Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2013

24. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 12. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 12. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 10. 6. do 16. 6.

Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer je vidět Venuše a Saturn. Ráno kometa Lemmon u M31. Uvidíme jasná NLC? K ISS se připojí nákladní loď ATV-4. Odstartovat by měla čínská kosmická loď.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v neděli 16. června v první čtvrti. Večer je viditelný špatně, jen nízko nad obzorem.

 

Planety:
Večer nás může potěšit Venuše (-3,9 mag) velmi nízko na severozápadě. Ideální viditelnost má Saturn (0,4 mag), který je v Panně 12° od hvězdy Spica směrem vlevo.

Slunce je nadále méně aktivní, ačkoli k jedné silnější erupci došlo v zapadající oblasti. Jediná výraznější aktivní oblast se přesouvá po západní polokouli Slunce. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Sezóna nočních svítících oblak (NLC) pokračuje. Oblaka již byla viditelná z České republiky 5. června nad ránem.

Za připomínku stojí, že na ranní obloze lze pozorovat kometu Lemmon, kterak prochází nedaleko galaxie M31 v Andromedě.

Přelety ISS probíhají v pozdně večerních hodinách. Ke stanici se blíží nákladní loď ATV-4, která je u nás také viditelná. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Nákladní loď ATV-4 (Albert Einstein) odstartovala ve středu 5. června z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně pomocí rakety Ariane 5 ESV. Prohlédnout si můžete pěkné snímky startu za soumraku.
     
  • V Číně vrcholí přípravy na start lodi s tříčlennou posádkou. ShenZhou 10 se chystá na čínskou orbitální stanici Tiangong-1.
     
  • 3. června úspěšně vynesla raketa Proton telekomunikační družici SES-6.
     

Výročí:

  • 10. června 1973 (40 let) odstartovala k Měsíci radioastronomická družice Explorer 49. Zde se usadila na oběžnou dráhu a rozvinula velmi dlouhé antény. Jedna o délce 229 metrů směřovala k Měsíci, další o délce 183 metrů od Měsíce a 37m dipól byl umístěn kolmo na ně. Družice měřila rádiové záření planet, Slunce a naší Galaxie na frekvencích 25 kHz až 13,1 MHz. Díky anténám šlo asi o nejdelší družici vůbec.
     
  • 10. června 2003 (10 let) odstartovala raketa Delta 2 s marsovským vozítkem Spirit. Známá mise dvojčat programu Mars Exploration Rover byla, jak víme, velmi úspěšná. Spirit v kráteru Gusev fungoval od ledna 2004 do března 2010. Ačkoli vědci předpokládali životnost 90 dnů na Marsu (solů), vozítko se naposledy ozvalo až během solu 2208. Dokázalo najet několik kilometrů a vyšplhat do kopců. Nakonec ale zapadlo do navátého písku a jednoho dne umlklo docela. Přesto přineslo nesmírně důležité objevy dokazující minulost Marsu jako vlhké planety s hustší atmosférou a tekutou vodou na povrchu.
     
  • 16. června 1963 (50 let) odstartovala raketa s kosmickou lodí Vostok 6. Na palubě byla první kosmonautka Valentina Těreškovová. Ačkoli let neprobíhal hladce a Těreškovová se ani necítila nejlépe, z hlediska lidského šlo o nesporný úspěch sovětské kosmonautiky.
     

Výhled na příští týden:

  • slabý Merkur poblíž Venuše
  • Výročí: Sally Rideová
  • Výročí: Nozomi (Planet-B)
  • Výročí: Max Wolf
  • Výročí: Jim Christy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vostok 6, Spirit, Vesmírný týden, Valentina Těrešková, Explorer 49


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »