Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2024

23. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 5. června 2024 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 6. do 9. 6. 2024. Měsíc bude v novu a od pátku 7. 6. se objeví jako srpek na večerní obloze. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a Mars, Venuše je v horní konjunkci se Sluncem. Na Slunci jsou opět větší skvrny a vrátila se i nejaktivnější oblast, která způsobila jasné polární záře. Start kosmické lodi Starliner byl opět odložen na 5. 6. kvůli potížím s raketou Atlas V. Falcon 9 startoval třikrát a další dva starty se Starlinky jsou očekávány tento týden, ovšem nejvíce v očekávání jsme, zda bude vydáno povolení ke startu SuperHeavy Starship na 4. testovací let s pokusem o přistání do moře u obou stupňů. K ISS dorazila další zásobovací loď Progress.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 6. června ve 14:38 SELČ. Objeví se tedy jako tenký srpek na večerní obloze již od pátku 7. 6.

Planety
Saturn (1,2 mag) a Mars (1 mag) jsou jedinými planetami, které jsou viditelné velmi nízko na jihovýchodě během ranního svítání. V zorném poli koronografu LASCO C3 byla vidět i Venuše, jenže ta prochází 4. června přesně za Sluncem a objeví se tedy v záběrech koronografů SOHO až koncem týdne.

Slunce 2. 6. 2024 ve 12:30 SELČ, Newton 1000/200, Canon 70D, astrofolie, 1 snímek, následně úprava křivek a doostření Autor: Petr Hanzlíček
Slunce 2. 6. 2024 ve 12:30 SELČ, Newton 1000/200, Canon 70D, astrofolie, 1 snímek, následně úprava křivek a doostření
Autor: Petr Hanzlíček
Aktivita Slunce je vysoká a na povrchu je hodně skvrn. Mezi všemi aktivními oblastmi vyniká svojí aktivitou oblast AR3691 (před 14 dny jako AR3664), která se postarala o největší polární záři za poslední desítky let. Nyní zde došlo k několika silným erupcím a i když eruptivní potenciál v této oblasti se snižuje, pořád je šance na opakování dění z první dekády května. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Tento týden by již mohla začít sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC, NoctiLucent Clouds).

Na večerní soumrakové obloze je nízko nad severozápadním obzorem kometa 13P/Olbers a později můžeme v souhvězdí Panny vyhledat C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Tyto dvě komety by mohly jít vidět i velkým triedrem, ale výhodou bude větší dalekohled a ten ukáže i řadu slabších komet, které zmiňuje červnové kometární okénko.

Kosmonautika a sondy

Příběh pokusů o start kosmické lodi Starliner na misi OFT-1 má své pokračování. 1. června skutečně došlo k pokusu, který se jevil celkem nadějně, ale drobné odchylky od standardního chování počítačů startovní rampy způsobily další odklad. Bylo oznámeno, že první mise s posádkou by mohla začít 5. června.
A co se stalo tentokrát? V pozemním segmentu startovního komplexu jsou tři počítače, starající se o odpočet, tzv. "ground launch sequencer (GLS)". Během sobotního pokusu o start se odpočítávání zastavilo dle plánu v čase T-mínus 4 minuty a poté následovala plánovaná čtyřhodinová pauza. Když se odpočet opět rozběhl čtyři minuty před startem, jedné z tří desek plošných spojů GLS trvalo sesynchronizování s dalšími dvěma déle, než bylo očekáváno. To stačilo k automatickému zastavení odpočtu v čase T-mínus 3 minuty a 50 sekund.

K ISS se vydala další nákladní loď Progress MS-27. Start i spojení s ISS byl živě a česky komentován na Youtube kanálu Kosmoanutix.

Raketa Falcon 9 má za sebou v uplynulém týdnu tři starty. V úterý 28. 5. se startovalo z floridské rampy SLC-40 se Starlinky. Ve středu 29. května byly vyneseny družice společného evropsko-japonského projektu EarthCARE. Start proběhl z kalifornského Vandenbergu (rampa SLC-4E). A konečně opět z rampy SLC-40 na Floridě byly v sobotu 1. 6. opět vyneseny Starlinky. Zhruba třídenní rozestup startů z jedné rampy je pořád ještě poněkud neobvykle krátký, ale asi se v budoucnu ještě zkrátí.

Starlinky budou vynášeny i v tomto týdnu. Plánuje se start z Floridy 5. 6. (opět SLC-40) a start z Kalifornie také 5. 6. (SLC-4E).

Zatím na 6. červen byl posunut start SuperHeavy Starship. Její 4. testovací let by měl odstartovat ve 14 hodin našeho času (SELČ). V plánu je motorické dosednutí do oceánu jak v případě stupně B11 SuperHeavy, tak Starship S29. Uvidíme, jak se podařilo vše vylepšit na základě testu IFT 3 (Integrated Flight Test), který proběhl 14. 3. 2024.

Výročí

3. června 1659 (365 let) se narodil anglický matematik David Gregory. V jednom ze svých děl v roce 1695 popsal barevnou vadu čoček a jejich možnou korekci pomocí kombinace čoček (tzv. achromát).

5. června 1819 (205 let) se narodil anglický matematik a astronom John Coach Adams. Známý je díky příběhu předpovězení polohy tehdy neznámé planety Neptun. Když byl totiž koncem 18. století objeven Uran, z jeho poloh bylo patrné, že není přesně tam, kde má být. Z gravitačního působení neznámého tělesa se snažili o předpověď polohy neznámé planety Angličan Adams a Francouz Le Verrier. Právě předpověď Le Verriera byla nakonec natolik přesná, že na jejím základě planetu snadno vyhledali poblíž předpovězené pozice na berlínské hvězdárně roku 1846.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc v těsné konjunkci s hvězdou Spica
  • Výročí: William R. Brooks
  • Výročí: Nilakantha Somayaji
  • Výročí: zkušební let V-2, makak rhesus Albert II

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: John Coach Adams, David Gregory, Vesmírný týden


3. vesmírný týden 2025

3. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjukcia Mesiaca a Marsu

Dnešná ranná konjukcia (vzájomné priblíženie na oblohe) Mesiaca a planéty Mars (označený vpravo hore). Vybavenie: Canon 60D, Hanimex 400mm/F8, Vivitar telekonvertor 3x, Videostatív. Software: PIPP, AutoStakkert (15%), Registax, Adobe photoshop. 373x1/160sec, ISO160. V Belej nad Cirochou, 14.1.2025 o 5:20

Další informace »