Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2020

23. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 3. června 2020 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2020. Měsíc bude v úplňku. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říká o pozornost mars, ale výše jsou blízko sebe planety Jupiter a Saturn. Událostí týdne byl úspěšný start Falconu 9 s pilotovanou lodí Crew Dragon, která se v neděli odpoledne připojila k ISS. Před 125 lety se narodil Josef Klepešta a před 55 lety startovala Gemini 4 s plánem prvního amerického výstupu do kosmu.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 5. června ve 21:12 SELČ a dokonce vstoupí do zemského polostínu svojí spodní částí, ale maximum připadá na 21:25 SELČ, takže to možná nepůjde zaznamenat ani fotograficky.

Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět jen s velkou opatrností, například zastíněním Slunce hranou budovy. Poslední rozumná možnost před dolní konjunkcí bude v pondělí 1. června. 3. 6. pak Venuše projde těsně nad slunečním diskem a poté se pomalu vynoří vpravo od něj. Merkur (asi 0 mag) je tento týden večer relativně vysoko nad severozápadem. Mars (−0,1 mag), Saturn (0,4 mag) a Jupiter (−2,6 mag) můžeme pozorovat nejlépe ráno za svítání.

Aktivita Slunce byla 29. května nejvyšší za několik let, pokud to můžeme posoudit podle dvojice erupcí kategorie M (tedy druhé nejvyšší), které vyprodukovala aktivní oblast nového cyklu aktivity, která se zjevila poblíž severovýchodního okraje slunečního kotouče.  Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.

Záznam aktivity Slunce v RTG oboru pomocí družice na geostacionární dráze. Erupce třídy M, byť hraniční, i uklidnění aktivity v dalších dnech, jsou dobře patrné.
Záznam aktivity Slunce v RTG oboru pomocí družice na geostacionární dráze. Erupce třídy M, byť hraniční, i uklidnění aktivity v dalších dnech, jsou dobře patrné.

Kosmonautika

Skupina teček je vzácným záznamem přeletu Crew Dragonu na naší obloze 20 minut po jeho startu z Floridy na misi Demo-2 k ISS Autor: Antonín Hušek
Skupina teček je vzácným záznamem přeletu Crew Dragonu na naší obloze 20 minut po jeho startu z Floridy na misi Demo-2 k ISS
Autor: Antonín Hušek
Další významný milník kosmonautiky máme za sebou. Stal se jím let dvou astronautů na kosmickou stanici ISS v soukromé lodi Crew Dragon. Nebudeme nyní pitvat, do jaké míry si vývoj raket Falcon 9 a lodi Crew Dragon zaplatila NASA, ale prostý fakt, že se tak stalo, je zajímavý. Astronauti Bob Behnken a Doug Hurley se přidali k posádce ISS v neděli večer.

Z aktivit SpaceX patrně neunikla lidem, kteří sledují kosmonautiku, ani další věc. A sice, že došlo k další explozi vývojového exempláře Starship v Texasu. Prototyp SN04 tentokrát explodoval opravdu spektakulárně. Video si můžete spolu s podrobnostmi prohlédnout v Kosmotýdeníku.

25. května vzlétlo letadlo Virgin Orbit s raketou Launcher One v podvěsu. Vše probíhalo podle plánu, ale krátce po zapálení motoru došlo k poruše a raketa byla pravděpodobně úmyslně zničena.

31. května úspěšně odstartovala čínská raketa CZ-11 s družicemi Gaofen-9 02 a Hede-4.

3. června je v plánu z čínského Xichangu start rakety CZ-3B s geostacionární navigační družicí Beidou-3 G3.

Na Marsu došlo k dalšímu zavrtání krtka HP3 sondy InSight. Za pomocí lopatky se aktuálně dostal úplně do půdy a je otázkou, zda se mu bude chtít pokračovat hlouběji. Nezbývá, než doufat.

Výročí

1. června 1990 (30 let) odstartovala německá rentgenová observatoř ROSAT (RÖntgen SATellite). Družicový dalekohled, na němž se podílela také Velká Británie a USA je považován za průkopníka rentgenové astronomie. Nejznámějším nástupcem tohoto dalekohledu je dnes vesmírná observatoř Chandra, nebo Spektr-RG.

3. června 1965 (55 let) odstartovala americká kosmická loď Gemini 4 s Jamesem McDivittem a Edem Whitem. Nejprve zkoušeli manévry na oběžné dráze, když se snažili přiblížit k vyhořelému stupni nosné rakety, ale hlavní cíl mise byl první americký výstup do volného kosmu. Ten uskutečnil Ed White 3. června 1965. Výstup proběhl narozdíl od Leonova relativně bez problémů. White se pohyboval na konci 7,5 m dlouhého lana. Pohyb si zpočátku usnadňoval pomocí kyslíkové pistole, pohyb ani orientace mu nečinily žádné potíže. Doba pohybu ve volném prostoru byla naplánovaná na 14 minut, White se však vrátil na palubu až po 22 minutách výstupu. Gemini 4 se vrátila na Zemi po čtyřech dnech letu, 7. června 1965.

4. června 1895 (125 let) se narodil český astrofotograf Josef Klepešta. Je nositelem Nušlovy ceny i čestný člen ČAS. Jeho slavnou fotografii bolidu u galaxie M 31 asi není třeba připomínat. Josef Klepešta se zasloužil o rozvoj astronomie i o popularizaci výsledků astronomie u nás i v zahraničí. Hlavní jeho zásluhy tkví nejen v tom, že byl výborným fotografem a že byl autorem řady publikací a desítek článků. Po 17 let (1926 až 1943) byl jednatelem České astronomické společnosti a zasloužil se i o vybudování petřínské hvězdárny (1926 až 1933). Byl iniciátorem a vydavatelem či redaktorem knih (zejména map, atlasů a katalogů), z nichž mnohé byly oceněny i v zahraničí.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a ranní planety
  • Výročí: Giovanni Domenico Cassini
  • Výročí: Luna 6
  • Výročí: Veněra 9 a 10
  • Výročí: Abu al-Wafa' Buzjani

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: ROSAT, Gemini 4, Josef Klepešta, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »