Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2024

24. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 12. června 2024 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 6. do 16. 6. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Na Slunci je stále ještě hodně skvrn. V sobotu 8. 6. došlo navíc k silné erupci s nadějí na polární záři. Kosmická loď Starliner byla konečně vypuštěna a úspěšně dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici. SuperHeavy Starship ohromila při 4. testovacím letu přistáním obou stupňů na mořskou hladinu. Před 180 lety se narodil W. R. Brooks, mj. spoluobjevitel známé komety 12P, jejíž prach je nyní dobře vidět i ze Země.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 14. června v 7:18 SELČ. V noci ze 16. na 17. června se bude nacházet v těsné blízkosti Spiky, nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Panny.

Planety
Na ranní obloze můžeme pozorovat Saturn (1,1 mag) a Mars (1 mag). Najdeme je ale jen za svítání nízko nad jihovýchodním obzorem. V zorném poli koronografu LASCO C3  vidět Venuše jako objekt s velmi dlouhými čárkami (vznikají v detektoru přetokem signálu do sousedních pixelů).

Slunce právě vyvrhuje oblak plazmatu během dlouhotrvající erupce 8. 6. 2024. Na snímku v 1:28 UT přístrojem AIA304 Autor: NASA/SDO
Slunce právě vyvrhuje oblak plazmatu během dlouhotrvající erupce 8. 6. 2024. Na snímku v 1:28 UT přístrojem AIA304
Autor: NASA/SDO
Aktivita Slunce je vysoká a na povrchu je hodně skvrn. Mezi všemi aktivními oblastmi vyniká svojí aktivitou oblast AR3691 (před 14 dny jako AR3664), která se postarala o největší polární záři za poslední desítky let. Nyní zde došlo k několika silným erupcím a ta nejzajímavější nastala v sobotu 8. 6., kdy bylo vyvrženo hodně vysokoenergetických protonů a také oblak plazmatu, částečně mířící i k Zemi. Šance na polární záři tedy opět výrazně vzrostly a bude třeba sledovat aktuální informace na Spaceweather.com, SolarHam.com nebo Spaceweatherlive.com. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Noční svítící oblaka (NLC, NoctiLucent Clouds) se ještě neobjevila, ale jejich výskyt je každým dnem pravděpodobnější. Sledujme za jasných večerů sever až severozápad nebo nad ránem i severovýchodní obzor.

Na večerní soumrakové obloze je nízko nad severozápadním obzorem kometa 13P/Olbers a později můžeme v souhvězdí Panny vyhledat C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Tyto dvě komety by mohly jít vidět i velkým triedrem, ale výhodou bude větší dalekohled a ten ukáže i řadu slabších komet, které zmiňuje červnové kometární okénko. Kometa 12P je z Evropy nepozorovatelná, ale snímky z Namibie a Austrálie krásně odhalily její prachovou vlečku – částice v dráze komety, které se jeví nyní jako dlouhý protichvost. Země totiž právě 6. června prošla rovinou dráhy této komety.

Kometa 12P/Pons-Brooks fotografovaná z Austrálie 7. 6. 2024. Vlevo je běžný prachový ohon a užší ohon iontový, které směřují od Slunce. Doprava se táhne dlouhý protichvost, prach v dráze komety. Země prolétla rovinou dráhy komety 6. 6. 2024. Autor: Michael Mattiazzo
Kometa 12P/Pons-Brooks fotografovaná z Austrálie 7. 6. 2024. Vlevo je běžný prachový ohon a užší ohon iontový, které směřují od Slunce. Doprava se táhne dlouhý protichvost, prach v dráze komety. Země prolétla rovinou dráhy komety 6. 6. 2024.
Autor: Michael Mattiazzo

Kosmonautika a sondy

Kosmická loď Starliner je konečně ve službě. Právě probíhá její první pilotovaná mise CFT-1 a je připojena k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kam dopravila dva astronauty. Jsou jimi Barry Wilmore a Sunita Williams(ová). Loď se i při této misi potýká s únikem hélia, ale problémy nejsou tak vážné a uvidíme, jak budou řešeny v budoucnu.

Fantastický zážitek jsme měli při čtvrtečním testovacím letu SuperHeavy Starship. 6. června odpoledne jsme mohli sledovat, jak se raketa pomocí 32 motorů Raptor odlepila ze startovní rampy a později po rozdělení stupňů přistál první stupeň SuperHeavy do Mexického zálivu zcela přesně podle plánu tam, kde měl, a chvíli se vznášel nad hladinou. Horní stupeň Starship poté absolvoval přelet nad Indický oceán, kde podle plánu vstoupil do atmosféry, ovšem tentokrát nedošlo k zániku, ale k měkkému přistání na vodní hladinu, a to přesně stejným způsobem, jako jsme si zvykli při testovacích letech do výšky 12 km. Více k misi Starlineru a reportáži z testu IFT-4 najdete v dříve publikovaném článku.

Falcon 9 opět úspěšně vynesl Starlinky. Překonána byla i hranice 300 úspěšných vzletů a přistání prvního stupně této rakety.

Výročí

10. června 2009 (15 let) skončila dopadem na povrch Měsíce mise japonské sondy Kaguya (SELENE). Sonda studovala gravitační pole Měsíce, povrch a geologii. Nejvíce se zapsala v povědomí díky přítomnosti dvou kamer s vysokým rozlišením (HD).

11. června 1844 (180 let) se narodil americký astronom britského původu W. R. Brooks. Jedná se o jednoho z nejpilnějších objevitelů komet. Zmínit můžeme např. i okem viditelnou kometu C/1911 O1 nebo komety 12P/Pons-Brooks a 16P/Brooks.

14. června 1444 (580 let) se narodil indický matematik a astronom Nilakantha Somayaji. Ve svém díle Tantrasamgraha z roku 1501 prezentoval model Sluneční soustavy, kde planety obíhají kolem Slunce, a to vše se točí kolem Země. Stejný model později v Evropě obhajoval Tycho Brahe.

14. června 1949 (75 let) odstartovala raketa V-2S z Nového Mexika v USA s makakem rhesus Albertem II na palubě. Raketa dosáhla výšky 133 km, ale kabina poté tvrdě dopadla zpět pro selhání padáku. Na rozdíl od letu o rok zpět se ale kabina alespoň dostala do plánované výšky. Předchozí pokus z června 1948 selhal při závadě na jedné z pump ve výšce 62 km a kabina s opičkou Albert I byla zničena.

Výhled na příští týden 

  • Letní slunovrat
  • Výročí: William Henry Finlay
  • Výročí: William Lassell
  • Výročí: Lunar Reconnaissance Orbiter
  • Výročí: SpaceShipOne, první komerční let do vesmíru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: V2, KAGUYA (SELENE), Nilakantha Somayaji, W. R. Brooks, Vesmírný týden


30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »