Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2022

25. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 22. června 2022 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 6. do 26. 6. 2022. Nastává letní slunovrat, začíná astronomické léto. Měsíc bude v poslední čtvrti. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Mezinárodní vesmírná stanice vykonává své přelety přes Slunce i Měsíc. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) prochází kolem hvězdokupy IC 4665. Uskutečnily se tři starty Falconu 9 ve dvou dnech. Očekáváme také start rakety Ariane 5 a možná i Electronu s technologickou družicí na dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil britský astronom zabývající se Měsícem Ewen Whitaker a 95 let uplynulo od narození známého amatérského objevitele komet Williama Bradfielda.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 21. června v 5:11 SELČ. Prochází kolem ranních planet. Nejblíže se potká s Marsem na vzdálenost asi tři stupně ve čtvrtek 23. 6. a necelé dva stupně bude od Uranu v sobotu 25. 6. Nakonec v neděli nad ránem bude nad Venuší ve vzdálenosti necelé tři stupně.

Planety

Slunce 18. 6. 2022 Autor: Petr Lívanec
Slunce 18. 6. 2022
Autor: Petr Lívanec
Nejlepší doba k pozorování začíná už po třetí hodině ráno, ale fotografovat je lze i kolem čtvrté, kdy už se blíží východ Slunce. Saturn (0,7 mag) je ve čtyři asi 24° vysoko téměř nad jižním obzorem. Jupiter (−2,4 mag) a Mars (0,5 mag) jsou již ve výšce asi 20° nad jihovýchodem a nízko nad obzorem, asi 6° nad VJV je Venuše (−3,9 mag). Nad obzor už leze i Merkur (asi 0 mag). Tato planeta bude zřejmě snazší na pozorování na denní obloze, pokud správně odstíníme sluneční kotouč.

Aktivita Slunce je nízká, ale to množství skvrn a protuberancí dělalo radost nejednomu pozorovateli. Ostatně snímky Tadeáše Valenty den po dni hezky ukazují změny ve fotosféře. Většina skvrn byla nyní o víkendu na západní polovině viditelné části slunečního disku, takže uvidíme, zda a jaké skvrny se zase vynoří na straně opačné. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Slnečné škvrny Autor: Tadeáš Valent
Slnečné škvrny
Autor: Tadeáš Valent

Pokud chcete pozorovat přelet ISS přes Slunce nebo přes Měsíc, využijte předpovědi na webu transit-finder.com. Pokud bude hezky, zkuste jej i vyfotografovat. Používá se stejné nastavení, jako pro fotografování Slunce (tedy dalekohled se správným slunečním filtrem).

V souhvězdí Hadonoše je kometa C/2017 K2 (PanSTARRS). Pohled na mapku ukáže, že začátkem tohoto týdne prochází kolem otevřené hvězdokupy IC 4665 v souhvězdí Hadonoše. Tato řídká kupa jasnějších hvězd je vhodným objektem pro triedr a kometa při jasnosti 9 mag by mohla být vidět dobře větším triedrem.

Kosmonautika

Raketa SLS před testovacím odpočtem mise Artemis I Autor: NASA/Joel Kowsky
Raketa SLS před testovacím odpočtem mise Artemis I
Autor: NASA/Joel Kowsky
Raketa SLS je na rampě LC-39B připravena k testovacímu odpočtu. Ten by měl v pondělí večer vyvrcholit plněním kapalným kyslíkem a vodíkem.

Starlink 4-19 je mise, při které letěl stejný první stupeň č. 1060 rakety Falcon 9 už po třinácté, což je dosud rekordní počet. Raketa úspěšně odstartovala z floridské rampy LC-39A a první stupeň přistál na mořské plošině. Šlo zároveň o 100. přistání prvního stupně, 50. úspěšné přistání v řadě a 50. start Falconu 9 z rampy LC-39A. Další start ze stejné rampy je plánován v neděli 26. 6. a půjde o druhý případ třináctého použití prvního stupně č. 1058.

22 hodin po startu Falconu 9 z Floridy se uskutečnil start z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii. Falcon 9 vynesl radarovou družici SARah-1. Ta bude aktivně vysílat a její odražený signál zachytí později vypuštěné družice číslo 2 a 3, které budou fungovat dohromady jako radar typu SAR.

Jen 14 hodin po startu z Kalifornie proběhl opět start Falconu 9. Tentokrát vynesl z floridské rampy SLC-40 družici Globalstar-2 FM15. I tento třetí start byl úspěšný. V rozmezí 32,5 hodiny se tak uskutečnily tři starty Falconu 9 a první stupně přistály. Dvakrát na mořské plošině a jednou přímo na pevnině (na kosmodromu Vandenberg).

Z jihoamerického kosmodromu Kourou má 22. 6. odstartovat raketa Ariane 5 ECA+ s dvěma družicemi – MEASAT-3d a GSAT-24.

V týdnu očekáváme také případný start rakety Electron, jejíž start byl odložen na 25. 6. Vynést má spolu s horním stupněm LunarPhoton sondu CAPSTONE určenou k testování technologií v cislunárním prostoru (z anglické zkratky Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment).

Jihokorejská raketa Nuri (KSLV-II) je připravena odstartovat 21. června.

Výročí

20. června 1927 (95 let) se narodil v Austrálii žijící novozélandský amatérský astronom William A. Bradfield. Je rekordmanem mezi amatéry v objevech komet. Tu poslední, v pořadí osmnáctou, C/2004 F4 (Bradfield), jsme mohli pozorovat na ranní obloze v roce 2004.

Kometa Bradfield prolétá kolem Slunce
Kometa Bradfield prolétá kolem Slunce

22. června 1927 (100 let) se narodil Ewen Whitaker. Tento britský astronom pracoval v americkém Yerkesu s Gerardem Kuiperem na mapování Měsíce. Později byl považován za největšího odborníka na nomenklaturu povrchových útvarů našeho nejbližšího souputníka.

22. června 1927 (95 let) se narodil Ladislav Schmied, čestný člen ČAS. Celý život pečlivě pozoroval a zakresloval sluneční fotosféru. Napozoroval tak 6 slunečních cyklů a provedl na 12 500 zákresů Slunce. Jeho aktivní činnost je spojena především s Kunžakem, kde bydlel a s hvězdárnou v Jindřichově Hradci. Zemřel v březnu 2012.

23. června 2017 (5 let) byla vynesena do vesmíru česká družice VZLUSAT-1. Cubesat vypuštěný jako 6. česká družice 23. 6. 2017, stále pracuje. Ačkoli šlo jen o technologickou misi a očekávalo se, že se už dávno měla odmlčet (životnost 1 rok), je dodnes funkční, a tím i nejdéle pracující českou družicí. Dodnes na ní funguje radiační monitor. Družici už brzy čeká zánik v hustých vrstvách zemské atmosféry. Mezitím VZLÚ vyvinul a vypustil VZLUSAT-2. VZLÚ by rád v budoucnu vypustil celou konstelaci navzájem komunikujících družic.

24. června 1927 (95 let) se narodil americký fyzik a nositel Nobelovy ceny Martin Lewis Perl. Jeho doménou je fyzika elementárních částic, zejména leptonů. Roku 1975 objevil tauon (tau lepton), což je nestabilní, záporně nabitá částice. Fyzici dnes pomocí urychlovačů částic pomáhají astrofyzikům poznávat mladý vesmír krátce po svém vzniku. Nejvýkonnější je evropský urychlovač LHC. Tauon byl objeven v roce 1995 na lineárním urychlovači Univerzity ve Stanfordu SLAC.

26. června 1962 (60 let) se narodil americký astronom Brian P. Roman. Je spoluobjevitelem periodických komet 111P/Helin–Roman–Crockett, 117P/Helin–Roman–Alu a 132P/Helin–Roman–Alu.

Výhled na příští týden 

  • Merkur, Venuše a Měsíc ráno
  • výročí: Alexis Bouvard
  • výročí: NEAR, průlet kolem Mathilde
  • výročí: Carl Friedrich von Weizsäcker
  • výročí: Marek Wolf
  • výročí: SAMPEX (Small Explorer)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: VZLUSat-1, Brian Roman, Martin Perl, Ladislav Schmied, Ewen Whitaker, William Bradfield, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »