24. vesmírný týden 2019

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti 10. června v 7:59 SELČ a bude dorůstat do úplňku, který nastane v pondělí 17. června. V pondělí 10. 6. odpoledne kolem 15:30 se za severní polokouli Měsíce schová hvězda 4. velikosti ný Virginis. Snad si tedy zkusíte Měsíc a případně i hvězdičku na denní obloze vyhledat, bude-li přát počasí.

Planety:
Mars (1,8 mag) už je večer jen velmi nízko nad severozápadem. Nyní se k němu úhlově blíží Merkur (cca −0,5 mag). Planety je možné hledat už po západu Slunce triedrem. Jupiter (−2,6 mag) je 10. června v opozici se Sluncem a je tedy vidět celou noc. Saturn (0,2 mag) už je vidět také téměř celou noc, ale je velmi nízko ve Střelci.
Z měsíčků Jupiteru se předvede hlavně Io, jehož zákryt začíná 13. 6. v 1:29 a tentýž den večer od 22:48 začíná jeho přechod přes kotouček Jupiteru. Jeho stín se přidá ve 22:52 a oba přechody skončí v 0:59 resp. 1:04 SELČ. 16. 6. ve 22:19 začíná zákryt Europy a tu samou noc v 1:05 (17. 6.) končí zatmění tohoto měsíce.

Aktivita Slunce je velmi nízká, skvrny jsme nakonec vyhlíželi marně. Přesto není úplný klid. Kupříkladu 3. června (animace z boku ze sondy STEREO) se od Slunce vydal řidší oblak plazmatu, který nakonec zasáhnul Zemi a zvýšil geomagnetickou aktivitu během víkendu. Také majitelům chromosférických h-alfa dalekohledů se stále na okrajích i na povrchu zjevují pěkné protuberance. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Letošní sezóna nočních svítících oblak (NLC) začala už koncem května. Od nás máme už několik pozorování, např. ze 4. a 9. června ráno.

Kosmonautika

I v běžných médiích jsme mohli vyslechnout, že NASA už se také nebrání komerčnímu využití ISS. Podrobnosti o tom přinesl Kosmotýdeník. Vše bude mít pevně stanovená pravidla, ale konečně otevře dveře vesmíru alespoň některým zájemcům.

3. června se od ISS oddělila a na moři přistála nákladní loď Dragon, čímž ukončila zásobovací misi CRS-17.

Ve středu 5. června proběhl zajímavý start čínské rakety CZ-11 z mořské plošiny.

Na středu 12. června je plánovaný start rakety Falcon 9 s trojicí družic Radarsat. Start má proběhnout z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii (v 16:17 SELČ) a první stupeň má přistát na pevnině nedaleko rampy.

Výročí

10. června 2009 (10 let) skončila dopadem na povrch Měsíce mise japonské sondy Kaguya (SELENE). Sonda studovala gravitační pole Měsíce, povrch a geologii. Nejvíce se zapsala v povědomí díky přítomnosti dvou kamer s vysokým rozlišením (HD).

11. června 1844 (175 let) se narodil americký astronom britského původu W. R. Brooks. Jedná se o jednoho z nejpilnějších objevitelů komet. Zmínit můžeme např. i okem viditelnou kometu C/1911 O1, nebo komety 12P/Pons-Brooks a 16P/Brooks.

14. června 1444 (575 let) se narodil indický matematik a astronom Nilakantha Somayaji. Ve svém díle Tantrasamgraha z roku 1501 prezentoval model sluneční soustavy, kde planety obíhají kolem Slunce a to vše se točí kolem Země. Stejný model později v Evropě obhajoval Tycho Brahe.

14. června 1949 (70 let) odstartovala raketa V-2S z Nového Mexika v USA s makakem rhesus Albertem II na palubě. Raketa dosáhla výšky 133 km, ale kabina poté tvrdě dopadla zpět pro selhání padáku. Na rozdíl od letu o rok zpět se ale kabina alespoň dostala do plánované výšky. Předchozí pokus z června 1948 selhal při závadě na jedné z pump ve výšce 62 km a kabina s opičkou Albert I byla zničena.

Výhled na příští týden 

• start rentgenové družice Spektr-RG
• Merkur a Mars, Měsíc a Saturnu
• Letní slunovrat, 21. 6., 17:54 SELČ
• Výročí: William Henry Finlay
• Výročí: William Lassell
• Výročí: Lunar Reconnaissance Orbiter
• Výročí: SpaceShipOne, první komerční let do vesmíru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.