26. vesmírný týden 2020

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 28. června v 10:16 SELČ. Srpek se objeví na večerní obloze asi od úterý. Ve čtvrtek bude poblíž hvězdy Regulus ve Lvu.

Planety:

V druhé polovině noci jsou již poměrně vysoko Saturn (0,3 mag) a Jupiter (−2,7 mag). Od druhé ráno stoupá i Mars (−0,4 mag). Nejlepší viditelnost mají tyto planety stále nad ránem za svítání. Zatím jen velmi nízko nad severovýchodem je před východem Slunce Venuše (−4,5 mag), takže je lepší ji vyhledat na denní obloze, pokud dostatečně odstíníme Slunce.

Aktivita Slunce se opět vrátila na velmi nízkou úroveň. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se nyní pohybuje od Velké medvědice do Honicích psů a bude se v týdnu nacházet poblíž galaxie M106.

Pokračuje sezóna nočních svítících oblak (NLC). Poslední výrazný úkaz byl od nás pozorovatelný v úterý 16. června.

Kosmonautika

Americký marsovský rover Perseverance už je kompletně připraven ke startu a byl sbalen do sestavy ochranného a tepelného štítu, která je přidělána k přeletovému modulu.

Ve středu 17. 6. odstartovala čínská raketa CZ-2D s družicí Gaofen 9-03 a dalšími dvěma menšími družicemi HEAD-5 a Zheda Pixing 3A.

Evropskou raketu Vega provází odklady z důvodu počasí. Vadí především vítr ve větších výškách. Aktuální termín startu je ve středu ve 3:51, ale dost možná to sklouzne až do druhé poloviny týdne. Družice jsou upevněny na adaptéru české výroby.

Čína plánuje 23. června vypustit geostacionární navigační družici Beidou-3 G3 pomocí rakety CZ-3B.

Chystá se také další mise Falconu 9 s družicemi Starlink (L9). Start je v plánu 23. června.

26. 6. má na ISS proběhnout první ze série čtyř výstupů do volného kosmu (astronauti Bob Behnken a Chris Cassidy) za účelem výměny baterií.

Sonda Solar Orbiter poprvé proletěla přísluním a ze vzdálenosti asi 77 mil. km provedla první měření a snímání povrchu Slunce. Vědci očekávají zajímavá data a snímky s dosud největším rozlišením, pořízeným z vesmíru.

Výročí

24. června 1870 (150 let) se narodil americký astronom Edwin F. Coddington. Ve Velké medvědici, poblíž M81 nalezl nepravidelnou galaxii IC2574, která dnes nese jeho jméno. Objevil také tři planetky a spoluobjevil kometu C/1898 L1 (Coddington-Pauly).

24. června 1915 (105 let) se narodil anglický astrofyzik Fred Hoyle. S jeho jménem je spojena jeho původně ironická poznámka k tehdy nové teorii o vzniku vesmíru, kterou nazval „Big Bangem“ (Velký třesk). Později se jméno pro dnes uznávanou teorii ujalo. Dodejme ještě zajímavost, že nejvíce hrdý prý nebyl na to, jak se zasloužil v astrofyzice, ale na to, že slezl všech 280 vrcholů Skotska vyšších než 900 metrů. Vraťme se ale k Big Bangu: Hoyle takto nazval teorii o vzniku vesmíru proto, že česky to znamená něco jako „prázdný sud nejvíce duní“. Tím chtěl vyjádřit, že kolem nesmyslné teorie je mnoho povyku a že je tato teorie v podstatě velmi ubohá (zastával teorii stacionárního vesmíru). Big Bang byl poté do češtiny přeložen jako Velký třesk. Teorie Velkého třesku je dnes drtivou většinou vědců vnímána jako správná. Jedním z hlavních a klíčových důkazů je pozůstatek Velkého třesku – reliktní záření.

25. června 1905 (115 let) se narodil německo-americký astronom Rupert Wildt. Ze spektrálních pozorování Jupiteru odvodil, že v nitru planety je nejspíš kamenné a kovové jádro obalené plyny v kapalném a plynném stavu s převahou vodíku a hélia, jako ve hvězdách. Dále zde pozoroval metan a amoniak.

26. června 1730 (290 let) se narodil francouzský astronom Charles Messier, známý objevitel komet a tvůrce ještě známějšího katalogu vesmírných objektů. Protože některé objekty na obloze připomínaly kometu, raději je začal zanášet do katalogu. Některé objevil sám, jiné jeho přátelé a spolupracovníci. Katalog dnes čítá 110 objektů, ačkoli některé neprávem přehlédl a mohlo jich tak být i o několik více.

27. června 1995 (25 let) odstartoval raketoplán Atlantis ke stanici Mir. Mise s označením STS-71 byla první, během níž letěl americký raketoplán k této ruské vesmírné stanici.

Výhled na příští týden 

• Jupiter poblíž Pluta
• Výročí: Lexellova kometa 1770
• Výročí: Giotto
• Výročí: Deep Impact zásah Tempel 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).