Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2018

23. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 6. června 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 4. 6. do 10. 6. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Po západu Slunce je nad severozápadem jasná Venuše, Jupiter už je skoro nad jihem a Saturn se dá rozumně pozorovat již od půlnoci. Před východem Slunce je nejlepší doba k pozorování Marsu. Na ISS dochází k výměně posádek a velitelem se stává Andrew Feustel. Očekáváme start americké a čínské rakety. Před 15 lety startovalo k Marsu vozítko Spirit.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 6. června ve 20:32 SELČ.

Planety:
Venuše (−4 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad severozápadním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je nad jihem již kolem 23. hodiny. Saturn (0,1 mag) se blíží k opozici, takže o půlnoci je už vidět a nad jihem je po 2. hodině ranní. Mars (−1,3 mag) je nízko a nejlepší podmínky k pozorování jsou za svítání.
Úkazy Jupiterových měsíců: 6. června večer začíná přechod Europy. Měsíc 22:25 – 0:37, stín 23:43 – 1:59. 9. června v 0:48 začíná přechod Io a v 1:30 i jeho stínu. 9. června ve 21:56 začíná zákryt Io a zatmění Io končí v 0:48. 10. června přechází Io. Přechod měsíce končí ve 21:24 a stínu ve 22:08.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 5. června v 0:45, 7. června ve 2:25 a 22:15 a 9. června ve 23:55.

Aktivita Slunce je nízká. Zpestřením byla skupinka skvrn, která ale pomalu mizí u okraje. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Kulová hvězdokupa M 62

Minule nám nástup letní oblohy signalizovalo souhvězdí Labutě s otevřenou hvězdokupou M 39. Dnes se podíváme na typický objekt v okolí středu Mléčné dráhy, kulovou hvězdokupu. Objekt Messiérova katalogu s číslem 62 je opravdu nízko na pomezí Střelce a Štíra a snadno se hledá od jasné hvězdy Antares (u níž je mimochodem známá a jasná kulová hvězdokupa M 4 i slabší NGC 6144). Od alfy Štíra tedy vyrazíme doleva dolů k hvězdě tau Scorpii a epsilon Sco a od nich doleva na vrcholu trojúhelníku se nám do zorného pole triedru vloudí mlhavá skvrnka objektu M 62. Kupa je hustá ke středu a má menší rozměry. Uvádí se u ní vzdálenost 22 200 světelných roků. Poprvé ji zaznamenal Charles Messier 7. června 1771, ale potože nezaznamenal její přesnou pozici, uvádí se až její znovuobjevené pozorování z roku 1779.

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-07 se měla v neděli oddělit od Mezinárodní vesmírné stanice a přistát na Zemi. Na palubě se vrací Anton Škaplerov (Rus), Scott Tingle (USA) a Norišige Kanai (Jap). Velení na stanici přebírá Andrew Feustel. Dění na ISS si astronauti zpestřili také hrou na hudební nástroje. Start dalšího Sojuzu MS-09 už je v plánu tuto středu (ve 13:12:41 SELČ). Na jeho palubě budou Sergej Prokopjev z Ruska, Serena Auñónová z USA a Alexander Gerst z Německa.

V týdnu jsme se museli rozloučit s Alanem Beanem, dalším z mužů, který chodil po povrchu Měsíce a užíval si gymnastiku na Skylabu.

SpaceX stále odkládala start Falconu 9 s družicí SES-12. Důvodem bylo nejen počasí, ale i problém s ventilem na druhém stupni rakety. Nejbližší termín startu je nyní 4. června. Čas startu bude zřejmě někdy kolem půl sedmé ráno našeho času.

Čína vypustila pomocí rakety CZ-2D družici Gaofen-6. Start proběhl 2. června v 6:13 SELČ. Jde o další z řady družic určených na dálkový průzkum Země, přičemž „gao fen“ znamená vysoké rozlišení, což družice splňuje, neboť kamery mají ohniska od dvou do 16 metrů a snímají v mnoha kanálech spektra i plnobarevně. Další raketa CZ-3A se chystá ke startu naplánovaném na 5. červen s družicí Fengyun-2H.

Výročí

7. června 1983 (35 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 16. Jak bylo tehdy obvyklé, na cestu k Venuši vypravili Sověti dvě identické sondy, Veněru 15 a Veněru 16. Startovaly krátce po sobě v rozmezí pěti dní a díky tomu, že obě svůj úkol splnily, jejich výsledky se dobře doplňovaly (stejně jako u dvojice Veněra 13 a 14 o dva roky dříve).

10. června 1973 (45 let) odstartovala k Měsíci radioastronomická družice Explorer 49. Zde se usadila na oběžnou dráhu a rozvinula velmi dlouhé antény. Jedna o délce 229 metrů směřovala k Měsíci, další o délce 183 metrů od Měsíce a 37m dipól byl umístěn kolmo na ně. Družice měřila rádiové záření planet, Slunce a naší Galaxie na frekvencích 25 kHz až 13,1 MHz. Díky anténám šlo asi o nejdelší družici vůbec.

10. června 2003 (15 let) odstartovala raketa Delta 2 s marsovským vozítkem Spirit. Známá mise dvojčat programu Mars Exploration Rover byla, jak víme, velmi úspěšná. Spirit v kráteru Gusev fungoval od ledna 2004 do března 2010. Ačkoli vědci předpokládali životnost 90 dnů na Marsu (solů), vozítko se naposledy ozvalo až během solu 2208. Dokázalo najet několik kilometrů a vyšplhat do kopců. Nakonec ale zapadlo do navátého písku a jednoho dne umlklo docela. Přesto přineslo nesmírně důležité objevy dokazující minulost Marsu jako vlhké planety s hustší atmosférou a tekutou vodou na povrchu.

Výhled na příští týden 

  • Noční svítící oblaka
  • Výročí: Vostok 5, Valerij Bykovskij
  • Výročí: Vostok 6, Valentina Těreškovová

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 16, Spirit, Explorer 49, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »