Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2019

24. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 12. června 2019 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 10. 6. do 16. 6. 2019. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je velmi nízko Mars a Merkur. Jupiter je vidět celou noc a nastává jeho opozice se Sluncem. Nízko ve Střelci je také Saturn. Slunce je velmi málo aktivní, možná se to v týdnu změní. Po explozivním nárůstu aktivity nočních svítících oblak na konci května bychom se s nimi už brzy mohli potkat i na naší obloze. NASA už se nebrání komerčnímu využití ISS. Ke startu se chystá Falcon 9 s družicemi Radarsat. Před 10 lety skončila dopadem na Měsíc mise japonské sondy Kaguya.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti 10. června v 7:59 SELČ a bude dorůstat do úplňku, který nastane v pondělí 17. června. V pondělí 10. 6. odpoledne kolem 15:30 se za severní polokouli Měsíce schová hvězda 4. velikosti ný Virginis. Snad si tedy zkusíte Měsíc a případně i hvězdičku na denní obloze vyhledat, bude-li přát počasí.

Planety:
Mars (1,8 mag) už je večer jen velmi nízko nad severozápadem. Nyní se k němu úhlově blíží Merkur (cca −0,5 mag). Planety je možné hledat už po západu Slunce triedrem. Jupiter (−2,6 mag) je 10. června v opozici se Sluncem a je tedy vidět celou noc. Saturn (0,2 mag) už je vidět také téměř celou noc, ale je velmi nízko ve Střelci.
Z měsíčků Jupiteru se předvede hlavně Io, jehož zákryt začíná 13. 6. v 1:29 a tentýž den večer od 22:48 začíná jeho přechod přes kotouček Jupiteru. Jeho stín se přidá ve 22:52 a oba přechody skončí v 0:59 resp. 1:04 SELČ. 16. 6. ve 22:19 začíná zákryt Europy a tu samou noc v 1:05 (17. 6.) končí zatmění tohoto měsíce.

Aktivita Slunce je velmi nízká, skvrny jsme nakonec vyhlíželi marně. Přesto není úplný klid. Kupříkladu 3. června (animace z boku ze sondy STEREO) se od Slunce vydal řidší oblak plazmatu, který nakonec zasáhnul Zemi a zvýšil geomagnetickou aktivitu během víkendu. Také majitelům chromosférických h-alfa dalekohledů se stále na okrajích i na povrchu zjevují pěkné protuberance. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Letošní sezóna nočních svítících oblak (NLC) začala už koncem května. Od nás máme už několik pozorování, např. ze 4. a 9. června ráno.

Kosmonautika

I v běžných médiích jsme mohli vyslechnout, že NASA už se také nebrání komerčnímu využití ISS. Podrobnosti o tom přinesl Kosmotýdeník. Vše bude mít pevně stanovená pravidla, ale konečně otevře dveře vesmíru alespoň některým zájemcům.

3. června se od ISS oddělila a na moři přistála nákladní loď Dragon, čímž ukončila zásobovací misi CRS-17.

Ve středu 5. června proběhl zajímavý start čínské rakety CZ-11 z mořské plošiny.

Na středu 12. června je plánovaný start rakety Falcon 9 s trojicí družic Radarsat. Start má proběhnout z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii (v 16:17 SELČ) a první stupeň má přistát na pevnině nedaleko rampy.

Výročí

10. června 2009 (10 let) skončila dopadem na povrch Měsíce mise japonské sondy Kaguya (SELENE). Sonda studovala gravitační pole Měsíce, povrch a geologii. Nejvíce se zapsala v povědomí díky přítomnosti dvou kamer s vysokým rozlišením (HD).

11. června 1844 (175 let) se narodil americký astronom britského původu W. R. Brooks. Jedná se o jednoho z nejpilnějších objevitelů komet. Zmínit můžeme např. i okem viditelnou kometu C/1911 O1, nebo komety 12P/Pons-Brooks a 16P/Brooks.

14. června 1444 (575 let) se narodil indický matematik a astronom Nilakantha Somayaji. Ve svém díle Tantrasamgraha z roku 1501 prezentoval model sluneční soustavy, kde planety obíhají kolem Slunce a to vše se točí kolem Země. Stejný model později v Evropě obhajoval Tycho Brahe.

14. června 1949 (70 let) odstartovala raketa V-2S z Nového Mexika v USA s makakem rhesus Albertem II na palubě. Raketa dosáhla výšky 133 km, ale kabina poté tvrdě dopadla zpět pro selhání padáku. Na rozdíl od letu o rok zpět se ale kabina alespoň dostala do plánované výšky. Předchozí pokus z června 1948 selhal při závadě na jedné z pump ve výšce 62 km a kabina s opičkou Albert I byla zničena.

Výhled na příští týden 

  • start rentgenové družice Spektr-RG
  • Merkur a Mars, Měsíc a Saturnu
  • Letní slunovrat, 21. 6., 17:54 SELČ
  • Výročí: William Henry Finlay
  • Výročí: William Lassell
  • Výročí: Lunar Reconnaissance Orbiter
  • Výročí: SpaceShipOne, první komerční let do vesmíru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Nilakantha Somayaji, V-2S, Kometa brooks, KAGUYA (SELENE), Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »