Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2013

25. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 19. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 19. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 17. 6. do 23. 6.

Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Večer je vidět Venuše a Saturn. Ráno kometa Lemmon u M31. Pokračuje sezóna NLC. Končí večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v neděli 23. června v úplňku. Večer je viditelný poblíž jižního obzoru. Ve středu 19. 6. prochází 5° od Saturnu.

Planety:
Večer lze pozorovat Venuši (-3,9 mag) velmi nízko na severozápadě. Na jihozápadní oblohu se přesunul Saturn (0,5 mag), který je v Panně 12° od hvězdy Spica směrem vlevo. Jupiter je úhlově blízko Slunci, viditelný je v korónografu SOHO: LASCO C3 a LASCO C2.

Aktivita Slunce je nízká. Minulý týden málem nastala situace, kdy bylo zcela beze skvrn. Zajímavé je, že podobná situace nastala i loni v červnu. Tehdy, stejně jako letos, bylo relativní číslo slunečních skvrn na hodnotě 15, zatímco ještě před měsícem jsme tu měli množství velkých skvrnek a relativní číslo bylo až 210, což je mimochodem maximum za poslední rok. Nenechme se tedy mást a počkejme si na opětovné navýšení aktivity, jak nám to ostatně začalo Slunce ukazovat už o víkendu. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Sezóna nočních svítících oblak (NLC) pokračuje. Minulý týden byl ovšem na výskyt jasných oblak viditelných z ČR dosti chudý. Třeba se to ale zlepší v tomto týdnu, zvláště při pěkném počasí, jaké očekáváme. V tom případě vyhlížejte NLC po 22. hodině, nebo po třetí hodině ranní.

Na ranní obloze lze ještě bez svitu Měsíce pozorovat kometu Lemmon, kterak prochází nedaleko galaxie M31 v Andromedě.

Přelety ISS končí počátkem týdne. Následovat budou přelety přes sluneční kotouč ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • V sobotu 15. června došlo k připojení nákladní lodi ATV-4 (Albert Einstein) k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Stalo se tak po 10 dnech od startu. Předtím muselo dojít k přeskupení, aby byl dokovací port na modulu Zvezda volný. Odpojil se tak Progress M-19M, ten, který měl v dubnu problém s naváděcí anténou systému KURS. V pondělí 17. června dojde k otevření nákladní lodi a poté bude ihned započato s jejím vykládáním. Po týdnu bude muset být ATV-4 znovu preventivně uzavřena. Pokud by došlo k problému při výstupu do kosmického prostoru, který je plánován na 24. června, k lodi by se nešlo dostat přes servisní modul Zvezda. Tato nákladní loď přibezla vůbec největší množství zásob od doby, co ATV na ISS létají. Astronauti budou muset vynosit celkem 201 balíčků s nákladem a naložit 145 s odpadky. Kromě nákladu veze ATV také palivo, díky němuž je schopna zvyšovat dráhu stanice, která se postupně snižuje bržděním o řídkou atmosféru.
     
  • Čína vyslala do vesmíru další tříčlennou posádku. Loď ShenZhou 10 odstartovala 10. června a k orbitální stanici TianGong 1 se připojila ve čtvrtek 13. června.
     

Výročí:

  • 18. června 1983 (30 let) odstartovala do vesmíru první Američanka Sally Rideová (třetí žena po Těreškovové a Savické). Bylo to na palubě raketoplánu Challenger (let STS-7). Jednalo se tedy celkově o sedmý let raketoplánu, z toho druhý start Challengeru. Poprvé navíc letělo do vesmíru 5 astronautů najednou. Kromě vypuštění dvou družic se posádka věnovala manipulaci, vypouštění a zachycování družice SPAS-01 pomocí robotické paže, na jejímž vývoji se Sally Rideová také podílela.
     
  • 21. června 1863 (150 let) se narodil německý astronom a průkopník astrofotografie Max Wolf. Zajímavostí je, že již v 21 letech objevil kometu 14P/Wolf. Podle všeho z observatoře, kterou mu zbudoval jeho otec doma na zahradě. Jeho život je spojen s městem Heidelberg. Vystudoval zde, učil astronomii na zdejší univerzitě a poté byl 30 let ředitelem zdejší hvězdárny. Byl velkým přítelem Edwarda Barnarda, známého astrofotgrafa. S dalekohledem, určeným nejprve na objevy asteroidů pomocí fotografie, nakonec určoval vlastní pohyby hvězd. katalog těchto hvězd vydal v roce 1919. Mezi nimi byla i hvězda Wolf 359, identifikovaná jako velmi malá hvězda, červený trpaslík, ležící jen necelých 8 světelných roků od Slunce. Patří tedy mezi nejbližší hvězdy. Fotografická metoda objevování asteroidů byla velmi úspěšná. Za svůj život objevil více než 200 planetek, z nichž např. 588 Achilles byl první Trojan na dráze Jupiteru.
     
  • 22. června 1978 (35 let) si na fotografiích Pluta všiml Jim Christy malého výstupku, který považoval za měsíc Pluta, později nazvaný Charon. Snímky byly pořízeny přes 61cm dalekohled US Naval Observatory ve Flagstafu v Arizoně. Výstupek se objevoval v souhlasu s periodou rotace Pluta, což znamenalo, že měsíc má vázanou rotaci a zároveň bylo zřejmé, že je neobvykle velký (polovina rozměru tehdy nejvzdálenější planety). Průměr Pluta a Charona bylo možné změřit díky tomu, že v letech 1985 až 1990 procházela oběžná rovina těles dráhou Země, takže bylo možné sledovat zákryty těles. Později bylo možné vyfotografovat Pluto i Charon pomocí HST a změřit tak jejich průměr přímo.
     

Výhled na příští týden:

  • Návrat ShenZhou 10
  • Výročí: SEASAT 1
  • Výročí: Georg Hale
  • Výročí: Tunguzka 1908

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Charon, Jim Christy, Max Wolf, Sally Ride, Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »