26. vesmírný týden 2022

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 29. června ve 4:52 SELČ. V pondělí 28. 6. nad ránem je v konjunkci s Merkurem. Bude nad ním na obloze asi tři stupně. Pozorovat tuto dvojici můžeme před čtvrtou hodinou ráno.

Planety
Nejlepší doba k pozorování je už po třetí hodině ráno, ale Merkur se vyhoupne až za pokročilého svítání. Saturn (0,6 mag) je ve čtyři asi 25° vysoko nad jižním obzorem. Téměř 30° vysoko nad jihovýchodem je Jupiter (−2,4 mag) a nedaleký Mars (0,5 mag) tou dobou dosahuje výšky asi 25°. Nejníže je jasná planeta Venuše (−3,9 mag), asi 8° nad VSV. Pod ní lze najít ještě Merkur (asi −0,5 mag). S pomocí dalekohledu bychom odhalili i Uran mezi Venuší a Marsem a Neptun západně od Jupiteru.

Aktivita Slunce je nízká. Hlavní aktivní oblastí s největšími skvrnami byla v týdnu AR3038, která je nyní poblíž západního okraje. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Končí období viditelnosti přeletů ISS přes Slunce, nyní většinou v ranních a dopoledních hodinách. Využijte předpovědi na webu transit-finder.com. Pokud bude hezky, zkuste jej i vyfotografovat.

Sonda BepiColombo podruhé minula planetu Merkur. Inženýrské kamery opět zachytily část povrchu planety. Do záběru se tentokrát dostala i známá pánev Caloris a kráter Neruda. Sérií gravitačních manévrů se sonda postupně dostane na jeho oběžnou dráhu. Má za sebou druhý ze šesti průletů. Finální navedení na oběžnou dráhu očekáváme v prosinci 2025.

Kosmonautika

Test superrakety SLS pokročil do další fáze. Raketu se v pondělí 20. 6. podařilo natankovat a provést odpočet až do času T−29 sekund. Podle plánu se měl odpočet zastavit později až v čase T−9, ale i tak lze test považovat za další milník. Poprvé byl plně natankován centrální stupeň i urychlovací stupeň ICPS. Problém byl jen s doplňováním vodíku do centrálního stupně po natankování. Ten se tak odpařoval a jeho množství pokleslo. Signál o tom byl při odpočtu zamaskován, aby se mohl zkusit odpočet dokončit. NASA v pátek oznámila, že raketa by mohla odstartovat na konci léta (konec srpna nebo začátek září). Měla by vynést nepilotovanou loď Orion na cestu kolem Měsíce.

21. června proběhl úspěšný start jihokorejské rakety Nuri (KSLV-II). Jedná se o první nosič vyvinutý kompletně v této zemi. Předchozí raketa Naro-1 využívala na prvním stupni ruské technologie.

Česká družice VZLUSAT-1, cubesat vypuštěný jako šestá česká družice 23. 6. 2017, stále pracuje. Ačkoli šlo jen o technologickou misi a očekávalo se, že se už dávno měla odmlčet (životnost 1 rok), je dodnes funkční, a tím i nejdéle pracující českou družicí. Dodnes na ní funguje radiační monitor. Družici už brzy čeká zánik v hustých vrstvách zemské atmosféry. Mezitím VZLÚ vyvinul a vypustil VZLUSAT-2. VZLÚ by rád v budoucnu vypustil celou konstelaci navzájem komunikujících družic.

Evropský nosič Ariane 5 ve verzi ECA+ opět úspěšně odstartoval s dvěma družicemi. Na dráhu přechodovou ke geostacionární vynesla dvě družice – MEASAT-3d a GSAT-24.

Nákladní loď Cygnus provedla první zkušební zážeh s cílem zvýšit dráhu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). 

Výročí

27. června 1767 (255 let) se narodil francouzský astronom Alexis Bouvard. Na základě pozorování nepravidelností v pohybu planety Uran předpokládal, že je jeho dráha rušena neznámou planetou za ním. Z jeho pozorování vycházely později výpočty Adamse a Le Verriéra, které vedly k objevu planety Neptun. Bouvard byl ředitelem hvězdárny v Paříži. Objevu Neptunu se nedožil.

27. června 1997 (25 let) proletěla sonda NEAR 1200 km od planetky (253) Mathilde. Planetku objevil v roce 1885 astronom českého původu Johann Palisa (jeho jméno nesla dříve Hvězdárna a planetárium v Ostravě; dnes Planetárium Ostrava). Planetka má rozměr asi 50 km a patří mezi ty největší, které navštívila některá z kosmických sond.

28. června 1912 (110 let) se narodil německý fyzik Carl Friedrich von Weizsäcker. Zabýval se hlavně vazební energií atomového jádra a nukleárními procesy, jež probíhají v nitru hvězd. Před 2. světovou válkou spolu s Bethem popsali reakce v nitru Slunce. Za války si nechal patentovat princip plutoniové bomby, ale k realizaci nedošlo v Německu, ale za oceánem v USA. Po válce veřejně vystupoval proti vyzbrojení Německa atomovými zbraněmi a zabýval se otázkami světového míru.

30. června 1957 (65 let) se narodil český astronom Marek Wolf, držitel ocenění Kopalova přednáška z roku 2011. Dlouhá léta se podílel na pozorování planetek, přičemž jich společně s Lenkou Kotkovou a Petrem Pravcem objevil na dvě desítky. Jeho jméno je nyní spojeno s Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy v Praze (dříve byl i jeho ředitel).

3. července 1992 (30 let) odstartovala sonda SAMPEX, první ze série menších sond Small Explorer (SMEX). Určena byla k výzkumu kosmického záření ze supernov v naší Galaxii, záření mezihvězdného plynu, nabitých částic ze slunečních erupcí a částic slunečního větru zachycených v zemské magnetosféře.

Výhled na příští týden 

• Večerní zákryt hvězdy Porrima
• výročí: Mars Pathfinder přistál před 25 lety
• výročí: publikace Newtonovy knihy „Principia“
• výročí: Shoemaker-Levy 9 přiblížení k Jupiteru
• výročí: Alvan Graham Clark
• výročí: Telstar-1
• výročí: Giotto kolem Grigg-Skjellerup

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).