (26,7 tisíce světelných roků). Zdánlivý průměr objektu na obloze činí 14´, což odpovídá skutečnému průměru 109 světelných let. Jedná se o jednu z nejstarších známých hvězdokup a její stáří odborníci odhadují až na 12 až 14 miliard let. Nalezení hvězdokupy je jednoduché, nachází se v severní části souhvězdí Herkula, nad jeho typickým „květníkem“ (tělem). Kolem místní půlnoci (přibližně 1:00 SELČ) mlhavý obláček tvořený nepřeberným množstvím hvězd nalezneme téměř v zenitu, plných 83° nad jižním obzorem.
Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.
Kosmonautika
- Uplynulý týden byl bohatý na starty raket. Japonská raketa H-2A vynesla družici ze série navigačních určených pro Japonsko a okolí. Ariane 5 vynesla hned dvě družice, ViaSat-2 a Eutelsat 172B. Šlo o nejtěžší družice vynesené touto raketou na dráhu přechodovou ke geostacionární. Druhá jmenovaná je první čistě na elektrický pohon (pouze s iontovým motorem). Raketa Falcon 9 v sobotu vynesla nákladní loď Dragon. Ta byla ihned po startu dokonce krátce vidět i ze střední Evropy, pokud nebylo zataženo. Tento Dragon je v rámci mise CRS-11 vybaven stejnou přetlakovou kabinou, jaká letěla už při misi CRS-4. Je to další krok ke znovupoužitelnosti.
- V pátek odpoledne našeho času dosedla kabina kosmické lodi Sojuz MS-03, ve které byli Oleg Novickij a Thomas Pesquet. Peggy Whitson, která s nimi startovala, zůstala na ISS a přešla do 52. dlouhodobé expedice
- V tomto týdnu by 5. června měla startovat indická raketa GSLV Mk III s družicí GSAT-19E a 8. 6. se má po delší odmlce objevit na rampě Proton-M, který má vynést družici Echostar 21.
Výročí
- 9. června 1812 (205 let) se narodil německý astronom Johann Gottfried Galle. Do dějin je zapsán jako člověk, který poprvé spatřil planetu Neptun. Společně s pomocníkem d'Arrestem využil informací z dopisu Le Verierra, který jim poslal výpočty polohy hledané planety. Němci tak společně s Francouzem předběhli Angličany, kteří po očekávané planetě pátrali nedůsledně, částečně i pro ne zcela jasnou předpověď Adamse. Galle měl naproti tomu na berlínské hvězdárně k dispozici nové mapy oblohy a tak našli planetu poměrně rychle hned v tu noc, co jim přišel dopis z Francie.
Výhled na příští týden
- 100 pozorování: Saturn v opozici
- 100 pozorování: Kometa C/2015 V2 (Johnson)
- 100 pozorování: Planetka 6 Hebe v opozici
- Výročí: Veněra 4
- Výročí: Mariner 5
- Výročí: Wernher von Braun
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
