Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2011

24. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 15. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 15. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 13. 6. do 19. 6. 2011.

Měsíc bude kolem úplňku, ve středu nastává úplné zatmění Měsíce. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. Nad ránem přelétá ISS. Sezóna NLC v ČR ještě nenastala, buďme však na pozoru.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v noci ze středy na čtvrtek, kdy zároveň nastává jedno z nejlepších úplných zatmění Měsíce posledních let. Prochází totiž poblíž středu zemského stínu, škoda jen, že bude nevysoko nad obzorem. Více si přečtěte v tiskové zprávě o zatmění.

Planety viditelné okem: Před půlnocí je viditelný Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny. Hvězda Porrima (Gamma Virginis) je nápadným průvodcem planety už třetí týden v řadě, neboť Saturn je v zastávce své zdánlivé kličky na obloze a začne se pomalinku vracet k východu. Díky vzdálenosti asi čtvrt stupně od Saturnu se stále pohodlně vejdou do zorného pole dalekohledu.
Jupiter (-2,2 mag) na pomezí Berana a Ryb je viditelný při svítání nízko nad východem.
Merkur (-2,2 mag) prochází jako jasná hvězdička nad Slunce a je k vidění v korónografu SOHO.

Aktivita Slunce se po krásné erupci z minulého týdne opět sklidnila. Na videu ze sondy SDO si můžete velký výron hmoty opět vychutnat. Část unikla ve formě CME (mířila mimo Zemi), většina však efektně popadala zpět na povrch Slunce. Odkazujeme video s komentářem, nebo klikněte pravým tlačítkem myši na následující odkaz a zvolte uložení na disk.
Aktuální výskyt skvrn na Slunci si můžete ověřit na snímku z družice SDO.

Začíná sezóna NLC - nočních svítících oblak. Zatím však nebyly z našeho území pozorovány. O úkazu budou pravděpodobně včas informovat naše stránky v aktualitách napravo nebo web Amatérské prohlídky oblohy, kde je možno objednat i APO alerty na mobil. Podrobněji k NLC se zmiňujeme v článku z minulého týdne.

Přelety ISS jsou viditelné v brzkých ranních a postupně i ve večerních hodinách. Přinášíme opět tabulku přeletů stanice. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • Hitem minulého týdne se pravděpodobně staly záběry vesmírné stanice s připojeným raketoplánem Endeavour, které pořídil Paolo Nespoli při svém návratu na Zem v lodi Sojuz. Všechny snímky najdete v galerii NASA.
  • S ISS se 9. června spojil Sojuz TMA-02M s novou trojicí dlouhodobé posádky č. 26. U ISS zůstane jako záchranná loď do listopadu. Video z přiblížení a spojení.
  • Z americké základny Vandebergh odstartovala 10. června raketa Delta 2 s družicemi SAC-D a Aquarius k výzkumu změn v oceánech. Fotografie ze startu.

Výročí

  • 13. června 1831 (180 let) se narodil významný fyzik a matematik James Clerk Maxwell. Jeho přínos fyzikálním poznatkům je na úrovni Newtona či Einsteina. Dokázal teoreticky popsat elektromagnetické vlnění. Dokázal, že elektřina, magnetismus a dokonce i světlo jsou projevem jednoho přírodního jevu - elektromagnetického pole. Zabýval se i teorií pohybu částic plynů a tyto objevy dohromady pomohly v rozvoji fyzikálních teorií 20. století, kterými jsou speciální relativita a kvantová fyzika. Mimo jiné přinesl také poznatky o skládání světel a tím položil základy barevné fotografie. Podrobněji o tomto třetím velikánovi fyziky čtěte česky nebo anglicky.

Mapa letní oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, James Clerk Maxwell


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »