26. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 6. do 4. 7. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer září nízko nad severozápadem Venuše a slabý Mars. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Možná uvidíme ve dne Merkur. Sluneční aktivita je nízká, ale máme na něm pěkné skvrny. Očekáváme start nákladní lodi Progress MS-17 k ISS. Stanice má novou dvojici solárních panelů. Připomínáme si 105 let od narození československé astronomky Ludmily Pajdušákové.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 1. července ve 23:11 SELČ.
Planety:
Večer za soumraku je velmi nízko nad obzorem výrazná Venuše (−3,8 mag) a nedaleko ní slabý Mars (1,8 mag). Ráno kolem čtvrté hodiny je už více než 20° nad jihem Saturn (0,4 mag) a nedaleko od něj jasnější Jupiter (−2,7 mag), který je dokonce už 25° vysoko. Na denní obloze bude možná dostupný Merkur, který je 4. července v největší západní elongaci. Jeho jasnost roste, a bude tak lépe vidět až další týden, ale v tomto týdnu má zase zajímavější fázi srpku.
Aktivita Slunce je nízká. Naštěstí se vynořily dvě pěkné skvrny, takže je co pozorovat i levným vybavením (malý dalekohled a fólie pro pozorování Slunce). Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.
Autor: Martin Gembec
Kosmonautika
Pěkné ohlédnutí za startem rakety Falcon 9 s družicí GPS III-05, který proběhl 17. června, nabídl portál Spaceflightnow, především díky snímkům SpaceX.
Mise Transporter 2 s 80 družicemi na raketě Falcon 9 byla přeložena z původně plánovaného pátečního termínu. Na vině je zatím nespecifikovaná technická závada.
ISS má novou dvojici solárních panelů. Tzv. ISS Roll-Out Solar Array (IROSA) nainstalovala dvojice Thomas Pesquet a Shane Kimbrough postupně během tří kosmických vycházek.
O místo nových evropských kosmonautů se hlásí více než 22 000 lidí z toho 202 z České republiky.
29. června je v plánu start rakety Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-17. Cílem je samozřejmě Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).
30. června má z podvěsu Boeingu 747 odstartovat raketa LauncherOne s několika družicemi.
Výročí
28. června 1911 (110 let) spadly na Zemi úlomky meteoritu Nakhla. Název pochází z oblasti pádu meteoritů v Egyptě, v deltě řeky Nil. Před jejich dopadem byly zaznamenány zvukové projevy v podobě detonace. Meteority jsou prototypem nakhlitů – podskupiny SNC meteoritů, které podle vědců pochází z Marsu.
29. června 1916 (105 let) se narodila československá astronomka Ludmila Pajdušáková. S jejím jménem se vám pravděpodobně vybaví periodická kometa Jupiterovy rodiny označená 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Ta měla pěkný návrat v říjnu 2011, kdy se předvedla na ranní obloze. Využila tehdy možnosti pracovat na čerstvě postavené observatoři na Skalnatém plese, kde pozorovala od roku 1944. Kromě komet se zabývala i pozorováním meteorů a Slunce. Celkem objevila, nebo spoluobjevila pět komet. Byla dlouhodobou ředitelkou Astronomického ústavu Slovenské akademie věd a krátce též manželkou Antonína Mrkose, který objevoval planetky a komety na Skalnatém plese a na Kleti. Mrkos jí pak věnoval planetku č. 3636. V roce 1946 obdržela Nušlovu cenu České astronomické společnosti.
30. červen 1971 (50 let) přináší smutné výročí přistání lodi Sojuz 11 s třemi kosmonauty – Dobrovolským, Volkovem a Pacajevem. V důsledku poklesu tlaku v kabině během přistávání se posádka udusila.
1. července 1916 (105 let) se narodil ruský astrofyzik Josif Samuilovič Šklovskij. Kromě teoretických prací o sluneční koróně a neutronových hvězdách se zabýval také mimozemským životem. Rozšířenou verzi jeho knihy napsal v USA Carl Sagan. Šklovskij navrhl, že kosmické záření z výbuchu supernovy do vzdálenosti 300 světelných let od Slunce by mohlo být zodpovědné za některá hromadná vymírání života na Zemi.
Výhled na příští týden
- Konjunkce Měsíce, Venuše a Marsu
- výročí: Juno u Jupiteru
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
